[Otýlie]

Dobrý den moudrý modrý kocouře! Dnes jsem poprvé navštívila Vaše stránky a moc se mi líbily!
Chtěla jsem Vás poprosit o radu, máte-li nějaké zkušenosti o soužití psů a kočičáků. Mám jeden a půl roku starou kočičku Alici, velice přátelskou a zvídavou. Snáší se velmi dobře s cizími kočkami a kocoury, které spolu často hlídáme známým a sousedům, jedou-li na dovolenou. Teď se chystám změnit práci a tím se stanu i méně časově vytížená než jsem byla dosud. Chci si pořídit psa. Ne moc velké plemeno, bydlím v Praze v menším bytě. Nechci však, aby tím moje Alice nějak trpěla. Ona už se s jedním krotkým psem zná, ale byl u mě doma jen dva dny a to byli oba pod mým neustálým dozorem. Více méně se jeden druhému vyhýbali, jen při krmení stáli bok po boku u svých misek. Tak nějak mě napadlo a chci se na to zeptat, jestli by nepomohlo, k pejskovi pořídit ještě jedno koťátko jako Alicinýho spojence, který by byl zároveň i prostředníkem mezi mou kočkou a štěnětem? Je takovýto postup vůbec možný? Je možné, že si kočky a psi mezi sebou vybudují nějaký vztah?
Předem Vám děkuji za Vaši radu. Otylie.

[Tina]

JAK PŘIJME KOČKA ŠTĚNĚ (anebo rovnou přivést i kotě?)

Milá Otýlie,
jsme rádi, že se Vám naše stránky líbí a i přesto, že nemám osobní zkušenost se soužitím psů a koček, pokusím se napsat svůj názor.
Je pravda, že kočky a psi jsou si schopni mezi sebou vybudovat vztah takový, aby vedle se bebe anebo spolu mohli žít. Záleží na tom, v jakém věku se seznámí a zda mají již předsudky vůči druhému zvířeti. Znám spoustu lidí, kteří mají psi a pořídili si kotě, nebo naopak.
Určitě bych doporučovala vybrat ještě štěňátko, které by vůči kočkám nebylo zaujaté, ještě lépe z chovu, kde je více zvířat a kde se kočky se psi dobře snášejí.

Určitě nedoporučuji, pořídit druhé kotě zároveň. Zvykání si na nového člena domácnosti, je pro kočku velmi náročné a pokud by si měla zvykat na dva zároveň, mohla by se uzavřít do sebe, protože by proti sobě cítila převahu. I přesto, že by to bylo kotě, kočka ho přijme za spřízněnce až po ujasnění si teritoriálních vztahů a to nějakou dobu trvá, proto by nemohlo být jejím spojencem, naopak mohla by začít silně žárlit. To samozřejmě může začít cítit i po přivedení štěňátka. Kočka má tendenci si myslet, že už Vám nestačí a tak jste si pořídila někoho zábavnějšího. Proto záleží hlavně na Vás, jak to zvládnete. Doporučuji své kočkce věnovat dostatek času, aby cítila, že jste ji nevyměnila, ale jen jste jí pořídila nového kamaráda. Musí cítit, že je první.
Píšete, že se už s jedním krotkým pejskem zná a podle toho soudím, že si bude schopna s novým štěnětem vytvořit hezký vztah. To že se sobě navzájem vyhýbali bude asi tím, že pes už nebyl asi stěně a možná už nějakou zkušenost s kočkou zažil anebo třeba nezažil. Záleží, zda se spíš ona vyhýbala jemu nebo on jí. Mezi kočkou a psem nemusí nutně vzniknout pouto, které je navenek viditelné, ale mohou se naučit minimálně vedle sebe žít v pohodě a občas se taky poškádlit.
Možná, že by Vám mohla poradit paní Věra, která si pořídila krásného britského kocourka Jaffu ke dvou dalmatinkám. E-mail na ni najdete pravděpodobně v knize návštěv. Chodí sem dost často a také posílá příběhy o tom, jak spolu všichni tři vycházejí.
Přeji hodně štěstí a nebojte se. Oni si ty zvířátka někdy poradí i bez nás

[Věra]

Dobré odpoledne, právě jsem se prokousala vším novým a zajímavým na kocouřích stránkách a chci jen malinko k danému tématu.
Naše psí soužití s kocouřím klukem je naprosto kouzelné, protože holkám jsme vysvětlili, že to malé béžové je "NAŠE!!!!"
A to že je to naše znamená přesně to, že se tomu nesmí ubližovat. I když to by je snad ani nenapadlo, protože jsou to opravdu vzorné a slušně vychované dalmatinky. S tou mladší (7let) máme občas pohovor, protože na kocoura ošklivě vrčí, čímž mu zřejmě říká, že jí nemá ležet na pelíšku nebo chodit k misce. Potom je ale načapu, jak spolu laškují a to jsou někdy pózy doslova milostné. A s tou starší (10let) klidně pije z misky nebo vedle sebe leží v posteli. A hrát si s holkama Jaffa zkoušel, ale brzy přišel na to, že lepší zábava je s paničkou, protože ta po uštědřeném sekanci neklape zubama. A opačně si myslím že to bude stejné, jen o to živější, že větší kočka psímu prckovi předvede, že má drápy a nebojte, moudřejší ustoupí a štěně na skříň nevyleze. A je lépe to nechat na nich, i když s dohledem. A hlavně nepřivádět toho, kdo je doma služebně starší do ponižujících situací, tj. chovat a hrát si se štěnětem za smutného pohledu žárlící kočičky. A naopak. Takže paničkovské něžnosti raději provozovat odděleně. A určitě bude včechno naprosto v pořádku.
Přeji hodně krásných zvířecích chvilek. Věra

[Lenka]

Prosim o radu, jak přivyknout kočku trvale žijící v bytě na stene čínského naháče. Poradí mi někdo, jak nejlépe postupovat a zda je toto soužití možné???