Zase máme jaro

Ačkoliv u nás je letos poněkud bláznivé. My tu máme skutečně dubnové počasí. Chvíli svítí sluníčko a vzápětí padají kroupy. Konkrétně dnes fouká takový vítr, že mě panička nechce vůbec pustit ven, protože se bojí, aby ZASE neuletěla střecha od zahradního domku, a ta by mi prý mohla ublížit. A to víte, já jsem (samozřejmě) nejmilovanější člen rodiny a to by kluci paničce nikdy neodpustili, kdyby se mi stalo něco špatného!

No, tak abych ji uklidnila, v noci na dnešek jsem zase po dlouhé době spala u ní v její (jak si ona myslí) posteli. Jenže jsem na ní vyzrála! Já u ní v posteli (teda S NÍ v posteli) spinkám nerada, protože panička se děsně vrtí a budí mě! Tak jsem včera večer zabrala jako první nejlepší místo na peřině a když přišla spát, dělala jsem, že TVRDĚ SPINKÁM a nevnímám ji. A moje docela slušně vychovaná panička (a že to dalo spoustu práce) se vůbec neodvážila mě budit, tak se zmáčkla na zbytku postele a spinkaly jsme.

JÁ JAKO KRÁLOVNA, PANIČKA JAKO OUKROPEČEK NEODVAŽUJÍCÍ SE TÉMĚŘ OTOČIT!

Jsem s ní spokojená: je vidět, že když se kočička opravdu snaží, tak si svého dvojnožce skutečně DOBŘE vychová!!!

Je tedy fakt, že když k ránu šla na toaletu, usoudila jsem, že bych se mohla vzdálit do obýváku, aby se také dobře vyspala, protože jinak by mohla být nevrlá a třeba by mi nedala dost napapat a zapomínala by mne hladit, protože by pořád usínala. (Mám s ní své zkušenosti!)

Tak doufám, že nastane opět krásné slunné jaro, kdy sluníčko příjemně hřeje, ale nepálí, a moje panička bude pracovat na zahradě, já jí budu pomáhat tím, že hlídám, aby k ní neběhaly myšky, a obě budeme radostně sledovat stromy a keře, jak rostou!

Přeji vám všem hodně dobré pohody a loučím se!

Mazaná Sněhurka.

Sdílejte!  |  O sdílení

12 komentářů

Reklama
Reklama