Včera se u nás stala taková pozoruhodná událost, že nelením a hned píšu. A jen předešlu, tím, jak s námi naše mami už tolik let žije, je vlastně taková velká kočka, je to člen mojí smečky, beru jí, no a tím, co včera dokázala, tak tím jí pasuju do řady hned za mnou, teprve potom jsou naše kočičky, i když ty také umějí lovit, to zase nemůžu popřít. Ale tak bravurně, jak to dokázala mami, tak by postupoval při lovu málo kdo.
Ale k věci.
Každý večer chodím s mami na procházku na zahradu. Proběhnu se, poležím si pod keřem, poválím se v trávě. Včera ale přišla ta foukačka, bouřka a pršení, tak jsem byl ve volieře. Když se to uklidnilo, vzala mě mami, že prý jdeme jen nakrmit slepice, že jí není dobře, že má nějakého baciluse, co jí celý den moří, no tak jsem si jen tak běhal po horní zahradě a najednou slyším z ohrady u slepic křik. A to mami. Otevřela dveře do slepičí spižírny, kde mají slépky zrní a šrot, no a představte si, byl tam krys. Pořádný velký krys, takový ten s holým ocáskem, špičatým čumákem, nenažraným břichem, šedý a odporný. Stál jsem celý zkoprnělý, protože i Aki křičela, i mami křičela, nevěděl jsem, jestli jim mám jít pomoci nebo raději prchnout do bezpečí. Najednou ale bouchly dveře a mami se vyřítila ven. Utíkala do dílny a za chvíli už se vracela zcela ozbrojená, vybavená do boje. Měla vzduchovku, v puse další broky, v ruce takové to divné, na čem se pečou buřty. Kráčela rozhodně zpět k boudě u slepic, které stály celé vykulené, no jako slepice, kohouti také koulili oči, co že se to děje, a husáci jen vykukovali za černým rybízem. Prostě hustá atmosféra se nesla tím dvorečkem.
Mami otevřela dveře a hned krysovi jednu vypálila. Dala si další brok do vzduchovky a ozvala se druhá tlumená rána. Další brok v kožichu. Krys z toho byl tak konsternovaný, že se raději ani nepohnul, jen čekal na jistou smrt. Potom ho mami ozkoušela, jestli je už jako tuhý, jenže on nebyl a ohnal se po tom špíchu na buřty. To mami dost rozzuřilo, znovu si naládovala zbraň a tentokrát jí dostal krys přímo do hlavy. A jak byla mami v té lovecké rozlícenosti, že jí taková havěť leze do slepičníku, popadla ještě šťouch na brambory a kryse několika dobře mířenými ranami poslala do krysího nebíčka.
Akina vyváděla jako pominutá, chtěla pomáhat, chtěla se zúčastnit, ale mami řekla, že krysové jsou hnusáci, fujtajblové a špindírové a že rozhodně nikdo z naší rodiny (já, Hanka, Beata, Aki, Žofi, slepice, kohouti ani husáci) nesmíme k žádnému takovému krysovi, i kdyby to byl třeba Chris Normen ze skupiny Smokie, ani na 10 kroků!!! A mami, ta se musí poslouchat. Potom ho nabrala na lopatu a někam odnesla, prý abychom se na něj už nemuseli ani podívat. Tak bravurní zákrok by hned tak někdo nezvládl. Už vidím, co by dělal náš páníček. Ten má z krysů i myší takový strach, že by nejspíš někam utekl. Nebo třeba nějaká jiná holka, ta by pištěla a utíkala... naše mami je prostě třída, s tou se rozhodně nebojím, má pro strach uděláno a doma si udržuje pořádek.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?