[Mirieska]

ahoj všem,ani nevím proč sem píšu,stejně mi to už mojí kočičku nevrátí, ale asi se potřebuji vypovídat a hlavně všechny milovníky kočiček varovat aby je nepotkalo to co mne. Ještě dnes ráno jsem měla mainskou mývalí kočičku. Už od pondělka jsme byli v očekávání protože měla porodit koťátka a pořád nic, říkala jsem si že na mě chtěla počkat, protoze včera večer jsem se vrátila ze zahraničí a bála jsem se že porod propásnu. Dnes ráno začala být neklidná, pobýhala po bytě, zálezala do skříně, silně dýchala, mňoukala, volala mě a neustále za mnou běhala,v momentě kdy jsem ji opakovaně odnášela do porodnice á odběhla jí pro vodu či pro ručníky za mnounetrpělivě vyběhla ven. Prostě klasické příznaky blížícího se porodu. Až doposud jsem byla klidná a snažila se do toho moc nezasahovat jen být s ní a hladit ji. Jenže ona začínala dýchat a plakat čím dál víc a hlavně jí začali stahy. Ve 12 hodin v poledne již tlačila a dýchala opravdu mohutně a pořád nic,volala jsem na veterinu kde mi poradili ať dám kočičce ještě dvě hodiny a kdyby nic ať přijedu. Jenže pak kočička vytlačila částečně koťátko a opět ho vtáhla zpět. Koťátko trčelo nožičkou ven a nechtěla se hnout, okamžitě jsem popadla kočičku a letěla na veterinu. První koťátko z ní doslova vyrvali ven za nožičku. Rvalo mi to srdce když jsem viděla jak kočička pláče,drželi jsme ji tři a měli jsme co dělat,nehledě na to,že mi prokousla prst. Veterinářka nás uklidnila,že teď už to půjde samo,taky že ano,druhé koťátko poradila témeř okamžitě úplně sama a bez problémů. Skoro jsem palakal když jsem viděla jak jak se kočička uklidnila. Veterinářka ji zavedla kanylu s glukozou aby nabrala sílu na pokračování jenže najednou kočička prudce vydechla a klesla ji hlava.Od toho momentu jsem už snad ani nevnímala ten shon kolem ní,jak se ji veterinářka snažila oživit. Byla jsem jak omráčená a jen jsem nehnutě koukala na její oči s rozšířenejma zorničkama a tím odporným matným zákalem,který znmená jediné...Veterinářka nám rychle řekla že nyní už pro ní nemůže nic udělat ale že se může pokusit zachránit ještě zbylá koťátka. tuhle větu si budu pamatovat do konce života. Teď jen sotva vidím na monitor kvůli slzám, nechci si pořád připustit že se to stalo a neustále si vyčítám,že jsem ji vůbec nechala připustit. vždyť u těchto koček bývají porody vždy komplikováné.Obviňuju se snad za ůplně všechno a strašně strašně moc mě to mrzí. Nejspíš bych potřebovala slyšet že podobné věci se stávají a hlavně že existuje nějaké kočičí nebíčko,kde se má moje kočička dobře. Teď jen vím,že už nikdy nechci koťátka a že tak v pohodě jak všichni tvrdí ten porod u kočky opravdu není. Doma o samotě bych už s kočičkou nikdy nerodila.Omlouvám se za překlepy a chyby, kterých je v textu asi mraky,ale nemám sílu to číst po sobě znova. Asi jsem citlivka a přeháním ale moje kočička pro mě strašne moc znamenala....

[April]

Je to smutné, co se Vám stalo ... určitě nějaké to kočičí nebíčko je a už se tam potkala i s některými kočičáky odsud, takže jí je určitě dobře.

Asi se tyhle věci prostě stávají, spousta porodů může proběhnout bez komplikací a pak se zrovna té vaší kočičce stane, že ty problémy vybydou na ní, asi se to nedá nijak ovlivnit

A co koťátka? Podařilo se nějaké zachránit?

April
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[Thelma]

Nebojte se,kočičí nebe existuje,kam jinam by odešli Ferda,Sally,Bertíček a Micinka,se kterými jsem vyrůstala?Micinka tam odešla také se svými nenarozenými miminky.Váš příběh je smutný,jako spousta jiných příběhů tady na Kocouřovi,přijdte si o tom popovídat za námi na POVÍDÁNÍ.

Ráda bych taky věděla,co miminka?Může tenhle smutný příběh mít veselejší pokračování?
_________________
Thelma,Honzík,Čoketka a Airínka(Ája)

[Mirieska]

Moc děkuju za povzbuzení,ano koťátka se podařilo zachránit všechna. Dvě která stihla porodit ještě sama a zbylý tři z ní pak veterinářka vyndala císařským řezem již bez její pomoci. živá jsou všechna jen to první které bylo asi přes půl hodiny v porodnich cestách pacičkou ven a které pak veterinářka nasilím vyndala ven má oteklou a pochroumanou nožičku ale vykloubenou jí snad nemá tak snad je to v pořádku. Ihned po té ošklivé události jsme jeli shánet kočičí mlíčko a dudlíky a naštěstí nám zavolala veterinářka že ví o jedné paní které se v neděli narodili koťátka a ví o nás. Taky nám řekla o té embolii a proč k tomu došlo.Nejprve jsem si chtěla kočičku odvést a pohřbít ji na zahradě ale vzhledem k tomu že byla rozřezená od toho císařského řezu mi to přítel rozmluvil, asi to tak je lepší. Koťátka již všechna spokojeně pijí a odpočívají u nové dočasné maminky a snad nic netuší. Já jsem jen velice vděčná té paní, že se nabídla se mi takto o okoťátka postarat dokud potřebují mateřské mléko, protože sami bychom to jen asi těžko zvládli. Její kočička je naprosto úžasná, okamžitě co jsme k ní koťátka přiložili jemně odstrčila ty svoje cvalíky a začala olizovat a zahřívat ty moje. Očividně jí to žádný problém nečinilo. Ona sama měla 4 koťátka plus teď těch našich 5, tak snad to zvládne. Byla bych moc štastná, vždyť ta koťátka za to nemohou a já to mé kočičce i dlužím. Aspoň ta obět, když to řeknu takhle strašně ošklivě nebyla zbytečná .Jen doufám že teď už jí nic netrápí a nebolí a je spokojená když vidí, že je o její miminka postaráno.

[April]

Při vším neštěstí, tak alespoň že koťátkům se vede takhle dobře, kočička to snad zvládne, 9 koťátek je sice hodně, ale myslím, že když se kočičce vypomůže přikrmováním koťátek, mělo by se zadařit! Hlavně ohlídat, aby ta druhá kočička neměla nějaké problémy díky tomu návalu u mlíkárny.

Držím moc palce, aby prospívaly a rostly do zdraví a krásy!

April
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[kockodan]

[Mirieska]

Určitě ji s koťátkama vypomůžem,zkoušeli jsme je i dokrmovat kočičím mlíčkem z té speciální lahvičky,ale moc se jim nehce.UItěšuje mě jen fakt, že moje kočička byla sama z devíti koťat a ani jedno neumřelo. Navíc její maminka rodila poprvé, stejně jako teď ona. Tak moc jsem se na její první koťátka těšila a říkala si že je to pro zdravou kočičí mámu vlastně moc krásné období kdy je spokojená a teď si jen vyčítám, že jsem jí tak mladou vůbec připustila, byl ji totiž teprve rok a dva měsíce, jenže měla strašně silné mrouskání a celé noci seděla u okna a volala kocoury tak jsem si nakonec po radě veterináře řekla proč ne a takhle to dopadlo. Kdyby byla alespoň srtarší tak bych se utěšovasla že měla krásnej život, ale umřít mi takhle brzo... Navíc mám doma ještě jejího brášku mainskýho mývalího a byli na sebe ohromně vázaní,zatím si nejspíš myslí že je vše v pořádku,protože jsme je asi tak před týdnem začali oddělovat, aby měla moje kočička na případný porod klid, ale myslím že mu brzy dojde,že se něco děje a začne ji hledat. Tak snad se spřátelí s koťátkama až je poté co už nebudou zavislí na mateřském mlece přivezu ke mě domů. Musím si na ně sama zvyknout, přestože vím,že za to nemohou,podvědomě to vyčítám právě jim. Chtěla bych si jedno její koťátko nechat,abych na ní měla památku,ale nevím jestli kočičku nebo kocourka,bojím se že kočička by mi ji příliš připomínalaa hlavně už v žádným případě nechci další koťátka. Nevím jaké je riziko,že by se to opakovalo,když to jejich matka měla. Možná je to i částečně dědičné. Paradox je že můj děda je momentálne v nemocnici také kvůli plicní embolii,jenže on ji naštěstí přežil a nyní je už v pořádku,vím že to není to samé,ale říkám si jak to je nespravedlivé.

[kockodan]

[Mirieska]

Vám zemřel koourek na kočičí AIDS? To je smutné. Taky mám proti tomu kocourka naočkovaného, ale spíše jen preventivně, nepředpokládala jsem, že je to časté onemocnění, jenže to jsem nepředpokládala ani v případě mé kočičky a té plkicní embolie. Hold mám hroznou smůlu a bojím se že je zde nějaké riziko dědičnosti. Chci tim říct kdybych se rozhodla nechat si po ní kočičku, tak bych ji asi radši nechala hned na roce vykastrovat, bojím se aby se to neopakovalo, to bych už asi nepřežila. Před touto kočičkou, kterou jsem si pořídila zároveň s jejím bráškou jsem totiž měla peršanku. Nebyl jí ani rok, když mi jí před mýma očima roztrhal pes. Vyrvala jsem ji jemu z huby už napůl mrtvou, nehledě na to, že roztrhal ruce i mě. A nejhorší na tom je, že to je čokl našeho souseda, který mě obvinil, že si za to můžu sama, že to je prý přirozenej pud každýho psa. Taková kravina, podle mě je přirozenej pud každýho psa to že tu kočku prožene třeba na strom, ale ne že jí z toho stromu serve a roztrhá. Dlouho jsem pak novou kočku něměla,bála jsem se. Nakonec mě přítel přemluvil ať si koupíme nový koťátka. Je mi dvacet a minulej celej červenec jsem kvůli tomu makala na bríigádě,protože mainky nejsou zrovna levný, těšila jsem se a takhle to dopadlo. Připadá mi že jsem asi odstrašující případ pro ostatní.

[April]

Pro upřesnění ...
Naočkovaného proti FIV? To by bylo zvláštní, co jsem tak četla, tak sice již existuje sice vakcína na FIV (kočičí AIDS, HIV), ale je zatím dostupná jen v Americe.
Standardně se očkuje na FeLV (kočičí leukoza, leukémie) a FIP (infekční peritonitida). FeLV se ďobe, FIP se "stříkne" do čumáčku.

Ono rozhodnout se pro koťátka je najednu stranu roztomilé, ale člověk si zprvu neuvědomí riziko, do kterého se pouští; co se stalo, nejde odestát, ale je nutné se z omylů a chyb poučit a vyvarovat se jich, čímž nechci moralizovat, to rozhodně ne!, ale je dobře, když si i ostatní lidé, kteří touží mít po své kočičce koťátka uvědomí možná rizika dříve, než dojde k tragédii.

Určitě se nebojte si vzít kočičku, myslím, že kočiny celkově jsou tak jedinečné, že Vás určitě překvapí něčím novým, jiným ...

Jinak někdy se to holt takhle špatně sejde a všechno se sype a stojí to za prd, ale vždycky musí nastat nějaké zlepšení a pak bude zase líp.

April
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[liw]

Mirieska, nevycitajte si to. Macicky obcas maju skryte problemy, ktore sa pri zlej zhode okolnosti takto smutne skoncia. Nam pred rokom umrel kocurik - kvoli zapalu mocoveho mechura a struvitom sme mu chceli pomoct a nechali sme mu urobit vyplach mocoveho mechura. Operacia prebehla fajn. ale odburanie narkozy trvalo 2 dni. K tomu priserne tepla, nasledny zapal pluc, tekutina v plucach a zlyhanie srdiecka. toto vsetko behom 3 dni od uplneho odoznenia narkozy Tiez mal len nieco vyse roka. A viem, ze ak by nesiel na tuto operaciu, absolvoval by v buducnosti inu (cistenie zubov a pod.) a vysledok by bol s velkou pravdepodobnostou rovnaky.
Aj u Vasej macicky by mohla takyto stav vyvolat aj ina situacia. Teste sa, ze mate po nej krasne chlpate gulicky, ktore budu potrebovat vasu lasku a pohladenie. Viem, ze to nie je lahke, ale verim, ze pri pohlade do tych malych modrych ociek budete vediet, co mate robit.
A budte si ista, ze vasa mala sa prehana na nadhernej luke niekde pri duhovom moste spolu s dalsimi zlatickami, ktore odisli prilis skoro. A bude cakat na vas.

[Mirieska]

[adelnik]

čtu Váš příběh a je mi moc líto, co se vám stalo. Tolikrát kočičky rodí bez pomoci naprosto v pohodě a zrovna vaše kočička to musela "vyžrat za všechny" .. (( jsem ráda za koťátka, že se je podařilo zachránit a že jste pro ně našli adoptivní mámu. Nebála bych se nechat si kočičku, víte na co si dávat pozor a event. další porod snad proběhne dobře. Mocvám držím palečky a přeju hodně štěstí. Víte, co se týče kočičího nebe... já spíš věřím ve znovuzrození. Možná je to ulítlý, ale v jednom náboženství se říká, že kočka, když umře, tedy když umře její fyzické tělo, tak se příště vtělí jako člověk. Že se od nás učí, jak lidský život probíhá, aby pak její duše postoupila o další úroveň výš....
_________________
adelnik + Amís + Dori + Mia + MrnyVrny
"Každý život by měl mít devět koček." Jack Canfield

[Karin]

[Mirieska]

Tak jako tak si myslým, že je to moc pěkná myšlenka a něco pravdy na tom určitě bude. Stačí když tomu člověk sám bude veřit, a ať si ostatní říkají co chtějí jeho víru mu to nevezme. Ovšem částečne i souhlasím s tím co říkala KARIN, myslím si, že zvířata jsou v mnohém opravdu mnohem mnohem výš než lidé a měli bychom se od nich naopak spíše učit hlavně co se lidské solidarity týče...Jinak dnes jsme se byli opět podívat na koťátka a paní nám smutné sdělila, že dnes ráno jedno umřelo. Bylo to to první tak ošklivě narozené s tou pochroumanou nožičkou. Paní véterinářka nám řekla, že se to ale dalo čekat, měla i podezření že melo nožičku vykloubenou a něco s páteří. Takže mi zbyla už jen 4. Tři vypadají zatím v pořádku, maj napapaný bříška a jsou to pěkný kňourové,ale to čtvrté je oproti nim poloviční, bříško nemá skoro žádné a je to takovej tichej drobeček, ale co jsme tam byli tak celou dobu bumbalo a od cecíku se ani nehlo tak těžko říct jak mu pomoci. Mám o něj strach,ale veterinářka říkala, že i tak je zázrak, že se ostatní chytli a že je máma přijala, tak mi nezbývá víc než doufat a držet pestičky. Doufám, že mi je podržíte také. Moc děkuju za podporu.

[liw]

Mirieska, skuste na to maciatko mrknut, ci ma cisty noztek. Obcas sa stane, ze male prechladnu a kvoli nadche potom nevedia cucat. Treba len dufat, ze budu vsetky dostatocne silne a budu bojovat. Velmi drzim palce.

[Mirieska]

Děkuju za radu. Kontrolovala jsem ho celkově-nosánek, zadeček, všrchno má čisté a prochladlé se mi také nezdálo, tak opravdu nevím. Každopádně ta čtyři koťátka(jsou to koťátka obyčejné domácí čičiny), co jsou pravá miminka té kočky jsou oproti těm mým prckům úplní obři a to jsou jen o tři dny starší, narodila se v neděli a už mají otevřená očička,děsný rychlíci. Taky maj pořádný bříška a dávaj svou nadřazenost pěkně najevo. Lezou apo těch mých a odstrkuj je tank. Tak jen doufám, že se tam o ty cecíky nějak podělej. Přijde mi, že je hrozně vidět jak jsou ty šlechtěné kočky slabší a že ty obyčejné domácí jsou od přírody mnohem silnejší a méně náchylnější i co se nemocí týče.

[Karin]

Tak to je zajímavý poznatek. Každopádně Vašim koťátkům držíme palce, ať neradostný začátek života rychle překonají ve zdraví a přinesou Vám zase radost.

[Mirieska]

Tak bohužel mi zemřelo i to druhé koťátko, jak jsem psala že vypadalo již slabě a bylo o poznání slabší než ta ostatní. Říkám si, jestli jsem si ho neměla vzít hned ten den, co jsme si všimla že za ostatními zaostává a nepokusit se o něj postarat sama, protože je logické, že jakmile kočičí máma zjistila, že s ním něco není v pořádku, tak ho začala odstrkávat. Říkala jsem si, že u mámy mu bude asi nejlépe, ale teď se bojím zda jsem neudělala chybu. Vím že kočky poznají když je něco v nepořádku a instinktivně se pak slabého koťátka snaží zbavit,ale co když ho zavrhla příliš brzy a ostatní ho ušlapali. Opravdu jsem zmatená a strašně mě to mrzí. Snad ta dvě koťátka, která umřela byla právě ta, která se narodila ještě přirozeně a byla tudíž s ohledem na ten příšerný porod nějak přidušená, protože jestli mi umře ještě další, tak už to opravdu vzdávám. Nevím zda je mám nechat u kočky, nebo si je raději vzít k sobě, mám o ně strach.Tohle jsou ta poslední tři co mi zbyla.Ta černá uprostřed je holčička a ty dva jsou kocourci.

http://www.staraposta.net/lucinka/kotatka.jpg

Edit April: Prosím o zmenšení zdrojové fotky, tahle velikost opět rozhazuje formát stránky. Děkuji.

[April]

Ještě to nevzdávejte, i kdyby přežilo jen jedno! Důležité je, aby nebyla závislá ve stravě jen na té kočce, ale aby byla ještě přikrmována bokem, na tu kočku musí být tolik koťat opravdu hodně.

Nemám zkušenosti s odchovem takových pidi koťat, ale jsou lidé, kteří mají, např. paní z útulků a depozit ... v tomhle článku, je sice už staršího data http://www.kocky-online.cz/jportal/articles.phtml?op=read&id=314 je to o tom, jak piplat kotě, třeba Vám to pomůže!

Držím palce a nevzdávejte to!

April
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[Mirieska]

Děkuju moc, určitě se mrknu. Fotku zmenším bez obav.