Úvaha o aportování

Na horské chatě, kde jsme s Willem nějakou dobu pobývali, jsem zaznamenal zvláštní věc, která mi od té doby leží v hlavě. Na vlastní oči jsem viděl aportování, při kterém psisko přinášelo svému dvounožci jím vyhozené kousky dřeva.
Abyste rozuměli, proti aportování nic nemám a tu a tam trávím nějakou tu hodinku přinášením vatových tyčinek a náplní do propisek páníčkovi, nicméně aportování psa má zcela jiné zákonitosti než podobná činnost provozovaná ocelotem. Rozhodl jsem se proto popsat vysledované rozdíly jako manuál pro všechny, kdo by se někdy stali obětí kocouřího aportování.
Aportování psa začíná zásadně páníček, který při této činnosti stojí, případně popochází. Ten vezme nějakou věc, s níž by se v budoucnu opět rád shledal, a kterou chce zpátky, a odhodí ji někam, odkud se dá tato věcička dobře přinést. Teprve v tuto chvíli vstupuje do hry pes, který nejprve vytřeští oči a vyplázne jazyk, aby vypadal co nejtrapněji, a pak se v rychlosti vrhne směrem za vyhozenou věcí. V nejkratším možném termínu věc chňapne do zubů a neprodleně odnese páníčkovi. Tato část se opakuje do omrzení páníčka nebo zemdlení psa.
Při aportování ocelota začíná zásadně ocelot. Páníček v tu chvíli leží, v lepším případě podřimuje. Ocelot najde nějakou věc, o níž páníček netuší, že ji má doma, a kdyby to tušil, rozhodně by se jí chtěl zbavit. S ožvatlanou vatovou tyčinkou v tlamě hopsne ocelot páníčkovi na oddechující hruď a tyčinku mu flusne do ksichtu. Dobrou alternativou je také vyplivnutí tyčinky na polštář k páníčkově hlavě tak, aby se mu při sebemenším pohybu zabodla do ucha.
Jakmile se po prodělané zástavě srdce vrátí páníčkův krevní oběh do normálu, přejede si čerstvě probuzený páníček rukou po obličeji, nahmatá oslizlou neznámou věc a v sebeobraně ji odhodí co nejdál, někam, odkud – jak se mylně domnívá – ji už nikdo nevyhrabe. Po mocném odrazu od dvounožčího hrudního koše doběhne ocelot k věcičce, chňapne ji do zubů a v nejkratším možném termínu s ní provede takové úkony, které její vzhled ještě zhorší. Výborně se hodí například poválení v misce s vodou, v prachu či v záchodku, nejlépe v tomto pořadí. Zpět páníčkovi se věcička dostává až ve chvíli, kdy tento již překonal prodělaný šok a opět upadl do spánku.
Celý tento postup se opakuje až do zamordování páníčka, řidčeji do chvíle, než kocour usne, nejméně však do tří hodin ráno. Sám mám s touto zábavou tu nejlepší zkušenost a vřele ji doporučuji každému, kdo má čtyři tlapky a neštěká.


Foto: Starší, ale unikátní snímek ocelota, který se chystá znemožnit neseným aportovadlem páníčka. Při skoku na místo páníčkova pelechu pronásledován mládětem levharta.

Sdílejte!  |  O sdílení

10 komentářů

Reklama
Reklama