tento článek bude videočlánek. A já doufám, že se vám bude líbit ukázka ze života našich koček.
Když jsem se dívala na video zpětně, tak jsem se lekla, že to, jak Sazinka chce na skříň, není vidět (jsem šikovná, no). Ale je to tam, jen musíte chvíli přežít pohled na naši skříň, za což se omlouvám.
Moc bych si přála, abyste tento článek vlastně vytvořili vy. Pište mi do komentářů, jak moc vám kočka změnila život a připadáte si taky jako otroci svých miláčků?
Jsem pracovně pryč, tak hádám, že ve chvíli, kdy vy toto čtete, tak já se soužím proto, že jsem kočky už víc jak týden neviděla. Tak si po svém návratu velmi ráda počtu vaše komentáře. S kočkou na klíně.
Nechápem ako som mohla žit predtým bez koček,posledných 10 rokov,som ovela pokojnejšia,naučila som sa od nich aký dôležitý je spánok a že mi nič dôležité neutečie.Na oplátku im robím,čo im vidím na očiach,čo sa snažím pred cudzími utajit,aby si nemysleli,že mi šibe.Ked idem ráno na záchod sú nachystaní vo vani a v umyvadle,aby chytali kvapky.Ak nechutí mäsko,polejem ho mačacím pudingom.Ak nechutia 2 druhy granuliek otvorím tretie.Ak stoja nachystaní na schodoch,aby sme šli spät,tak sa hocikedy vykašlem na film.Ano Hani K som zneužívaná ,sama dobrovolne a s radostou presne ako v tvojej výbornej reportáži.
Já se tedy musím přiznat, že jsem nejdřív moc chtěla psa..ale toho mi manžel "naštěstí" nedovolil. Pak mi ve slabé chvilce odkýval kočku, rychle jsem podnikla ty správné kroky, aby si to nerozmyslel a najednou jsme byli majiteli kočičky. Příchod kočky změnil předně naši domácnost - některé věci jsme schovali, některé vyhodili, některé darovali - prostě vše pro bezpečnost kočičky :-) Naopak další věci přibyly - škrabadlo, záchod, pelíšek, hračky, misky, papírový kočičí domek atd. Na první pohled jde prostě poznat, že s námi bydlí kočka a ne třeba králík. Další změnu vnímám tak, že přítomností kočky naše domácnost tak nějak víc ožila. Po příchodu domů nám Dafné běží naproti, už čeká na pohlazení, pomuchlání a na mlsotky, dává nám najevo, že je ráda, že nás vidí. Dále se změnil náš názor na pevnost naší silné vůle - nejdřív to bylo Ne, kočka nesmí do postele (no tak dobře, tak může) Ne, kočka nesmí na stůl (no dobře, může, stejně ho denně utírám), Ne, kočka nesmí na linku (no tak jo, stejně pořád uklízíme). A teď? Hádejte, kam nechodí?! Správně - jen tam, kam SAMA nechce :-) Omotala si nás kolem packy, bereme ji jako člena domácnosti a jsem šťastná, že ji máme. Nechápu, jak jsme bez ní mohli tak dlouho žít :-)))
u nas to zmenilo hlavne pohlad môjho manžela na zvierata všeobecne,ked sme spolu začali pred 30 rokmi žiť tak jeho nazor bol ,že ,,pes patri k búde a mačka má vonku chytať myši"...uplne hnusnou manipuláciou z mojej strany a vnutenim mu všetkych možnych zverov do domácnosti ,po dlhých rokoch spolužitia zo zvermi ten nazor zmenil o 180 stupňov ho otočil............a máme raj :)
Kočku, kterou jsme zdědili po manželově babičce byla taková "obyčejná" vesnická kočka, která se držela zpátky, maximálně si přišla pro jídlo. A postupem času se z ní stala Kočka, která nás vzala na milost a to tak, že přes velmi ostýchavé návštěvy v předsíni, je nyní častým hostem v naší posteli. Dokonce nám naznačuje, že máme jít spát a nekoukat na tu divnou věc s hýbajícími se obrázky. Jít spát znamená, že se mi opře zády o obličej a zaboří můj nos do svých pěkně dlouhých chlupů. A já se sažím ji nevzbudit a tak se tak trochu dusím. Pak spolu v noci chodíme pít, jíst a dívat se jen tak ven. To se střídáme s manželem.
Když byla nemocná, vzala jsem si dovolenou, píchala jsem jí injekce. A povedlo se nám ji uzdravit. Má trošku hlavičku na stranu, ale naučila se s tím žít. Doufám, že s námi bude ještě hodně hodně dlouho. Má nás totiž omotané kolem packy tak, že si bez ní neumím náš život vůbec představit.
Jak tady čtu jsme vlastně masochisté!Naši chlupáči nás cíleně terorizují a mi je za to máme rádi :-)A.....Nebo že by to bylo jinak......Mnoho úhlů pohledu......
jasné ,že nám život naše zvery zmenili..v tom ,že v noci treba zažať svetlo,aby sa nestupilo niekomu na chvost,alebo aby sme sa mi nepotkli o zapatrošenú mačku,psa,alebo hračku..chybalo by mi to zneuživanie mňa zvermi,ked vstanem tak sa ozve v kuchyni pri skrinke rev,že nech sa nešuchcem a okamžite nastupim a obslúžim vážene mačkopsy,obslúžiť znamena,dať jednej tyčinku,druhej psiu sušenu šlachu..obe vedia presne v ktorej skrinke sa to nachadza..takže okrem mňavkotu a kňučania mi je jasne ukazane labkami odkial to vytiahnuť..všetky ostatne zneuživania mňa sa deju počas dňa...bud treba popestovať unudenú zver,dať jej jesť,hrať sa s ňou,alebo jednoducho tie dve hladkať..alebo sa mi vteperia jednoducho bez pytania do postele,teda trojkilova Mafi je ešte v pohode ,ale 40 kg Sisa to je už na považenie..a maju tolko rozumu ,že tam zalahnu ,len ked je manžel mimo..ked tak nad tym rozmyšlam tak som všeobecne zneuživaný a týraný tvor.. :)
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.