Kočka a umění. 1.díl: Starověk

Přes krásu, eleganci, barevnost a přítulnost koček není jejich detailní přítomnost ve významných uměleckých dílech, obrazech, sochách, dřevorytech až tak velká, jak by se dalo očekávat. Důvodem pro jejich absenci může být fakt, že kočka je svým způsobem nezachytitelná a plná protikladů. Její oči symbolizují tajemnost, v každý denní okamžik se na vás kočka kouká jiným pohledem, oči tak cizí a zároveň známé. Pod vrstvou měkoučkých a hebkých chlupů skrývá ocelové svaly hbitého lovce, lísá se, aby vzápětí sekla ostrým drápkem ... nic není asi tak obtížné, jako namalovat kočičí tvář, ve které se ukrývá její povaha, duše, vznešenost, veselost i vševědoucnost. Žádná kočka nebude mít nikdy k umělci tolik úcty a oddanosti, nikdy se nenechá uplatit, aby mu vydržela stát modelem, tak dlouho, aby mohl do obrazu vložit její duši.

Nicméně s pokusy zobrazit ji se přesto setkáváme už od dob antiky až po současnost.

Přijměte pozvání na stručnou projížďku časem a uměním.

Starověk

Předci koček, jak je známe teď, se objevili přibližně před deseti miliony let. Na spojení s člověkem ale byly příliš divoké. Časem, jak se lidé učili obhospodařovat půdu a pěstovat plodiny a obilí, staly se sýpky útočištěm myší a ptáků a ti následně přitahovali kočky. Postupem času lidé a kočky došli ke vzájemně prospěšnému vztahu - člověk chrání a pečuje o kočku, která se mu odvděčí tím, že chrání jeho úrodu před nechtěnými návštěvníky.

Zemědělství "osvobodilo" lidi od neustálé honby za kořistí a umožnilo věnovat se více svému volnému času. Lidé měli prostor rozvíjet svoje umělecké schopnosti.



Nejznámější a nejspíš největší sbírku uměleckých děl s vyobrazením kočičího stvoření mají Egypťané. Zmiňovat, jakého postavení dosáhla kočka v Egyptě, je nejspíš zbytečné, přesto si řekněme, že kočičí podobu na sebe brala bohyně Bastet, ochránkyně žen, dětí a domácích koček, bohyně zábavy a rodiny.



Kočky byly součástí egyptských domácností přibližně od r. 1600 př.n.l., byly uctívány nejen pro své božství, ale také pro svou schopnost zbavit sýpky a obydlí obtížných hlodavců. Úcta i k obyčejným kočkám je vidět na ztvárnění kočky s kotětem.



Staří Řekové a Římané buď kočky nezobrazovali, nebo pravděpodobně jen velmi málo. Kočku však lze nalézt i na jednom z nejlepších výtvorů té doby, na řecké urně. Jedním z dochovaných kočičích obrazů je zlomek obrazu z Minojského paláce Agia Triada na Krétě, z roku přibližně 1600 př. n. l., který ukazuje kočku při lovu bažanta. Bohužel se zachovalo pouze několik málo fragmentů, takže není možné sestavit kompletní obraz.



Příkladem ne příliš rozsáhlého římského ztvárnění kočky z doby kolem r. 0 je mozaika, Kočka a její kořist, jež byla nalezena při vykopávkách v Pompejích.

Pro "kočičí" cestovatele se může stát milým cílem také Capitoline Muzeum v Římě, kde je basreliéf s dívkou hrající na lyru snažící se naučit tančit kočku, kterou však zcela evidentně zajímá jen poblíž nacházející se kachna.

Tagy ?

umění

Sdílejte!  |  O sdílení

Související Kočkočtení >



1 komentář

Reklama