Exotickou kočku vyšlechtili ve Spojených státech amerických křížením perské kočky s britskou krátkosrstou kočkou a americkou krátkosrstou kočkou.
Kříženci perských koček s americkými krátkosrstými kočkami byli ve Spojených státech amerických vystavováni již počátkem šedesátých let, ale jen jako kočky domácí, bez příslušnosti k určitému plemeni. V roce 1966 bylo rozhodnuto, že by se tyto kočky měly chovatelsky podchytit. Byl vypracován standard a plemenu byl vcelku náhodně přidělen název exotická kočka. Americká chovatelská organizace CFA toto plemeno uznala již v roce 1967.
Kolem roku 1982 byli první jedinci dovezeni do Evropy - do Německa, Švýcarska a Skandinávie. FIFe vzala exotické kočky na milost až v roce 1984, a to v identických barvách, jaké mají perské kočky.
Je to plemeno ve všem shodné s perskou kočkou. Navzájem se mohou i pářit, ve vrhu potom mohou, ale také nemusejí, být perská i exotická koťátka. Mohou být všechna i jen perská, správně se jim potom v případě párování EXO x EXO, nebo EXO x PER říká exotická dlouhosrstá (ELH, exotic long hair).
Exoti však narozdíl od Peršanů mají krátkou a hustou, až stojící srst. Povahou jsou tak trochu "akčnější", nemusí to však platit u všech, hodně dělá i konkrétní linie a genetická výbava.
Na výstavách soutěží spolu v jedné kategorii, ale jen ve FIFe, v CFA a v TICA soutěží extra krátkosrsté a extra dlouhosrsté kočky.
Postava exotických koček má být tzv. cobby - krátká, nízká, mohutná, s širokou hrudí, krátkýma, pevnýma nohama. Hlava má být kulatá s pevnou bradou, oči velké a kulaté, barevné podle konkrétní barevné variety samotné kočky. Oči mohou být tmavě oranžové, zelené u činčily, modré nebo může být kočka různooká.
Barva srsti je v mnoha odstínech a kombinacích: modrá, černá, bílá ... s kresbou nebo bez kresby, s bílou nebo bez bílé. Barevných variací je opravdu velmi mnoho.
Obličejová část je, stejně jako u Peršanů, plochá, nos splývá v jedné rovině, oči jsou od sebe daleko posazené, kulaté, ouška nasazená široce na hlavě, se zakulacenou špičkou a malé ve srovnání s jinými plemeny.
Ocas by měl být krátký, na konci oblý, ne špičatý - myslí se tím samotný ocas, ne srst. Měl by být krásné osrstěný, hustý.
Co se týče chorob, jsou identické s nemocemi perských koček. Je třeba si však uvědomit, že správným chovem a výběrem zdravých chovných jedinců se nemoci dají téměř zcela eliminovat, alespoň co se týče chorob genetických.
Povaha exotů je úžasná, kromě možná větší aktivity ve srovnání s peršany jsou to neskutečně přítulní tvorové, ochotní na vás proležet celý den :)
Tagy ?
exotická kočkaplemenoSdílejte! | O sdílení
Téměř každý zná britské kočky: mohutné, statné a silné kočky s klidnou ...
Peršanky pocházejí z kolébky civilizace, z Mezopotámie, která byla ...
16 491x 7. července 2015Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?