Kočičáci,
ta rybička, druh závojnatka, je už doma dobrý měsíc. Ne, že by zlobila, ale andílek to není. Jednou jsem se chtěl napít z našeho akvárka (vodička je tam mocinky dobrá, tu odstátou já rád) a co ta ryba udělala? Normálně si troufla dost. Jelikož ji tam panička dává prst, ryba ji sem tam prst opusinkuje. Ta ryba mi opusinkovala čumáček!!! Paničce to přišlo vtipné, ale ne. Mně ne. Navíc ji dala děsně šílené jméno, že za jeho prezentaci by se styděl každý. Vždyť Eliášek je jen jeden (a proto - originál je jen jeden) a panička to moc dobře ví... Ovšemže Gábinka je také originál, Žofie, ten náš jezevčík svým způsobem taky.
Teď, když paničce nastala škola, vstává před sedmou. Ale co je hlavní, 1. 9. jsem měl narozeniny a tak jsme, jak já, tak i Gábinka dostali nový pelíšek. Sice ho máme dohromady, ale my se prostřídáme. Panička mi ten den opravdu dost gratulovala. Byly mi 4 roky což znamená asi 35 let u lidí. Aspoň panička to tak říkala. Oficiálně jsem doma ze všech zvířat nejdéle, ale kdyby žila jezevčice Barborka, která mi v kotěcím věku nahrazovala maminku a já jí měl moc rád, bylo by jí asi 15 let. Byla by doma nejdéle. Jsou to dva roky a já se s Žofií nezžil. My kočky totiž taky máme city. Nejstarší je nejspíš Gábuška (já jí tak říkám) a nejmladší křeček.
Tak ahoj a pamatujte, i kočky mají city.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?