Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...

Zrzek od Vlašského dvora

Datum8. června 2005  |  AutorKarla  |  Zobrazení celkem/dnes3 749x / 1x

Velmi často se mi vrací příhoda, kterou jsme zažili před téměř osmi lety v Kutné Hoře. Do tohoto města jsme se velmi dlouho chystali, ale nikdy jsme tam neodjeli. Až v létě 1998 jsme se v neděli večer rozhodli a v pondělí jsme vyrazili. Udělali jsme si nádherný výlet, prošli jsme plno památek, bylo nám krásně. Po prohlídce Vlašského dvora jsem si šli odpočinout do parku. Po úzké cestičce šel manžel a já za ním. Najednou jsem vpravo pod keřem zahlédla ohromného rezatého kocoura. Odpočíval a měl přivřené oči. Manžel se za mnou otočil a řekl: „Doufám, že ho nepůjdeš hladit!“ Nic říkat nemusel. Kocour se zvedl, přišel ke mně a začal se mi otírat o nohy. Byla jsem šťastná, že přišel sám. Pak šel s námi parkem. Na konci parku u zídky jsme si sedli a odpočívali jsme. Kocour se usadil mezi námi a pečlivě se čistil, olizoval a předl. Občas si přišel pro pohlazení. Seděli jsme tam všichni tři asi půl hodiny. Byla jsem zvědavá, co udělá kocour. Když jsme se zvedli, vyrazil zase za námi. Dost mě to udivilo a zároveň potěšilo. My jsem začali sestupovat po schodech. Tam se kocour zastavil a zamňoukal. Podívala jsem se na něj a on znovu zamňoukal. Říkala jsem si, že pokud se vydá za námi po schodech dolů, vezmu si ho. Ale kocour zůstal nahoře a ještě naposledy zamňoukal. My jsme sešli dolů do zahrad a kocour zmizel. Vlastně ani nevím, jestli to byl kocour nebo kočka. Ale byl tak veliký, že jsem byla přesvědčená, že to kocour je.

Když pak za mnou takhle začal chodit Maxík, připomnělo mi to kutnohorského kocouře. Tak teď máme doma svého zrzečka a mě občas napadne, jakou roli v tom hraje náhoda.
Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+





Zatím bez komentáře

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Zatím není přitlapkován žádný komentář.

Reklama

Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?

Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?

Registrujte se!

Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top