Jak jsem teď zlobila, maminka se na mě už rozčílila, a to tak, že i Uhlíček zalezl pod postel... tak to asi musela být rozčílená ... řekla mi, že jsem střevo.
To bylo, když jsem vyskočila na sedačku, zavěsila se za hromádku oblečků drápek, ujely mi nožičky a já mamince udělala díru do jejího hedvábnýho šátku :-/.
Já tedy docela často neudržím rovnováhu a popravdě řečeno jsem proti bráškovi velký nemehlo. On jestě nikdy nic neshodil, chodí kolem kytek a nezajímají ho. Chodí kolem záclon a nevyskočí si na ně. Sedačku začal drápat až teď, co jsem mu to vysvětlila.
On byl vůnec strašně hodný a způsobný... než jsem přišla :o)
Až na ty tapety... to mě zas naučil on, já to jenom dotáhla do dokonalosti. Zatím má škrábance jen tam, kam dosáhnu, ale já rostu :-))
No, ale k tomu střevu.
Vykládám si to dvěma způsoby:
1. Jsem maminky miláček.
Důvod: V práci se celý den pod mikroskopem dívá na člověčí střeva a tvrdí, že má krásnou práci a preparáty jsou umění.
Jsem tedy umění :o)
2. Jsem jedlík
Moc ráda papám. Sním toho víc než můj velký bráška, a tak jsem výrobna bobků - střevo.
Jsem tedy nesmírně užitečná, protože tu hromadu konzerv a kapsiček, co sem navozí, spotřebovávám a tedy mamince uvolňuji ve špajzu místo. :o)))
Pápá, Růženínek
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?