Vaše příběhy 2008
31.12.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 47. - Vášnivé zakončení |
„Snídaněéééééééééééééééééééééé! Podává se snídaněééé!“ Bastienittův veselý hlas se rozléhá celým domem Chlupézů. Abbygailita a Mufuela, které právě přináší do jídelny stříbrné tácy, plné pochoutek, zkouší podle zvuků z 1. patra odhadnout, kdo už byl Bastienittovou výzvou vzbuzen a kdo ještě ne. Dusot osmi tlapek, dunivé rány a rozpustilé povykování – ano, Lassalita a Milchávez už jsou vzhůru. Hlasité mlaskání, funění a pomalé kroky – zdá se, že i Bubos už opustil říši spánku. Cinkání kartáčů, hřebínků a etue s blýskavým pudrem na kožíšek – slečna Bettyana se věnuje ranní hygieně. Radostný hlásek, povzbuzující sourozence... Azuros Kocouřéz |
29.12.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 46. - Vášnivá pohoda |
Jak jsi krásné, kočičátko vprostřed bídy nebožátko, před tebou padáááámeee, dary své sklááádááámeeee. Já ti nesu dvě myšičky by si hrály tvé tlapičky, já zas trochu šanty... Kdesi v poschodí se rozevřely dveře a přísný hlas Maxavéze Hazardéze se dožadoval ztlumení reproduktoru, z kterého se kočleda ozývá... má rozehránu zdařilou hru a nepřeje si být rušen... Azuros Kocouřéz |
24.12.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 45. - Vášnivá štědrost |
V rezidenci rodu Chlupézů panovalo hluboké, vážné a třpytivě křehké ticho. Odlesky zářících křišťálových lustrů lehounce tančily mezi zlatými ozdobami a řetězy na jedlových větvích ve vázách, za rámy obrazů a v girlandách.
A vzduch byl plný vábivých, horkých a nádherných vůní... a plný očekávání, plný tajemství, plný zvláštních zázraků... A pak se náhle ozvaly zvony... volající, zvoucí, zvěstující... A do vyzvánění zvonů se ozývaly otvírané dveře, kterými vcházeli všichni, kteří vejít měli... Azuros Kocouřéz |
22.12.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 44. - Vášnivé myšlenky |
Missarina hrdě vyšla před dům a všichni se vyhrnuli za ní, aby se zájmem sledovali impozantní odsun pátracích jednotek. Množství jejich příslušníků všem vyrazilo dech. S obdivem přihlíželi, jak kočlicejní prezident Goliasiantos de la Marilionéz udílí rozkazy, rázně určuje směry, kterými se jednotky mají vydat, a celkově si počíná zcela dokonale velitelsky... Azuros Kocouřéz |
18.12.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 43. - Vášnivé zašeptání |
Frankitovi ve vteřinách, v nichž probíhal přes dvůr k stáji, prolétlo hlavou několik zoufalých myšlenek. Co se stalo ve stáji? Co Lassalita a Milchávez, jsou zraněni... žijí? A co stáj, spadne? Jestli ano, tak už jim s Barbaritou opravdu nezbude nic ... Azuros Kocouřéz |
15.12.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 42. - Vášnivé ohrožení |
Vzduch v hale Chlupézů se vlnil a vibroval nervozitou a napětím. Na divanech, sofa, křeslech a lenoškách neklidně poposedávali úplně všichni, všichni, kteří chtěli být nablízku Missarině. Všichni věděli, že tentokrát útěk Lassality a Milcháveze ... Azuros Kocouřéz |
15.12.2008 |
Harvard (Do Ameriky jezdí parníky VII) |
Po celodenním putováním po bostonských památkách, po večeři pivo ... Karla |
11.12.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 41. - Vášnivá pomoc |
Frankito už byl několik metrů od vstupních dveří, když tu... TRRRRRRRRRRRRRRRRRRR! Kulomet!! Někdo střílí z kulometu... Azuros Kocouřéz |
8.12.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 40. - Vášnivé míjení |
Po dvoře farmy přecházel ustaranými, unavenými kroky Frankito. Na čele měl zachmuřené vrásky a svěšený ocas vypovídal o velkých starostech, které se honily Frankitovi hlavou. Někteří odběratelé přestali o dodávky z farmy mít zájem. Někteří zájem mají, ale dodané zboží neplatí. Zásoby krmiva vystačí jen na několik dní. K tomu všemu měl Frankito pocit, že kolem jejich farmy obchází něco nebezpečného... záhadného... něco, co Frankito jen tuší, ale neumí pojmenovat, najít, odhalit. Z chmurných úvah ho vyrušil vzdálený, vrčivý zvuk. Frankito zbystřil. Zvuk se přibližoval, sílil... ano, zdá se, že je to zvuk vozidla... ano!! Před vraty do dvora zastavil vůz, na dvířkách emblém rodu Chlupézů... Frankitovi blesklo hlavou, že příjezd může mít jediný důvod... Azuros Kocouřéz |
5.12.2008 |
Kvido |
Od roku 1997 jsem pravidelně docházela do lokality v centru Brna a snažila se pomáhat toulavým kočkám zde žijícím. Většinu z těch, které se od toho roku narodily, se mi podařilo umístit, s dospělými kočkami to však bylo problematické - byly nemocné a často divoké. Nakonec však stejně všechny našly azyl u nás. Kocourek Kvido byl jedním z posledních. Šlo o mohutného mourka, místního donchuána, kterého se mi nikdy nepodařilo odchytit. Pendloval mezi Římským náměstím a Měnínskou branou a takto obhospodařoval svůj harém. Měl šmrnc a jiskru v oku a minimální pochopení pro kastrační program... Elen Maňasová |
4.12.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 39. - Vášnivé prozrazení |
SKANDÁLNÍ ODHALENÍ: ŘEDITEL MŇUVERZITY PIŠKOTATOS POD VLIVEM OMAMNÉ LÁTKY!!! Azuros Kocouřéz |
1.12.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 38. - Vášnivá prosba |
Missarina si slastně vychutnávala hřejivé hlazení slunce. Spočívala na hedvábném lehátku a vrněla blahem. Náhle ucítila, že vlídné teplo je slabší... vycítila... Azuros Kocouřéz |
24.11.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 37. - Vášnivý sykot |
Missarina přivolala Abbygailitu a přikázala jí, aby ihned požádala všechny v domě, aby přišli do jídelny ... Azuros Kocouřéz |
17.11.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 36. - Vášnivá žárlivost |
Missarina velmi zálibně a spokojeně sledovala hbitý pohyb v zahradě, kde se míhaly dvě béžové, velmi rychlé šmouhy. Chillito a Bastienitto probíhali mezi kvetoucími keři, vzájemně na sebe číhali, občas zahráli packovanou a pak zas v divoké honičce prolétli do houští. Z obou béžových šmouh vyzařovala radost... radost z toho, že jsou spolu. A jindy tak důstojný, vážný, vznešený Chillito dováděl... jako rozverné kotě. Missarina si něžně pomyslela: „Synáčkové moji... konečně jsou spolu! A Chillito... ano, tak štastného jsem ho snad ještě neviděla.“ Missarina by se dokázala dívat donekonečna. Užívala si okamžik bezvýhradného štěstí a doufala, že už ho nic nezkalí. Návrat ztraceného syna v jejím srdci rozehřál ledový příkrov, který ji tížil dlouhý čas... Azuros Kocouřéz |
10.11.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 35. - Vášnivá návštěva |
Zatímco v domě Chlupézů se radovali z návratu ztraceného syna, na myší farmě panoval smutek. Frankito obcházel místo, kde zůstalo už jen trochu neodklizených trosek ... Azuros Kocouřéz |
4.11.2008 |
Boženka vypravuje |
Jitka Franková |
3.11.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 34. - Vášnivé přivítání |
V jídelně nastalo naprosté ticho. Všichni strnule zírali ke dveřím jídelny, kde stál Chillito... ale Chillito také seděl u stolu... a ohromeně hleděl, jak jeho druhé ... Azuros Kocouřéz |
30.10.2008 |
Všechno bylo jinak!!! |
Pilný Paparazzi |
29.10.2008 |
Kočička Destinová aneb trocha čtení bez obrázků |
Maňasová Elen, Brněnský Max – domov pro kočky |
27.10.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 33. - Vášnivé shledání |
Libá vůně, která se linula z kuchyně, obklopila Abbygailitu, Muffuelu, Izzielu, Lorrietu a Fridrichose, kteří stále ještě nebyli schopni ani slov, ani myšlenek ... Azuros Kocouřéz |
20.10.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 32. - Vášnivé poznání |
Po široké cestě k domu Chlupézů se pomalu, unaveně vlekla skupinka zmožených postav. Všichni měli společnou ... Azuros Kocouřéz |
13.10.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 31. - Vášnivé mlčení |
Missarina stále ještě velmi rozostřenýma očima pracně vymžourala v koutě kajícně stojící hnědou tečkovanou ... Azuros Kocouřéz |
6.10.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 30. - Vášnivý údiv |
Abbygailita silou vůle přinutila své oči, aby se udržely v důlcích, z kterých jí málem vypadly. Roztřesenou tlapkou sevřela medailonek... Azuros Kocouřéz |
29.9.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 29. - Vášnivý nález |
Zatímco v domě Chlupézů bylo divoce veselo, na dvoře myší farmy vládl smutek a únava. Odklízení trosek ze spáleniště všechny proměnilo v černá, k nerozeznání si podobná zjevení, která se dala rozeznat jen podle hlasů. Dvě černá zjevení právě táhla velký, ohořelý trám. Jedno z nich promluvilo Frankitovým hlasem: „Taková hrozná práce... beznadějná práce, taková dřina... mohli byste někde odpočívat a zatím tady kvůli nám dýcháte popel a ničíte si tlapky...!“ Druhé zjevení odpovědělo hlasem Francesquitovým: „Ááále, Frankito, že bys o tom mluvil... prostě vám pomůžeme a hotovo. Nelamentuj a radši pořádně drž trám, protože jestli ti spadne, tak už ho nezvedneme!!“ ... Azuros Kocouřéz |
22.9.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 28. - Vášnivé bláznovství |
ubos zděšeně odskočil od dveří a přitiskl se ke zdi. Několik vteřin zůstal zcela nehybný a doufal, že to, co viděl, se mu jen zdá... Azuros Kocouřéz |
15.9.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 27. - Vášnivá lahůdka |
Všichni kolem stolu v domě Chlupézů s blaženě přivřenýma očima nasávali vůni, která se linula kolem jejich vznešených nosů... Azuros Kocouřéz |
8.9.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 26. - Vášnivá večeře |
Chillito velmi rozpačitě a nejistě sledoval, jak Lassalita a Milchávez nadšeně vtrhli do kuchyně. Zvědavě prozkoumávali obsah skříní, polic a lednic. Jejich udivené výrazy nad myšovary, porcovači steaků a opékači stehýnek svědčily o tom, že následující příprava večeře nebude mít hladký průběh. Chillito usoudil, že co se má stát, stane se. V duchu vyslovil tiché přání, aby již dnešní den skončil, a odevzdaně vyšel na zahradu, kde mezi záplavou květin a keřů procházel pomalým, plavným krokem. Byl tak zamyšlen, že si ani nevšimnul, že z nedalekých růžových keřů ho sledují dvě bystré, pozorné oči. Sledovaly každý jeho krok... Azuros Kocouřéz |
1.9.2008 |
Vášnivé prokletí rodů Chlupézů - díl 25. - Vášnivá náhrada |
Chillito právě procházel vstupní halou a mířil ke kuchyni, když se rozrazily venkovní dveře a do haly vtrhli ... Azuros Kocouřéz |
25.8.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 24. - Vášnivý šok |
Fridrichos zapomněl na bolest unavených tlapek. Vyskočil, zahrábl všemi čtyřmi, odrazil se a šíleným tempem vyrazil ... Azuros Kocouřéz |
18.8.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 23. - Vášnivé zahlédnutí |
Missarina pohlédla přísně na Chillita: „Nedělej nemístné vtipy, synu!“ Chillito se zatvářil omluvně, ale i svou další otázkou projevil nesouhlas s Missarininými plány: „A mamá, jak si představuješ přípravu hostiny, když Bubos má být čestným hostem a místo smažení řízků a pečení holoubat bude studovat poklony, vybrané chování a konverzaci?“ Missarinu nevyvedl z hrdého klidu: „Samozřejmě najmeme kuchaře... což mi připomíná... Tadeasosi?“ Tadeasos hbitě přiskočil před Missarinu: „Ano,madam? Jsem připraven plnit všechny vaše příkazy.“ ... Azuros Kocouřéz |
11.8.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 22. - Vášnivé rozhodnutí |
Misarina vznosně a hrdě vyšla ze dveří svého budoáru a zamířila ke schodům do haly. Na okamžik se zastavila a přísnýma očima pohlédla ... Azuros Kocouřéz |
4.8.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 21. - Vášnivý návrat |
Téměř naráz se všichni vzpamatovali a hbitě vyskočili. Okamžitě se vrhli k Milchávezovi a Bubosovi. Bubos trochu dotčeně sledoval, jak doktor Gino rozšlápl ... Azuros Kocouřéz |
28.7.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 20. - Vášnivý návrat |
Strnulém, hluboké ticho v hale domě Chlupézů vytvořilo ze všech nehybné, mlčící sochy. Náhle všichni nadskočili a naježili se. Za dveřmi se ozval šramot, vzdechy, funění... a na dveře dopadla tupá, divně tlumená rána. Azuros Kocouřéz |
21.7.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 19. - Vášnivé čekání |
Missarina opustila svůj budoár a zvolna, unaveně scházela po schodech dolů do haly. Uvítaly ji soucitné a napětím rozšířené oči všech, kteří přišli spolu s ní prožívat těžké okamžiky... Azuros Kocouřéz |
14.7.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 18. - Vášnivé uvěznění |
Bubos se jen těžce, zvolna probíral z mdlobného spánku. Pootevřel opatrně škvírku oka a zkoumavě začenichal. Do nozder mu vnikl pach zatuchliny, vlhka a ještě něčeho... něčeho, co mu vzdáleně připomnělo... připomnělo... něco... cosi... Bubos si nemohl vzp Azuros Kocouřéz |
11.7.2008 |
Příběhy kočky Mindy |
Marie Vykydalová |
10.7.2008 |
Minda na veterině |
Marie Vykydalová |
7.7.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 17. - Vášnivé bloudění |
Všichni v hale domu Chlupézů ohromeně sledovali, jak neštastný Bubos vyběhl na svých tenkých nožkách ze dveří. Abbygailita se nadechla k nesouhlasnému mňouknutí, ale byla zpražena ostrým, nesmlouvavým pohledem Missariny. V hale panov Azuros Kocouřéz |
30.6.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 16. - Vášnivé obvinění |
Doktor Gino právě pečlivě prohlížel Lassalitu. Konstatoval omámení kouřem, drobné ohořelinky a trochu spálené tlapky. Debbiagros soucitně hladila Lassalitu a znepokojeně sledovala zcela vyčerpaného otce Amadea, který se choulil v křesle... Azuros Kocouřéz |
26.6.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 15. - Vášnivé poselství |
Azuros Kocouřéz |
24.6.2008 |
Námluvy |
Icewoman |
23.6.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 14. - Vášnivé procitnutí |
Azuros Kocouřéz |
19.6.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 13. - Vášnivé hledání |
Azuros Kocouřéz |
18.6.2008 |
Jak jsme se seznámili |
Marie Vykydalová |
17.6.2008 |
Útulkový deníček - Noc |
PSOZ |
16.6.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 12. - Vášnivá beznaděj |
Azuros Kocouřéz |
12.6.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 11. - Vášnivé vzpomínky |
Azuros Kocouřéz |
9.6.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 10. - Vášnivé odhodlání |
Azuros Kocouřéz |
5.6.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - 9. díl - Vášnivé zděšení |
Azuros Kocouřéz |
2.6.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 8. - Vášnivé zoufalství |
Barbarita se zoufalým výkřikem zahlédla, jak roucho otce Amadea zavlálo v záři plamenů a pak už viděla jen jeho siluetu, mizející v plamenném pekle. Přibíhajícím Frankitovi a Francesquitovi chvějící se tlapkou ukázala k hořící zásobárně: „Otec Amadeos! Tam... on... on tam... on přiběhl a křičel, že je tam Lassalita a Milchávez... on šel do ohně, on... otec Ama...“ Barbarita se zhroutila k zemi. Omdlela. Frankito přiklekl k Barbaritě. Francesquito, nedbaje spalujícího žáru, vychrstl vodu z kbelíku do plamenů a volal: „Frankito, rychle, rychle, musíme hasit!“ Frankito zoufalým, zlomeným hlasem zašeptal: „Ne, Francesquito, nemá to smysl... shoří, všechno shoří! ... Azuros Kocouřéz |
29.5.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 7. - Vášnivé plameny |
„Dvacet tři tisíce pět set osmdesát dva, dvacet tři tísíce pět set osmdesát tři... dvacet tři... Barbarito, prosím, nemohla bys na chvilku ten myšovar vypnout? Ruší mne to, nemohu se soustředit!“ Frankito utrápeně pohlédl na Barbaritu, která se snažila udržet starý oprýskaný a hlučný myšovar tak, aby poskakováním nespadl ze stolu. Barbarita provinile vzhlédla: „Promiň, Frankito, ale chvátám s večeří. Jsi rozmrzelý... pořád nesouhlasí počet?“ Frankito odvětil: „Ano. Stále docházím k úplně jinému počtu, než který mi dal Kojotéz. Podle něj máme nejméně o 10 000 kusů méně...“ Azuros Kocouřéz |
26.5.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 6. - Vášnivé otázky |
Abbygailita vložila do myčky poslední oválný tác z vzácného myšeňského porcelánu a chystala se vzbudit Bubose, hlasitě spícího za sporákem. Náhle z okna zahlédla, jak po cestě k domu spěchá doktor Gino, následován cupitající Debbiagros. Abbygailita zneklidněně začla přemýšlet, ke komu v domě byl doktor pozván... co se stalo? Až do kuchyně Abbygailita slyšela, jak Mufuela ve vstupní hale vítá doktora a jeho pomocnici, pak zaslechla: „Je ve svém budoáru, pane doktore.“ Abbygailita usoudila, že zas patrně slečna Lassalita při svém dovádění utrpěla nějaký nesmírně závažný úraz, jako například lehce zkřivený drápek, přišlápnutý ocásek nebo pocuchání kožíšku, na kterém si zakládala. Z těchto úvah byla vytržena ostrým zvukem zvonku, který byl signálem, že se má okamžitě dostavit do pokojů paní Missariny... Azuros Kocouřéz |
22.5.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 5. - Vášnivý plán |
Azuros Kocouřéz |
19.5.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 4. - Vášnivé odpoledne |
V hráčském salonu domu Chlupézů panovala poněkud stísněná nálada. Ve vysokých, mohutných křeslech vzpřímeně seděl ředitel mňuverzity Piškotatos , jako obvykle pečlivě vyšnořený, s oslnivě bílou náprsenkou. Nehlasně pohyboval fousy a zřejmě se v duchu zaobíral nějakým dalším zvláště objevným vědeckým problémem, který, až vyřeší, opět bude oceněn Mňaubelovou cenou. Naproti Piškotatosovi trochu roztržitě sledoval hru důstojný otec Amadeos, který se co chvíli vyčkávavě zahleděl ke dveřím. Stejně nedočkavě ke dveřím pokukoval také Bertilio, nejmladší ze sourozenců Jančézových. Jeho sestra Afrodíta unuděně a posmutněle prohlížela obrazy na zdech salonu a nejstarší ze sourozenců, Danéz, se zjevnou nechutí sledoval brilantní tahy a postupy svého protihráče, kterým nebyl nikdo jiný než proslulý Maxavéz Hazardéz, vyhlášený hráč pokeru a dalších her. V jeho tváři se nepohnul ani chlup. Vyhrával... Azuros Kocouřéz |
15.5.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 3. - Vášnivá snídaně |
Abbygailita a Mufuela vstoupily do honosné jídelny, kde už u stolu seděla celá rodina Chlupézů. Missarina nespokojeně pohlédla na hodiny a přísným zrakem sledovala, jak Abbygailita a Mufuela kladou na stůl talíře, misky a teriny. Chillito se na Abbygailitu usmál a vzápětí plesknul Milcháveze, který drápem lovil z velké mísy propečené myší stehýnko: „Nemůžeš počkat, až ti naservírují na talíř?“ Milchávez vrčivě odsekl: “Než bych se dočkal, tak umřu hlady!“ Lassalita přestala zálibně sledovat své dokonale vybroušené drápky a usykla: „Žádná škoda, byl by klid, hezoune!“ Milchávez vycenil své běloskvoucí zuby: „Zrovna od tebe to sedí. Mami, zase ráno zdrhla oknem!“ Azuros Kocouřéz |
12.5.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 2. - Vášnivé probuzení |
Azuros Kocouřéz |
5.5.2008 |
Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 1. - Vášnivé svítání |
Azuros Kocouřéz |
21.1.2008 |
Teplo domova |
Věra Ľuptáková |
2.1.2008 |
Útulkový deníček: Kočičí kuchyně |
S většinou z vás se ještě neznáme (a věřte, že o dost přicházíte), jsme kočky z útulku PSOZ Palmovka, je nás pěkných pár desítek a naše kočičí kolonie produkuje nezřídka takové množství kočičáren, že si je nemůžeme úplně vždycky nechat pro sebe. Posuďte sami. V jistých kruzích panuje rozšířená pověra, že sežereme všechno. V jiných naopak vzrůstá panika a deprese po zjištění, že nežereme skoro nic. Co s tím? Nezoufejte, kde jinde byste se měli dozvědět pravdu, než od strávníků samotných... PSOZ |