musím se přiznat, že my nemáme sítě v oknech. To jste asi pochopili už z fotek. Teď už nějak ani nemá cenu do sítí investovat, tudíž my okna prostě neotvíráme. Nebo máme jen mikroventilaci a to je vše. Ovšem i u HaniKa občas nastane situace, kdy chce byt provonět jarním vzduchem a vyhnat ten zatuchlý sklepní.
V případě větrání jsou u nás manévry jak při vojenském cvičení. Všechna zvířata se zavřou do jedné místnosti a na pět minut se otevírá okno a dveře na dvorek. Pak zase všechno zavřu, pětkrát zkontroluju a smečku pouštím zase zpět.
Nikdy bych před pár lety ale do sebe neřekla, že budu vyhlížet, jestli k nám nezabloudí moucha. Nebo dvě. Nebo čtyři, pro každou kočku jedna. Problém je v tom, že k nám mouchy prostě nelítají. Nevím, jestli už mají v genech poznamenané, že se tu na ně těšíme a milujeme muší torturu, ale prostě... skoro nic. Stává se mi, že stojím ve dveřích a koukám, kde co lítá. Dokonce už i přemýšlím, že bych je začala na něco lákat. Co bych pro své miláčky neudělala.
Pokud něco do bytu přiletí, zvedne se adrenalin v krvi i mně a volám: „Děcka, mucha, mucha, MUCHA!“
Dejte mi s chytáním svátek!
Muž si v takových chvílích pomalu klepe na čelo, ale já vím své. S hmyzem v bytě (tedy krom mravenců, to kočky nechtějí, a tak žijeme v symbióze) nastává totiž komedie a spolupráce všech koček.
Tam tím směrem letěla!
Šipku dělá Sazinka. Sazinka neloví, ale kouká. S otevřenou tlamičkou a nastraženýma ušima ukazuje směr posledního posedu masařky. Smutné na tom je, že Saze kouká na to místo i pár minut po tom, co mucha odletí. Mírné posunutí v čase ale dohání Vločka.
Na Vločce jsem v poslední době zaznamenala, že její lov už není to, co býval. Nehoní se jako urvaná ze řetězu, ale spíš tak jako vyčkává.
Občas se mi ale Stázi zželí a beru ji do náruče a lítám s ní po místnosti. Sazinka jemným mňoukáním naznačuje „vpravo“ nebo „vlevo“ a její roztažené packy připomínají scénu z Titanicu. Nechytíme povětšinou nic, ale Sazinka je spokojená.
Plámova taktika je asi nejúčinnější.
1. Vyhledat mouchu
2. Počkat, až moucha sedne
3. Zamířit
4. Vystřelit packu
5. Nechápavou mouchu zastrkat pod břicho
6. Udusit mezi špeky
7. Vychutnávat
Pláma, bijec much
Pláma prostě miluje echt velké kousky. Se slastným výrazem mouchu žvýká i několik minut a po akci se vyvalí někde poblíž mě a čeká na chválu. Tak ho tedy chválím a on je spokojený.
Dnes nastala situace, které říkáme „výměnný obchod“. Muž dostal chuť na chlebíčky, tak jsem je udělala. Na jídlo zvířata zavíráme do vedlejší místnosti, ale občas někdo proklouzne. Dnes to byl právě Pláma. Pláma se kolem talířů neustále ochomýtal a muž najednou kouká a vedle něj leží tučná masařka. Sice jsem ho naváděla, aby masařku na důkaz přátelství snědl, ale to odmítl. I tak mu ale v koutcích zůstal spokojený úsměv, protože bylo vidět, že Pláma chlebíček od Kuby dokáže náležitě ocenit.
Mírný problém nastal s Flekoušem. Pro Flekouše je všechno nové a jaro si vyloženě užívá. Ovšem je to malé telátko, takže se za hmyzem honí s jazykem na vestě a divokým funěním. Já lítám za ním a sbírám z cesty všechno křehké a sypké (misky s granulemi). Flekouš si ale často nechá mouchy uletět, takže se to protahuje. Ulovené mouchy také hned nejí, ale jen jim pochroumá křídla. Následně pak zkouší jejich aerodynamiku vyhazováním do výšky. Za takových situací není radno být moc blízko. Pokud se tomu navíc smějete, může vám něco nepěkného přistát v ústech.
VIDEO: Chytání muchy
Tak či tak jsme se poprvé vyděsili Flekoušova infarktového stavu. Hned jsem viděla a strašila samu sebe, že má něco se srdcem nebo mrtvici. Chvíli jsme ho pozorovali, ale z jeho nadšeného výrazu jsme pochopili, že adrenalin zjevně udělá své.
Škoda, že tato zábava není častější. A vzhledem k tomu, že při chytání mravenců je smečka opravdu k ničemu, uvažuju o pořízení sedmého zvířete. Mravenečníka.
Přišla sezóna, je nutno se naložit
Příští čtvrtek o tom, jak jsme moderní a jak technologie využíváme, tak ahoj!
:) pobavilo :)u nas uplna ignoracia..muchy ,keby som im dovolila vstup ,tak maju fraj a Mafi ani fuzikom nemykne...našťastie sieťky mame,po Mafininej kolaudacii a naslednom krupobiti vyzeraju sice ako po vybuchu,ale asi sa ich boja aj komare a muchy :)
Neskutečně jsem se pobavila :-)))
Mám Vaše deníčky moc ráda, je vidět, že berete život s humorem a nadhledem :-) Moc vám přeju, aby to vydrželo :-)
Dorka taky hmyzáky zbožňuje :-)
Saze má třeba kila čtyři, a když měla o kilo víc, tak jsme ji taky chytali za špíčky a i veterinářka říkala, že špek na břiše má, že to bylo komplikovanější, když ji kastrovala. :-D
Krásna reportáž.Nechápem ako môže mat Pláma do 8 kg,ked nemá žiaden špek.Náš Aladarko má 6 kg a je samý špek,už ani za muchou sa mu nechce skočit.Vaši sú rodení lovci.Ten čierny kožúšok až žiari.Unás sa muchy lovit nechce nikomu,máme ich plno,lebo sused chová slepice.Milujú však lovit nočnú múru.Zasvietime vonku aj dnu a Smudlinka čaká každý večer pripravená na otáčacej stoličke.Akonáhle sú na skle dve múry,tak ich púštam dnu, vlastne len ten zbytok,čo neuloví Fionka, a pre Jonyho a Snudlinku sa začína lov.Po ulovení sa ešte chvílu s ňou hrajú a zožerú.Alinko sa zapojí len ked múra sadne pred neho a ešte pred 2 rokmi robil to isté.Pripájam sa krásny úsmev.
Hani, opět moc vtipný článek :-) Flekoušek bere to lovení hmyzu jako naše Dafinka. Pro tu je toto jaro taky první (narodila se loni v únoru), kdy se může realizovat jako lovkyně čehokoliv. Když u nás vidí mušku, nebo můru (nevím, jak se tam kouzelnice dostanou, bo my máme sítě) - rozsvítí se jí kontrolka v hlavě a nic jiného ji nezajímá, než samotný lov. Nedávno shodila z nočního stolku knížku, lampičku a hrnek, protože viděla mini mušku, kterou jsem já neviděla. Než jsem mrkla, byly věci na zemi, Dafka stála na zadních nohách opřená o zeď a jednou packou máchala po zdi -to jsem konečně uviděla, co ona viděla už dávno. Nicméně muška někam ulítla a bylo po zábavě. Teď se baví tím, že ji vezmeme na balkon a tam loví smítka, chmýří z pampelišek, pírka od ptáků atd..
Pláma má takové ty špeky, jak to překryje celé břicho (do tohoto stavu se blížím taky, fakt bych měla začít běhat, když mám ty ostruhy na nohách pryč). Plamča se nezdá z fotky, ale je to kus, skoro osm kilo.
Usmívám se ještě teď.Pěkné čtení.U nás vypadá podobně občasný lov pavouka / z pověrčivosti nezabíjím- přemisťuji je do zahrady/.Ale co bych pro lovecké povyražení našich kocourů neudělala? I pavoučka obětuji.
Stejně, jako u vás, jsou naši čtvernožci přemístěni co nejdále od talířů a pokrmů na nich servírovaných.Myslí si, že jim všechno patří, včetně nás./Ostatně - moc se nemýlí./
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.