Kočky, tak jsem byla u doktora. Já vím, je to ohrané. Byly jsme tam všechny. Jenže já pořád nevím, jestli to opravdu byl doktor. Ne, že bych byla tak blbá, doktora poznám, Ordinaci sleduji. Panička totiž říkala, že poslední dobou je to leda tak pro kočku.
Prostě, přišly jsme a doktor mě začal holit v podpaží. Tak si říkám, je to nějaký kosmetický salón? Minule mi tady střihal drápky, třeba mi je dnes i nalakuje. Ale pořád jsem nechápala tu břitvu. Abych se nepotila? Abych byla jak ty člověčí kočky? Pořád nevím, jen vím, že mi pak na kůžičku připnul takové protivné sponky, které mě lechtaly. Panička mě pořád držela a najednou se s doktorem začali dívat na televizi. Mě to lechtá jako blázen a oni blázni čučí na nějaká zelená čísílka a pohybujíc se zelenou čárečku. A prý mám být chvilku v klidu. Jenže mě už to nebavilo! A to si ten doktor ještě dovolil říct, že prý se strašně bojím. Že ho pusa nebolela. Já jsem se sice třásla jako ratlík, ale to bylo určité zimou! Já jsem statečná kočička. To ocenila i panička. Když jsme se vrátily, hned mi dala pamlsek na uklidnění. Anetce se to moc nelíbilo a žárlila. Panička ale řekla, že být tam s Anetkou, tak ta nejdřív zakousne ji a pak doktora, nebo naopak.
No jo, copak naše hraběnka. Paničce tuhle přišla návštěva. Já jsem měla moc radost. S paničkou jsme začaly hrát oblíbenou hru, já na stůl a ona se mnou se stolu. Asi po půl hodině mě to přestalo bavit. Způsobně jsem si lehla vedle návštěvníka, nechala se hladit a poslouchala, jestli nás panička nepomlouvá. Anetka nic. Tak ji panička vzala do náruče a přinesla ukázat. Hraběnce se to moc nelíbilo a dala to paničce najevo. Panička ji dala na zem. Anet zkoumavým pohledem prolustrovala návštěvu, pak třikrát mrskla ocasem a odplula. Tím jasně řekla, že návštěva není hodna její pozornosti, a šla pokračovat ve spánku na bidýlku. Když paniččina návštěvnice odcházela, tak si postěžovala, že „ten modrý kocůr je nějaký divný“. Prý vždycky, když kolem něj prošla, „tak se k ní otočil prdelů“ – pardon, to byl citát. Jenže to neviděla, že když kolem madam prošel její návštěvník, tak Anet se mohla přetrhnout, aby ji pohladil. Prostě je na chlapy. Ale jen na nějaké. Buď musí mít titul nebo mu musí smrdět ponožky. Nejlépe oboje.
Kočky ahoj!
Aretka
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?