Jak dostat dvounožkyni do polepšovny

... šmňaunkote, honem, honem... nejde sem? Ne, zatím dobrý, slyším ji nadávat v předsíni, aha, tak už tu ohlodanou botu našla... tak honem, ať vám stihnu napsat aspoň pár slov... Průšvih, no. Jak jsem trochu rozpohybovala smečku, tak mě při honičce napadlo, že jim ukážu, jak pomalu šly ty ovce přes lávku, a zrovna tam tak šikovně stálo žehlící prkno a ... no prostě mě nenapadlo, že se lávka překotí a žehlička trochu sjede dvounožkyni na packu a Bubu, jak se lekne, tak povalí ten komín už vyžehleného prádla a Missy při záchranném útěku vyleje vodu z fontánky... no, jo, no, se to trochu vylilo do toho povaleného prádla... no. Nebojte, chytit mě nestihla, protože nevim proč strkala nohu do umyvadla a pouštěla si na ní vodu... ty dvounožci maj fakt divný zvyky. Průšvih ovšem je, že mám zákaz psaní deníků. Teda na tom, čemu ona říká počítač, i když to nic nepočítá. A že prý vyhlásí konkurz, kdo ze smečky napíše lepší záznam, tak ten že bude místo mě psát deník. Tsss. Ať si je dá třeba za rámeček, se jí neprosim. A deníky budu psát dál, heč! Normálně tlapně, drápama do sedačky! Pak vám ji pošlu, necháme ji kolovat! Si počtete!! Mám moc pěknej tlapkopis a umim úhledný obloučky... mňaujej, už jde... a hele, svolává smečku, že prý začne konkurz... tak to konečně začne ta správná ostuda... jo a první že bude psát Bubu... tak to jo, to začne ten pravej... protože ten zapíná mozek, jen když potřebuje trefit k misce... a  Piškot zas je chytrej jak rádio a důležitej jak razítko na poště a říkáme mu Profesor, a Missy se tak topí v hormonech, že dokáže napsat maximálně tak inzerát na seznámení... ale když si chce dvounožkyně koledovat o průšvih, tak ať ho má. Aspoň budem dvě. Jen by mě teda zajímalo, kdo dá zaracha na počítač jí. Odcházím přemýšlet o ústrcích, kterým jsem zde vystavena, a vám přeji mnoho statečnosti ke čtení výplodů mých podřízených. Slabším povahám doporučuji, aby si k monitoru připravili uklidnující léky, a dávejte pozor, ať vám je nesežere Bubu... von sežere všechno... bacha, už je tady.

Mylé kocouřyce a mylí kocouřy,

tak my dvounoškině řekla, že mám psát deník... tak teda pýšu. Ale neřekla my, kolyk za to dostanu kapsiček, se jí musym pak zeptat. Před chvílý jsem sice jedl, ale všichňy určitě výte, že jídla není nigdy dost a je třeba mýt zásobi. Bi mně zajímalo, co nejrači jíte vi, a jestly vám toho vaši dvounošci dávají dost, protože mně se zdá, že na mně dvounoškině šetří a vymíšlí si, že sem tlustej a to teda nejsem sem jen takovej statnej. Něgdy my nedá najíst i třeba dvje hodiny a tak sem vás chtěl poprosyt kdyš už sem pýšu jestly biste my nemohly nějakí to jídlo poslat protože vi máte dobrý srdíčka a určitě se nad chudáčkem hladovím mnou slitujete a až to budete posýlat tak na balýk napyšte že to je zásilka miší protože jinak bi my to mohla dvounoškině sníst vona ty lososy a šunku a hodně řísků co pošlete má taky ráda a ...


Velevážené dámy kocouřice, velevážení páni kocouřové,
jelikož můj velectěný kolega Bubu byl právě rukou dvounožčí nesmlouvavou odvlečen od computeru, dovolte, abych se Vám jako autor dalšího záznamu představil: mé jméno jest Piškot Pišutka Profesor a jsem honorovaným členem KAVU (Kočičí Akademie Vylomenin Ukrutných), dále předsedou VÚK (Výzkumný Ústav Kočičáren) a inaugurovaným ředitelem zeměkoule... o, pardon, nechal jsem se unést, inaugurovaným ředitelem NGKU (Národní Galerie Kočičího Umění) ... Rád bych využil vzácné příležitosti a seznámil vás, ctěná kocouří společnosti, se svým stěžejním a celoživotním spisem na téma PROXIMUS SUM EGOMET MIHI - Nejbližší sobě jsem já sám. Pro své zdejší spoluexistencioalisty jsem tuto moudrou myšlenku transformoval do zjednodušeného Tady máme všichni rádi jenom mě a nyní bych její platnost chtěl rozšířit i do širšího okruhu vás, velevážení a zajisté kultivovaní kocouři, a priori i do okruhu vašich neméně kultivovaných dvounožců, a to jaksi IN EXTENSO neboli V plném rozsahu a IN AETERNUM neboli Na věky. Přijetím těchto ideí, v mém spisu obsažených, nepochybně bude naplněna vaše CAUSA VIVENDI, tedy smysl života, a tím se nesmazatelně zapíšu do novodobých dějin kočičího národa jako IMPERATORUS CATUS BLAHOSLAVENUS OBLIBENUS... a jejkus, dvounožkyně vřeští, že CHLUPUS BLBUS... VENI, VIDI, MIZIM... ave, ave, kocouřus...

Kocouři? Kocouři? Kde? Kde? Zde jsou nějací kocouři? Ááááách, kdééééé jsííí, mňaulááááčku můůůůj, jááá jsem tadýýýý... kdééééé jsíííí... jo. aha, bych se asi měla představit, jo, no, tak teda dobrej, jsem Missy a fakt jako teď nemám moc času, protože mám úplně jiný starosti, kdééé jsíííí, mňaulááááčku můůůůj, a já bych ty deníky ráda psala, ale vidíte sami, že toho mám moc, a vono dneska, co si jedna nenajde, to nemá, a ještě aby pořád bojovala s nějakými takovými... jo jako kdybyste viděli nějakou Abbygaile a Jasmínu a jim podobný, tak jim řekněte, že v kočičím butiku v Austrálii mají slevy na novej kožich, tak ať si tam zaletí, ale hele, zase kdybyste viděli Bertranda a Milhouse a Majklise a prostě vůbec nějakýho kocoura, tak je okamžitě pošlete sem za mnou, že už opravdu nedočkavě čekám, kdééé jsííí, mňauláááčku můůůj? A teď fakt už musím jít, protože z větve na terase jsem lépe slyšet a taky sem jde dvounožkyně a nevypadá zrovna moc v pohodě...

Ahoooj, kocouřové,
tak jsem tady zas já, vaše Lassy... už je to dobrý, dvounožkyni přikládají menší dvounožkyně studené obklady a podávají jí uklidnující čaje... pořád dokola opakuje Fiasko! Hrůza! Takovávostudajátosnadnepřežiju! a Tohle není ani za trest.
HA! To je ono! Trest potřebuje, za to, že mi deníčky za trest přidělené zase za trest vzala a kopytům je svěřila, čímž je smečka znemožněna! Jo jo! Kdo po tobě kamenem, ty po něm deníkem! Si myslela, jak si polepší, když mě od deníčků odežene a teď to sama vidí... a to ještě nečetla ten deník na sedačce, to bude teprve koukat. JO! Chtěla SIS polepšit a zatím by SES měla polepšit! Výhoda je, že tě do polepšovny dostávat nemusíme... lepší polepšovnu, než máš tady s námi, fakt neznám!
IN AETERNUM.

MŇAMEN.

Vaše Lassy (ředitelka zeměkou... ehm, polepšovny).

Sdílejte!  |  O sdílení

5 komentářů

Reklama
Reklama