Mates se nudí

Mňaauuúúcta,

to mi teda přetekla mistička trpělivosti, musím si postěžovat.

Tuhle se panička vzbudila (už bylo světlo, fakt!) a zaječela na mě - šmarjá, co to tam zas děláš? - A já se tak lek', že jsem ztuhnul nataženej na dveřích, s drápama zaťatejma co nejvýš jsem dosáhl, úplně mi přerušila vydlabávání díry, no kdy to mám dělat, když je teď furt doma s nemocnou nohou, přeci ty zvuky za dveřma, výtah, sousedi, jak já bych rád viděl a nejen slyšel, co všechno se děje venku, ležím furt u dveří a ona se diví, že mě musí při příchodu domů odšoupávat jak těsnící válec.

Zkouším škrábat i po zrcadle v předsíni, je za ním stejně krásnej zrzavej kamarád a pomáhá mi to zrcadlo dát pryč, ale ty zvuky se jí také nelíbí, říká, že jí z toho bolí zuby - ty třetí? To sotva! Takže to můžu dělat, jen když není doma, což teď nejde.

Tuhle se zapovídala ve dveřích se sousedkou, řešily nějakého inštalatéra, a i když měla ve škvíře ve dveřích zapřený jen fofrklacek, podařilo se mi protáhnout a utéct na schody, no a než tu berlu zvedla, už jsem byl v pátém patře, slyšel jsem, jak leze do výtahu, a čekal jsem na ni způsobně u „našich“ dveří, no, nebyly naše, a ona se skoro zabila, jak se mě snažila zvednout, nepustit tu hůl a dostat nás oba do výtahu, hihi.

A když pak přijela nejmenší vnučka Madlenka, pustil jsem se do rozkousávání té nové červené lakované krabice s mými věcmi, protože se mi zdálo, že ani nevnímají, že tu jsem, Madla pak bonzla, že ten červený čurbes na podlaze je moje práce, tak jsem jí ukázal, jak se trestají udavači, a udělal jsem jí nové indiánské tetování pod okem. A aby přestala brečet, tak jí Tafi říkala, jak jí to budou holky ve školce závidět, a ona fakt hned přestala, ženská mrňavá marnivá.

Teprve když odjely, Tafi mi vynadala, jak se to chovám ke svým dvounožcům, no, říkám si, jestli by mi bez ní nebylo líp, teda.

Zdraví Mates, t.č. od Vršovického dolíčku

Sdílejte!  |  O sdílení

10 komentářů

Reklama
Reklama