Nemůžu uvěřit. Štípněte mě někdo. Už jsem si myslel, že se Amálka u nás zabydlela nafurt. Na inzerát se nikdo neozval a už to vypadalo, že je nám souzená. V pátek přišel na oběd Trapitel starší se svou novou holkou. Nová je lepší než ta stará. Má ráda kočky. A to tak že moc. Dokonce mají černého briťáka Merlina.
Amálka, jako by věděla, že teď přišla její chvíle. Přestala nahánět nebohého mě a začla se plně věnovat holce. Předla, pusinkovala ji, cpala se jí pod svetr. Holka jihla a tála až roztála docela. Trapitel, když viděl prosebné pohledy holky i Amálky, svolil, že se Amálka přestěhuje k nim a bude dělat společnost jejich Merlinovi. Aspoň mu nebude smutno, když jsou oba v práci. Panička s vlčicí je šla odprovodit, Amálka se stulila Trapitelovi v náručí a já doufal, že už ji nikdy neuvidím. Ať si jde terorizovat někoho jiného, mně teda chybět nebude. Na druhou stranu, Merlina je mi docela líto.
Páteční podvečer byl po dlouhé době pohodový. Ani ven se mi nechtělo. Uvelebil jsem se u krbu a vychutnával jsem si klid a mír našeho bytečku. Teď, co ho opustila teroristka, jsem si mohl dopřát ničím a nikým nerušený spánek. Však už jsem ho potřeboval.
V sobotu ráno mě panička pustila oknem ven a šla na procházku s vlčicí. Měl jsem něco na práci v suchých malinách, tak jsem je dnes nedoprovázel. Chodívám s nimi na louku za domem a tam s vlčicí předvádíme, jak se k sobě mají chovat pes a kočka, Chvíli honí vlčice mě, chvíli já vlčici a panička je šťastná, že se máme všichni rádi.
Zapomněl jsem se v maliní, protože jsem objevil nové myší díry. Ani jsem si nevšiml, že se panička už vrátila z procházky. Myška nikde a mně už kručelo v bříšku, tak jsem vyběhl na okno. Panička mi otevřela a já jsem skoprněl. Z mé misky papala Amálka? Ale to přece není Amálka, Amálka má rezavý ksichtík a toto má čumák bílý, jinak celá Amálka. Panička ho našla na ulici a protože zná všechny kočky v okolí, tak jí bylo jasné, že koťátko nikomu nepatří.
Jsem nešťastný kocour, jedné jsem se zbavil a druhá pohroma se nastěhovala. Panička mi připomněla, že já jsem taky nalezeneček, tak bych neměl protestovat. Má pravdu. A historie se opakuje. Já jsem byl chvíli Cecilka, než přišla panička na to, že jsem vlastně Cecil, a nový přírůstek je prý Sisinka. Směju se pod fousky a už vím, že ze Sisinky bude co nevidět Sisínek.
Foto: Sisínek
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?