Modrý kocouř.cz - Téma měsíce června 2005: Nejlepší lumpárna

Kocour Habík (divoch habešský) vyskočil na fóliák, aby mohl shora číhat na další naše kočky. Naháněla jsem ho dolů tak dlouho, až ho drápkama protrhl. O 2 minuty později, když jsem kontrolovala škody na fóliáku, se z domu ozvalo tříštění skla, rozbil v koupelně zrcátko, které leželo na okýnku, a pro jistotu strhnul dolů i držák na vatu, už poněkolikáté přilepený. Poslední dobou už ani neumí chodit pomalu, zatáčky vybírá smykem i s kobercema a na plnej plyn taky vybíhá po stromě na střechu garáže, kde se pak válí těsně na okraji a babička panikaří, že spadne a zabije se. Neboj babi, nezabije, je to poděs.

Tak Smoki je rošťak první třídy. Jeho lumpárny převážně spočívají v ničení kytiček. Jednou po ránu jsme slyšeli ránu z kuchyně. Utíkáme, co se stalo, a náš Smoki shodil kytičku z poličky na místě, kde před chvíli byl květináč, seděl Smoki a myl se, jako by se nic nestalo. Jakmile nás spatřil, seskočil na zem a ukazoval shozenou kytičku. Jinak v poslední době jsem udělal oběd a dceři odnesl ke stolu. Šel jsem si nandat a dcera se otočila od talíře a Smoki nelenil a sebral jí z talíře přírodní kuřecí řízek. Tak takové lumpárny vyvádí náš Smoki. Nyní čekám, co provedou Smoki s Augym. Zatím je klid.

Mám doma dvě kočičky 9 a 5 měsíců. Starší Kotě se už tváří jako pravá kočičí dáma, ale lumpík Čertík ji dokáže k hrátkám dotlačit. Čertík nesnáší zavřené dveře a pokaždé uspořádá kocert typu Berlínske filharmonie, nejlépe ve dvě ráno. Jediným řešením je zacpat tlamičku pamlskem nebo dveře (kamkoliv) otevřít. Kotě si dveře otevřít umí a s blazeovaností sobě vlastní se je snaží před Čertíkem zase rychle zavřít. Když se to stalo prvně, říkam si, náhoda... po týdnu pravidelného vstávání několikrát za noc už nepochybuji o tom, že kočky velice dobře ví, co páníčkům vadí, co je přinutí vstát z postele (možná se pamlsek ujde i mě) a hlavně jak maximalně naštvat Čertíka. Takže žádné kousání, žádné škrábání. Zavřít ve správný čas dveře před kočičiím kumpánem, to je lumpárna naší kočky jménem Kotě. Nikdo mě nepřesvědčí, že výraz v jejích očích je směs vitězství, povýšenosti a zároveň legrace typu "já nekníkám, to všechno Čertík... je to tvoje chyba, měl jsi ho naučit, jak otevřít dveře."

Největší lumpárna našeho kocoura je naprosto aktuální. V neděli minulý týden se mu konečně podařilo to, co plánoval už dlouhou dobu. Utekl přes plot, nikdo o tom nevěděl a všichni ho hledali na zahradě a kolem domu. On si ale přeběhl k sousedům, tam se porval s jejich kocourem, protože po tomto výkonu toužil již od zimy, kdy se mu tohoto kocoura podařilo vyhnat od naší ptačí budky, a já je naštěští slyšela, jak strašně křičí, při té rvačce. Vyběhla jsem proto na ulici, no a už jsem ho viděla. Stál tam u plotu a přímo štěstím zářil. Rychle jsem mu běžela naproti, ale jeho heroická záře byla rázem přehlušena ukrutným zápachem, který z celého hrdiny čpěl. Vydržela jsem to, ale měla jsem co dělat. Rovnou do koupelny a celý kocour byl několik minut otírán houbou s tou nejvoňavější pěnou, která se doma našla. Sousedovic kocoura jsem od té neděle neviděla, Jaffa je nadut a pyšně se dívá každý den tím směrem.

Největší lumpárna Haničky
Jednou jsem nemohla Haničku najít na půdě, ale věděla jsem, že tam je. Šli jsme se proto projít s pejsky na louku a když jsme se vraceli, tak jsme jí viděli. Ve štítě bylo takové malé srdíčko, jako větračka. Tam, do půlky těla venku, tlapkami opřená o zeď trčela naše kočička a číhala na vlaštovku, která seděla na drátu elektrického vedení. Když jsem na ní křikla, bez okolků zalezla a než jsem došla ke dveřím, už tam na mě čekala a tvářila se, jako že to byla naprosto přirozená věc. Pro ní možná, ale já jsem její pozorovatelnu překryla prknem, protože to podle mě byla nebezpečná lumpárna.

Stále tvrdím, že Maxík je hodný kocourek. Občas se schovává, někdy vyleze z okna na parapet, ale to ani nejsou lumpárny. To je průzkum. Jednou však předvedl lumpárnu přímo ukázkovou. Asi se brzy ráno nudil, nevím, co ho to popadlo. Najednou skočil k posteli a rafl spícího páníka do nohy. Ten se lekl, posadil se a řekl: „Teda ty kocoure!“ A v tu chvilku se Maxík začal válet na páníkově vyhřátém místečku v posteli. Koukali jsme na kocouře a museli jsme se smát. No řekněte, mohli byste se za takovou lumpárnu zlobit?

Když ale Maxík provádí ty své obvyklé lumpárničky, to se mu rozzáří oči, celý se naježí, začne „válečný taneček“ a to je výzva k honičce a k dovádění.

Téma měsíce června 2005: Nejlepší lumpárna

Nejlepší lumpárna

Anděla (Habík)

Největší lumpárna

Dido (Smoki)

Největší lumpárna

Milan (Kotě a Čertík)

Největší lumpárna

Věra (Jaffa a Hanička)

Ranní rafanec

Karla (Maxík)

Nejnovější příspěvky v tématech

Krásné vánoční svátky

Přání vánoční kočičí

PF 2008

Máte návrh na téma měsíce?