Hodiny za oknem

Představte si, co se mi stalo minulý týden. Moje kámoška někam odešla a já jsem jako obvykle bloumal po bytě. Najednou si kluci otevřeli okno a zapomněli mě hlidat. My máme taková vyklápecí okna. To se okno nahoře otevře, ale ono se zárověn otevře i dole. Za oknem je takový maličký plůtek, aby tam dvounožci mohli dávat truhliky s kytičkama. Já jsem to šel okamžitě prozkoumat. Sedl jsem si na parapet a kypřil jsem hlínu muškátům. Jenže kluci si zatím pustili fotbal a okno zavřeli. Na mne vůbec nemysleli. Hledání začalo až po kámoščině návratu. Té bylo divné, že jsem jí nepřišel přivítat. Fšude mě hledala, ale nenašla. Nebyl jsem dokonce ani v botníku. Já jsem sice mňoukal za oknem, ale po fotbalu byl nějaký motokros a tak mě slyšet nebylo. Ale zas tak moc jsem nemňoukal. To když opravdu začnu, to je řev!!! Mně se ale na tom okně docela líbilo.
Kámoška ze mne byla celá smutná. Pak ale chtěli kluci zase vyvětrat a tak mě našli. To bylo radosti. A vite, že už to okno zase nehlídají?!! Že bych přístě z toho prvního poschodí skočil zkontrolovat zahradu?