Kapitola pátá - Vlaďka aneb Když u topení je tak príma

Minule jsem se zmínila, že se koncem roku 2004 v zadní části našeho pozemku začaly objevovat dvě bílorezavé kočičky. Časem jsme jim začali říkat Vlaďka a Káťa. Vlaďka byla více s rezavou kresbou, Káťa byla skoro celá bílá, zrzavý měla pouze ocásek a na těle dva flíčky. Kočky seděly na kompostě a asi si lovily obživu, myší a hrabošů tam bylo vždy dostatek. Neměli jsme v úmyslu žádné další kočky krmit a Vlaďka a Káťa se objevovaly jen občas.
Až v únoru 2005, kdy tam sedávaly častěji a častěji, byl to zase můj muž, který prohlásil, že nás už jedna konzerva navíc nemůže položit.
Vyklopil na talíř celou konzervu a šel. Káťa ihned utekla, ale Vlaďka čekala. Odešel. I Káťa přišla k talířku a talíř byl v mžiku prázdný. Tak to šlo celé jaro i léto roku 2005. Kočky nechodily pravidelně, tak dvakrát, třikrát do týdne. Přicházely ze zadu, najedly se a zase stejným směrem odešly. Ovšem Vlaďka chodila častěji, Káťa méně a méně, až po prázdninách 2005 přestala chodit úplně a vícekrát jsme ji neviděli. Za to Vlaďka se začala přibližovat blíže a blíže, nechala se hladit, předla jako motor a chtěla se mazlit a mazlit.

Když jsme v říjnu 2005 koupili sousední pozemek s domkem, Vlaďka bez váhání vstoupila na verandu a po té dál do domku. Když Vlaďka objevila teplý radiátor topení, byl listopad 2005 a do jara 2006 domek neopustila.
Vlaďka se tak stala první obyvatelkou našeho kočičího domku.

V té době byl domek tak, jak ho opustili původní majitelé, kteří si vymínili, že nic stěhovat ani odnášet nebudou. Domek bylo třeba vyklidit, vymalovat a přizpůsobit kočičím potřebám a hlavně jsme chtěli přistavět prostornou, oplocenou a dobře zabezpečenou venkovní voliéru.

Vlaďka byla podle veterináře dospělá, zdravá maximálně tříletá kočka. V lednu 2006 jsme ji nechali kastrovat, samozřejmě jsme chtěli, ale bylo to i nezbytné, protože už od vánoc 2005 nebyla v domku sama.

Vlaďka chodí volně přes den ven. Jedinou ji necháme venku i bez naší přítomnosti. Ze všech, které pouštíme volně do zahrady, má naši největší důvěru. Zdržuje se pouze u domku nebo tíhne k sousedům, k těm, co mívali dříve hodně koček. Starý pán i jeho dcera (ta, co kdysi nechala vykastrovat všechny jejich kočky) ji mají hodně rádi. Vlaďku jsme nikdy neviděli na opačné straně, kde v roce 2005 došlo k oné smutné události.

Vlaďka je velký dobrák. V domku byla první a musela se smířit se všemi ostatními. Nikdy neměla s nikým větší problém. Vlaďka bývala dobrý lovec, ale s přibývajícími léty nějak zlenivěla. No možná se mně to jenom zdá, ale kobylky, ty miluje stále.

Nevíme jistě, ale myslíme si, že Vlaďka má 7 možná 8 let.

Foto: Vlaďka si tepla v domku první zimu užívala.

Sdílejte!  |  O sdílení

11 komentářů

Reklama
Reklama