Tak se vám musím pochlubit s tím, že už vylezu k Enče do postele. A abyste si nemysleli, ta postel je 2,5m nad zemí a leze se do ní po takovym divnym žebříku. Je takovej moc velkej, velký mezery mezi tyčkama a docela klouže. Je prostě takovej nepraktickej, ale já jsem kočka šikovná, tak se tam už dostanu ;o) Ale Enče se to moc nelíbí, že jí tam lezu, a nejvíc nadává večer, když tam vlezu a začnu lézt pod peřinu. Nevim, co jí na tom tak moc vadí, dyť já si chci jen hrát, nic jinýho. Ale ona chce radši spát. Tak se většinou tak do půlnoci pereme o místo v posteli a pak už obě usnem vyčerpáním (já samozřejmě dole na gauči, který jsem si znárodnila). Ale včera jsem to odnesla. Jaksi jsem ji nahoře v posteli rozcupovala pár polštářů, to vám pak bylo křiku, a já nestačila utíkat. No, ale teďka vím, že se tohle nedělá.
A dneska mi domů přinesla takový nějaký provázky v modrý barvě. Navlíkla je na mě a nechala mě v nich zamotanou, ale já se z nich dostala :o) No ,ale pak mi je navlíkla podruhý a byly utaženější, takže už to nešlo stáhnout. Nechápu, na co to je. Pak mi na to na chvilku připnula další provázek. Já sem se bránila, tak že to radši dala zase dolů, ale ty ostatní provázky tam ještě chvilku nechala. Říkala, že na tom budu chodit ven, ale mě se v tom moc nelíbí, ale budiž, dá se to vydržet. Aspoň, že mi to jde k srsti. Ta modrá na mně opravdu vypadá dobře ;o) No, musim končit, Enča se mě snaží zase nacpat do těch provázků...
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?