Seriál: Příběh kocourka Roie: 1. Nový domov
18. ledna 2004 |
Martina Fiřtová |
3 863x / 2x
V listopadu Modrý kocouř zachránil malého černého kocourka. Jak to bylo, se dočtete v Kočičím deníčku.
8. listopadu 2003: Co se dělo, když jsme zanechali kocourka vlastnímu osudu u paní Ludmily a kočičky Štěpánky, nám bylo vylíčeno ihned v první zprávě. Musím přiznat, že to vypadalo dost děsivě, ale ne zas tak, abychom nemohli doufat v happyend. Jen na vysvětlenou – u paní Ludmily mají kočičky svůj vlastní pokoj, kde je gauč a křeslo a další různé věci a to všechno jenom pro kočky! Z něj vedou dveře na zasklený balkon plný květin a zeleně, kde jsou dva krásně čisté kočičí záchůdky – vše už bylo pro Roie připravené.
Sotva se za vámi zavřely dveře, Štěpánka opustila svůj úkryt a jakmile zaregistrovala vetřelce, zaujala lovící postoj. Roi bezelstně pokračoval v prozkoumávání nového bydliště, netušíc, co se na něj chystá. I když jsem dostala dobré vyčerpávající rady, nesnesla jsem pomyšlení, že by takovému drobečkovi mohlo být ublíženo a tančila mezi nimi jako kvočna střídavě hladíc Štěpánku a poodnášejíc z jejího dosahu chudinku Roie.
Když jsem přeci jen na chvilku poodešla, zakrývala jsem si střídavě oči, uši a chytala se za srdce. Pak jsem šla umýt nádobí a mrňousek se uvelebil na křesle v pokojíku. Když propuklo syčení, vrčení a bojový šrumec, utíkala jsem se podívat co se děje. Štěpánka se slastně protahovala na zemi před křeslem a na něm téměř vítězně trůnil Roi. Co se stalo nevím.
Rozhodla jsem se dát dlabanec i Štěpánce, ta pohrdla, protože musela sledovat kotě a zaváhala. Nový spolubydlící jí všechno zbaštil a šel zase spát do křesla.
Štěpánka se šla natáhnout do ložnice a já s ní, protože den už byl dost vyčerpávající. Usnuli jsme všichni skoro na hodinku. Po probuzení Roi dopapal co zbylo a vychovaně šel na mističku. Na balkoně byl nakonec dopaden. Bylo na něj prskáno, vrčeno, musel se přikrčit a jen slabě mňoukal. Pak byl milostivě vpuštěn do pokojíku. Svorně tam pak seděli naproti sobě a navzájem se hlídali.
Nevím jak se mu to podařilo, ale před chvilkou se uvelebil na skeneru a sledoval jak píšu. Jen skočil dolů byl opět prohnán a dostal vynadáno v kočičí řeči. Protože jsem zjistila, že nebude sežrán a není ani zraněn, ponechávám je jejich kočičímu vyjasňování vztahů.
Ale je to fuška, jak přečkám noc si nedovedu představit. Pevně věřím, že budou přátelé a pak budou společně upravovat moje vztahy k nim.
| O sdílení
Zatím není přitlapkován žádný komentář.
Reklama
Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?
Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit
osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?
Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.