Modelky a hraběnky

Před chvilkou zazvonil telefon. Slyším paničku, jak smutné říká: “Tak já ti ho teda půjčím.“ Vezme foťák a nese ho pryč. No hurá, alespoň bude pár dnů klid. Úplně nesnáším, když ji to popadne a usmyslí si, že nás bude fotit. Když ji vidím s foťákem v ruce, ihned prchám. Panička za mnou a snaží se udělat alespoň pár nerozmazaných fotek. Většinou marně.
Tuhle mě vyčíhla, jak ležím na odpočívadle. Tak jsem se nad ní smilovala. Nejdřív ale musím foťák trochu očichat. Čichám, čichám a v tom si všimnu, že z foťáku visí taková krásná tkanička, která se pohybuje. Tu musím mít. Okamžitě opouštím pozici modelky a úspěšně se na ni vrhám. Panička se trochu zlobí a vytahuje mi ji z tlamičky. Do dobrá, tak ať to máme za sebou. Způsobně si sedám, panička zaostřuje a fotí. Já pro jistotu zavírám oči. Co kdyby zapomněla vypnout blesk. Panička soptí, prý mě fotit, to je za trest.
To Anetka, ta je jiná. Ta je rozená modelka. Když vidí, že se fotí, zaujme pózu a vyčkává, dokud není vyblejsknuta. Anetka vůbec působí nějak důstojněji. Já pořád pohupkávám a jsem jako rarášek, zato ona se prý nosí jako hraběnka, říká panička. Pche, leda tak hráblá, ale hraběnka určitě ne. Občas si na ni sice hraje a myslí si, že všichni jsme tu jen kvůli ní.
Nevím jak vy, ale já ráda často a hlasitě předu, Anetka málo a jen tak jemně, aby se neřeklo. Jediné místo, kde ten studený čumáček Anet zaručeně bude vrnět, je člověčácký záchod. No fakt kočky, obě tam strašně rády lezeme. Panička nás tam většinou nechce pustit a tvrdí, že je obsazeno. Jenže Anetka začne mňaučet a já škrábat na dveře, tak to nakonec vzdá a pustí nás. Anetka si spokojeně lehne na kobereček a když ji panička pohladí, tak je v sedmém nebi a vrní jako o závod. A prý hraběnka.
Kočky a kocouři ahoj
Aretka

Sdílejte!  |  O sdílení

2 komentáře

Reklama
Reklama