Bengálská kočka

14. dubna 2015  |  Tomáš Mrózek  |  20 514x / 3x

Historie

Existují i starší zmínky o snaze domestikovat a křížit bengálskou kočku, nicméně za vznik plemene domácí kočky bengálské můžeme nejspíše vděčit snaze chovatelky a genetičky paní Jean Sugden (nyní Mill) a genetikovi Dr. Willardu Centerwallovi z Loyola University.

K záměrným křížením kočky domácí s divokou kočkou bengálskou vedly dva důvody.

1. Chovatelský v roce 1963
Tento experiment, byl snahou vyšlechtit domestikovanou kočku, nezaměnitelného vzhledu a fyzických vlastnosti malé kočkovité divoké šelmy, ale současně s přátelskou, přítulnou a nebojácnou povahou domácí kočky.

2. Vědecký,
protože bylo zjištěno, že divoké Bengálky nemají ve struktuře své DNA gen leukémie a jsou tedy vůči tomuto viru imunní, což domácí kočky imunní nejsou. A vědci tak mají snahu odhalit mechanismus jejich odolnosti, což by mělo obrovský význam při léčbě tohoto onemocnění nejen u koček, ale i u lidí a ostatních zvířat. Výzkum v této oblasti proto probíhá dodnes.

První zdokumentované křížení učiněné paní Jean Sugden (nyní Mill), bylo uskutečněno v roce 1963 v USA. Kočka domácí i divoké kočky bengálské mají po 38 chromozomech a byl předpoklad, že spáření obou druhů je možné. Problém však nastal, když kocouři z prvních vrhů a tedy první generace byli bez výjimky neplodní a koťata se nedala ochočit. Tato generace je označována jako F1.

V dalším křížení s touto F1 generací koček museli být znovu k páření využiti domácí kocouři, čímž vzniká generace F2. Avšak kocouři generace F2 jsou stále z 50 % neplodní. Šlechtění, je běh na dlouhou trať a pokračovalo se opakovaným hybridním chovem, zakřižováním pomocných plemen (habešské kočky, egyptská mau a ocicat).

Postupně se snižuje podíl divoké krve a stírání exteriéru, na druhou stranu sílí pozitivní charakterové vlastnosti jako přístupnost, přítulnost, nebojácnost a přátelskost šlechtěných Bengálek.

Skutečný rozkvět plemene začíná až v roce 1975, kdy se ke svému záměru z šedesátých let vrátila americká chovatelka Jean Mill. Jako vyšlechtěné, bengálské kočky první uznala chovatelská organizace TICA. Tato organizace požaduje, aby byla domestikovaná bengálka alespoň čtyři generace od divoké bengálské kočky. A zejména v USA si toto plemeno začalo rychle získávat značnou popularitu. Mezinárodní organizace FIFe plemeno uznává od 1. ledna 1999.

U nás v České republice byl zahájen chov domácích Bengálek roku 1994, kdy byl poprvé tento druh do Čech dovezen a je i nadále velmi vzácný. Ať už pro svůj původ, jedinečnost, divoký vzhled nebo cenu koťat, která se pohybují řádově v desítkách tisíc korun.

Generace F1 až F3 jsou sice evidovány v plemenných knihách, nemohou však být předváděny na výstavách. Teprve čtvrtá v pořadí, generace F4, je považovaná za povahově spolehlivou a tyto kočky mohou být posuzovány na výstavách. Běžný majitel se však s tak nízkou generací nejspíš nesetká. Kočky chované u nás či v Evropě jsou z mnohem pozdějších generací a povahou se neliší od ostatních koček domácích.

Vzhled

Výsledky šlechtění jsou ohromující a patří k největším chovatelským úspěchům. Dnes se můžete setkat s bengálskými kočkami v několika barvách - hnědé v odstínech od pískově žluté, béžové přes zlatou, skořicovou až k červené, podsada šedavé (myší) barvy není považována za chybu. Existují ale i sněžné (seal lynx, seal sepia a seal mink), stříbrné, modré a vzácně i celočerné. Poslední tři barvy ale nebyly dosud uznány mezinárodními chovatelskými organizacemi. Také kresba bengálských koček může být velmi rozmanitá. Rozděluje se na tečkovanou (spotted) a mramorovanou (marbled). Tečkování u špičkových jedinců bylo dovedeno k dokonalosti divokých zvířat. Je tvořeno rosetami, velkými několikabarevnými skvrnami ve tvaru prstence, podobných kresbě levharta či ocelota. Mramorování může být také vícebarevné.

Povaha

Bengálské kočky vzhledu leoparda a povahou beránka jsou nejen krásné, ale i velmi inteligentní. Jistě každého napohled uchvátí nejen nádherné vzory, ale stejně tak si dotekem zamilujete velice jemnou a hebounkou srst, která k hlazení a mazlení přímo vybízí.

Bengálské kočky vynikají pevným zdravím a vytrvalostí.

Po svých divokých předcích zdědily ohromně temperamentní povahu a tělesné vlastnosti malé kočkovité šelmy. Mají nejen znamenitý lovecký, ale i výborný mateřský pud. Překvapují svou živostí a jedinečně rychlými pohyby. Jsou to zvědavé, důvěřivé a aktivní kočky. Rády si hrají, šplhají a vymýšlejí různé blázniviny. Mají rády prostor a společnost.

Jakmile se rodina večer sejde, Bengálky nemůžou chybět u žádné diskuze a svým chováním dávají všem jasně najevo, že jsou platnými členy rodiny. Díky své inteligenci si dokážou vytvářet různé souvislosti, pravidla či "rituály", jako například: ranní mazlení a hlazení může začít až po zazvonění budíku, ne dříve. Nebo že jsou pro ně určitá místa v domě nepřístupná, jako kuchyňská linka nebo kuchyňský stůl.

Bezvadně vycházejí i s dětmi a chovají se nadmíru přátelsky. Vůči "svému" člověku jsou velmi přítulné a mazlivé. Klín nebo postel milovaného člověka se brzy stává jejich oblíbeným místem. Aktivní zůstávají i v dospělém věku.

Při troše trpělivosti se rychle naučí chodit na vodítku, ale nedoporučujeme brávat často ven, protože hrozí bohužel nákaza nemocemi od jiných koček či trusu jiných zvířat.

Nejlepší hrou je pochopitelně lov, a pokud májí bengálské kočky možnost, jsou skutečně skvělými lovci. Ulovit dokáží myš, ještěrku, malého ptáka, ale i krtka nebo dokonce lasičku.

Některé Bengálky mají rády vodu a pokud se jim naskytne příležitost, klidně za vámi půjdou do sprchy nebo vany, eventuálně vám pří lázni, budu dělat alespoň společnost. Některé Bengálky potěšíte míčkem a velkou mísou vody, můžou se tak bavit celé hodiny, ale samozřejmě pozor se zaplavením bytu. Akvária je lepší opatřit krytem, rybičkám by hrozilo nebezpečí, jako i samotné Bengálce. Pokud jsou k tomu odmala vedeny, jsou mazlivé a něžné, přátelské a láskyplné. Také soužití se psy a jinými kočkami bývá bezproblémové, nemají sklony k agresivnímu chování. Nelze však doporučit soužití s hlodavci a ptáky všeho druhu. Velice oblíbené jsou u Bengálek zvýšené posedy, z nichž mohou nerušeně pozorovat celé okolí.

Ze své zkušenosti víme, že zamilovat si Bengálku je opravdu velmi snadné. Není však kočkou pro lidi, kteří ji chtějí mít jen jako dekoraci. Je jen pro ty, kteří s ní chtějí žít a dokážou jí poskytnout vhodné podmínky pro krásný, dlouhý a láskyplný život.

Text a foto chovatelská stanice Beex.

Sdílejte!  |  O sdílení

Ludmila Vostrá  7. listopadu 2020 18:01

Ano, tohle jsou nádherná zvířata. Ale jednoho takového tu na MK máme, je to Tygřík, ne?

Tajemnazahrada  23. července 2019 11:29

nádherné šelmičky....škoda, že tak drahé :(

palkovic  31. prosince 2017 20:05

Hezký a poučný článek, že jsou inteligentní jsem se přesvědčil, jednou ze zábav je listování fotek v mobile, dnes mi kocourek zapl rádio.....

Betty  15. dubna 2015 20:19

Souhlasím a podepisuji. Moc pěkně a přesně napsáno. Akorát teda nemohu souhlasit s tvrzením: "Nebo že jsou pro ně určitá místa v domě nepřístupná, jako kuchyňská linka nebo kuchyňský stůl." Bengálka má totiž neuvěřitelnou trpělivost. Mnohem větší než kdejaký dvounožec. Takže prosazování tohoto pravidla nakonec dvounožec vzdá, protože je proti bengálce slaboučký jako čajíček a sundávat jí z linky 3628x za den, prostě nedá :-) Ale jsem šťastná, že doma bengálku mám, je to skutečně jedinečné plemeno.