Minule jsme vám vyprávěly, jak jsme se dostaly do nového domova, a teď zase něco naškrábnu já, Princezna.
Když jsme si obě celkem už zvykly na nový domov, měli DNŽ velkou radost. Venku začínala zima, a tak nás tam nikdo nepustil. Mně to bylo jedno, zajímavostí a schovávaček bylo po domě dost, celý den jsem měla co dělat a nenudila jsem se. Jelikož jsem byla ještě malá a všechno to prozkoumávání mě unavovalo, chodila jsem si během dne odpočívat a podřimovat na různá místa, která se mně zrovna zalíbila. Mia mě hodně sledovala, byla stále opatrná, ale získávala důvěru ke svým lidem a ode mne se začínala učit, jak si může hrát. Proháněla jsem plyšové myšky, měkké kuličky, tahala jsem za každou tkaničku a provázek a Mia se postupně zapojovala do her. Večer, hlavně v noci, jsme si hrály tak, že jsme se honily navzájem. Mia také netoužila chodit ven, byla ráda za teplo domova a za plné mističky.
Přehoupla se zima a na jaře se naši lidé rozhodovali, zda budeme chodit na zahrádku nebo ne. Do toho ale na mě přišla nějaká zvláštní touha, kdy jsem mňoukala, až zpívala, chodila jsem jako ve snách, ani papat mně nechutnalo. Trvalo to asi týden a zase jsem se dostala do normálního stavu. Ale co čert nechtěl, spustila stejným způsobem Mia. Takto se to opakovalo asi 2x a bylo rozhodnuto, jednoho dne nás naložili do přepravek a obě dvě jsme byly dovezeny za paní doktorkou. Ta nám něco píchla, my jsme usnuly a pak si už jen matně pamatujeme, jak jsme jely zase zpátky a nebylo nám dobře, bolelo bříško, motaly se nožičky, bylo nám na zvracení. Hodně jsme spinkaly, ale s ubíhajícím časem mně i Mie bylo zase líp. Zjistila jsem, že na vyholeném bříšku mám malé uzlíčky s malými konečky. Snažila jsem se je vykousat a u některých se mi to i podařilo, i když nás DNŽ hlídali, jak to šlo. Po nějakém čase jsme ještě jednou jely za paní doktorkou, ta nám to vyndala a už bylo dobře. Ven jsme ještě raději pouštěny nebyly, ale obě jsme koukaly z okna, že bychom to tam jako chtěly taky zkusit. Lákali nás poletující a poskakující ptáčci, zajímalo nás krmítko. Ten čas měl nadejít, ale o tom zase poví příště Mia.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?