Opět zdravím milé kočičáky i jejich oběti. Prožila jsem náročnou chvilku, jako vždy jednou za čtvrt roku. Ostatně nebyla jsem sama.
„Uf, konečně na chvíli pokoj!“ pravila uštvaná dvounohá. No ano, naháněla mě po celém bytě s kouskem odčervovací tabletky. Při prvním pokusu jsem se dala snadno lapit, přestože jasně deklarovala, co bude následovat. Nějak jsem tomu nevěnovala pozornost, až když jsem byla pevně uchycena v podpaží mé jídladonašečky a páneček, ten zrádce, dokonce chabě asistoval, pochopila jsem, co přijde. No samozřejmě, že jsem tu věc úspěšně vyplivla. U druhého pokusu vpravit do mě tu nechutnost, jsem již syčela a vrčela a opět jsem prášek vyplivla a navíc jsem se vyrvala ze sevření a prchla.
Nastala honička, které se páneček nezúčastnil, neboť sledoval nějaký sport v televizi, a navíc bylo vidět, jak se mu mé trápení příčí. Takže vše zůstalo na dvounohé. Chvíli jsme se honily po bytě. Má konzervotvíračka udýchaně supěla a její snaha mě ulapit se míjela účinkem. Vykřikovala při tom něco v tom smyslu, že jestli si nedám říct, tak mě narve do přepravky a odnese k vetovi a tam uvidím. Dále se dušovala, že ji to opravdu nebaví a že nechápe, proč zrovna ona se musí chovat jako Herodes a nepřítel lidu. No vždyť ji nikdo nenutí, ne? Ještě několikrát jsem se prohnala za sedačkou, v předsíni jsem předvedla kličku hodnou Messiho a vyrazila do pokojíku mé nyní nepřítomné maminky Rudy. Po šestém kolečku jsem se tedy nechala chytit a za velmi výhružného syčení vyslechla apel na mé morálně volní vlastnosti, jak by to prý vypadalo, kdybych byla odnesena k vetovi s tak banální záležitosti jako je odčervování. No nevím, k našemu veterináři panu doktoru Březinovi cítím velký respekt. Dvounohá i on si pochvalují, jak jsem v ordinaci hodná, a on k tomu s potutelným úsměvem dodává: „Jó, tady jsou všichni hodní...“
Zkrátím to, narvala to do mě. Prostě jsem ustoupila hrubému násilí. Ovšem na druhou stranu musím přiznat, že to chvíli byla docela zábava – hra na honěnou s dvounohou neměla chybu a na závěr jsem dostala granulkové mlsky a lososové bonbónky. Dokonce jsem se nechala pohladit. Jídladonašečka si očividně oddechla, že jsem ji vzala na milost a že mi může dál sloužit!
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?