[kockodan]

Verunko já taky zírám a jsme strašně zvědavá, jak to zvládáte? Uklidnil se?

[Verunka]

Kockodan: neuklidnil. Bohužel je to stále horší. V bytě už prohlédl vše co mohl - poslední utajené místo byla ta kuchyňská linka - a teď když už neví kam by vlezl tak ničí a hrozně vyvádí. Začal šplhat po záclonách - šplhal po nich vždy, ale jen tak, když honil třeba mouchu nebo komára. Teď po nich leze, protože se snaží dostat z okna ven. Doma můžeme větrat jen ventilačkou, protože jakmile se otevře okno, hned by utekl (bydlíme v 7. patře). No a tak se prostě snaží dostat nahoru aby vylezl ventilačkou nebo co. Nevím. Ale v zácloně máme díry jak koruny, je to vidět i zespodu když si člověk stoupne před barák. Co si myslí sousedi bůh ví. Ale o to nejde, mě to strašně mrzí, protože už jsem zkoušela záclonu shrnout úplně na stranu, myslela jsem, že pak dá pokoj. Ale on po ní šplhá i když je na straně.
Rána a příchody domů jsou pořád horší - pořád větší a větší bordel. Pokus o vánoční výzdobu - udělala jsem jen mističku s oříšky, vyřezanou kůru z mandarinek, litchi, banánem a do toho umělou větvičku - okamžitě jak jsem to dala na stůl k televizi, byl tam a tahal to dolu - přitom mandarinky nesnáší a přesto to rval dolů až to shodil a rozcupoval.
Teď další nová věc co dělá je, že začne lítat po bytě jak blázen, skáče do výšky, po skříních a pak když už neví kam, tak se snaží skočit za skříně na lustr a nebo skáče na obrazy co máme nad postelí.

Ráno mňouká od pěti hodin a nepřestane ani když dostane na zadek a pak se ještě pomstí tak, že udělá v kuchyni peklo. Už se to nedá vydržet, tak jsem se rozhodla najít mu nové majitele. Bohužel když zájemcům napíši, co dělá, tak mi každý odepíše, že tohle by doma nevydržel a že zájem nemá. Takže nevím co dál a při představě vánoc trávených s ním, se mi chce brečet, protože vím, že budou naprosto zničené.

Nikdy v životě by mne nenapadlo, že může existovat takhle "odporné" chování u kočky. Kočky jsme měli doma od dětství, známí mají kočky, ostatně i všichni Vy co chodíte na tohle fórum. A nikdo tohle nezažil, takže si ani nemůžete dokázat představit jaký je to terror - to píši pro ty kdo mne bude chtít kamenovat za to, že "se zbavuji toho co jsem k sobě připoutala". Ale opravdu už mi došla trpělivost.... Zvláště když vidím, že je to den ode dne horší a horší.
On prostě potřebuje velký prostor a ten mu bohužel dát nemůžeme.

[Raika]

Nechtěla byste se o Vašem problému poradit s odborníkem ? Třeba s MVDr Hanou Žertovou (poruchy@chovani.info). Určitě jsou preparáty na zklidnění a ve Vašem případě pro váhání není důvod, z takového divocha by asi každý časem zkolaboval.
_________________
Raika + Mína + Kira + Denny

[Kačátko]

Ahoj Verunko,
to mě moc mrzí, že máte doma s Fugem takové trable.
Zajímalo by mě, jestli nevíš, jak se chovají Fugovi sourozenci, jestli to jsou taky takoví divoši.
Jinak než nad Fugem definitivně zlomíš hůl, asi bych ještě vyzkoušela poradit se s nějakým etologem.
Taky mě teď napadlo, že jsem jednou četla na fóru o nějakém kocourovi, který se taky choval dost nestandartně a nakonec se ukázalo, že měl nádor na mozku... Vím, že je Fugo mladý, ale nemohla by za jeho chováním být nějaká podobná fyziologická příčina?
Jinak držím palce a přeju pevné nervy!
_________________
Kačátko+Elsa, Čičik a Ošklivka

[Karin]

[Verunka]

Karin: tak silně pochybuji, že likvidace bytu bude pro někoho příjemným spestřením. Když se dívám na fotky z galerie, tak většina z Vás má krásné bydlení, v bytech máte květiny, vázy, různé věci - představte si, že si vezmete domů kočku jako kamaráda ke své stávající a jako dalšího chlupatého miláčka a pak Vám domů přijde taková jako Fugo - vše na co jste byli doposud zvyklí musí pryč. I přesto že vše vyklidíte, tak si vždy najde něco co kde vyvede. Večer jdete spát z uklizeného obýváku a ráno je to jak když vstoupíte do chléva. Odpoledne přijdete z práce a než odemknete dělá se Vám zle co tam zase bude zničené. Každý den něco. Už se to nedá vydržet.

Zkoušeli jsme na něj bachovu květinovou terapii a nepomohlo to. Už jsme do něj investovali spoustu peněz a nic nepomáhá. A kupovat nějakou homeopatii za tisíce a zbytečně už opravdu nechci. Nemá cenu ho tlumit nějakými preparáty, on potřebuje prostor. Potřebuje ven, prohnat ptáky, mouchy, lézt po stromech, mít prostě prostor na vydovádění aby nemusel ničit doma.

Ostatní koťata jsou dle chovatelky "psí" - umí rozsvicet světla, chodí na vodítku, u všeho musí být, umí aportovat - ale žádné prý není takové jako Fugo.

[Karin]

[Verunka]

Karin dívala jsem se tenkrát na ty odkazy co jsi mi posílala (na homeopata), vycházelo to na 900. Nemůžu si dovolit dávat pravidelně takové peníze a aby to nakonec třeba ani nepomoho. A po těch všech útrapách s ním, už ani nemám chuť se o něco snažit.

[Karin]

Co uvádíš je ovšem cena vstupního pohovoru při osobním vyšetření, pouze jednou a na začátku. Konzultace na dálku (mailem, telefonem) je za 100. Osobně mi to nepřipadá tak strašné, když běžný veterinář si účtuje 70 Kč jen za to, že se podívá kocourovi do ucha.

Nehodlám ti však nic nutit, to si musí každý přebrat sám. Myslela jsem to jako poslední naději pro to, aby Fugo nemusel z domu.

[Verunka]

Karin děkuji ti za rady. S homeopatii zkušenosti nemám, tak nevím. Ale stejně je to pak asi založené na doživotním podávání léků ne? Já nevím zda je tohle lepší než najít mu nový domov kde nebude potřebovat žádné léky.

[Karin]

[Verunka]

Karin: aha, tak to jsem nevěděla. Myslela jsem si, že se pak musí lék aplikovat doživotně. Takže myslíš, že by to mohlo zabrat na to jeho ničení - rvaní záclon, ranní řvaní za dveřmi, trhání všeho co kde najde? Nedokáži si představit, že tohle chování může něco potlačit.

[Karin]

Podle mého názoru to je jediná cesta, která by ho ještě mohla trošku "srovnat". Ve Fugovi něco je, co způsobuje, že se chová jak se chová, je vnitřně nespokojený a nevyrovnaný. Nikdy z něj asi nebude gaučový povaleč, ale pomocí homeopatické léčby by se to něco mohlo odstranit a mohl by být třeba sice živějším, avšak rozhodně snesitelným kocourkem.

[Verunka]

No mě by právě stačilo kdyby přestal ničit. Že lítá nebo občas něco shodí je normální, to by mi nevadilo. Ale to že prostě vyloženě vyhledává co zničit a neustále ve vetším rozměru tak to mě opravdu ničí...

[Karin]

To je jasný, to všichni chápeme a není to normální a určitě ani on není spokojený kocourek.

[Verunka]

Spokojený asi není s tím prostorem. Ale jinak je hravý, mazlivý, všude musí být, pořád za mnou chodí jak pejsek. Umí se úžasně mazlit a pořád vrní když ho třeba jen pohladím. Tenhle brajdl dělá jen když je doma sám s Dominikem. Když jsme doma my, tak lítá, mňouká ale nikam neleze. Jakmile odejdeme, tak to začne. No a pak v noci, když nemůže do ložnice, to vyvádí nejvíc.

[Karin]

To vidím jako dobré znamení, je celkem jasně daná nějaká příčina nespokojenosti a znamená to, že se umí chovat i normálně, když mu nic nechybí. Nezdá se mi teď, že by mu chyběl prostor fyzický, spíš asi ta pozornost.
Píšeš, že jinak je hravý a mazlivý a chodí za tebou jako pejsek - tím spíš bych se ještě přece jen pokusila dát mu šanci. Nejen pro něj by bylo těžké zvykat si na novém místě (když by se vůbec někdo ochotný našel), ale dovedeš si to sama opravdu představit, že bys ho už neměla? Přece jen máte ho doma od koťátka.
Nemyslím si, že by byl beznadějný případ.

[Verunka]

Já nevím Karin. Když si vzpomenu jak to bylo když u nás nebyl, tak bych si asi oddychla. To víš, že ho mám ráda. Ale tímhle nás ničí, nemůžeme si nic nového koupit, každý den se rozčiluji a o víkendu končím ráno s brekem v koupelně, protože už to nervově neunesu. Nedokážeš si představit tu hrůzu co dokáže udělat. Myslela jsem že ho to věkem přejde, ale je to pořád horší. I když má pozornost, stále nové hračky, není sám, má Dominika. A přesto tohle všechno.

[Karin]

Jasně, je to bez diskuse velký problém a chápu, že se ti zdá, že nemá východisko. Je to pro tebe pořád dokolečka, zdánlivě jen horší a horší. Mně zvenčí však připadá, že to beznadějné není, že se s tím rozhodně něco dělat dá a že nakonec můžete být všichni spokojení i bez dramatických změn. Jestli se rozhodneš vyzkoušet homeopatii, budu moc zvědavá na výsledek a třeba to celé tvoje martýrium pomůže i někomu dalšímu, kdo se setká s něčím podobným.

[kockodan]

Ja se spis divim, ze jste to tak dlouho vydrzeli... A myslim, ze odsuzovat vas nikdo nemuze (a kdo by chtel, tak at si ho vezme a soudi az po nejake dobe), po tom, co pisete. Rada bych vam pomohla, ale nic mne nenapada, slysim o takove hyperaktivni kocce poprve... asi bude tezke jej "udat". Mozna by byl spokojeny v bande nebo venku, kde by se vybil, nic, cim vam pomoci, mne nenapada

[quote="Verunka"]Kockodan: neuklidnil.

[hanuled]

A co Feliway? Nezkoušeli jste?
Jedné mé známé takhle doma kočička ničila peřiny, sedašku, křesla, prostě všechno se snažila roztrhat, když to nešlo prohrabat, tak aspoň pročůrat, na doporučení veterináře koupili Feliway a od té doby měla klid.

[kockodan]

Ja myslim, ze to je celkem pochopitele, ze i pres to, ze ho mate radi, predstava, ze je pryc, je celkem uklidnujici, musite byt doma hrozne vydeptani. Nejdriv jsem myslela, ze ma mozna nejakou poruchu chovani a asi se to neda moc upravit, max. snizit tim, ze se vylita venku, ale ted, kdyz jsem docetla az dolu, tak se mi zda, ze by to mohlo byt velku zavislosti na vas lidech, kdyz zlobi jen kdyz jste v praci. Takze mozna by nejaka ta terapie mohla pomoci, at uz homeopatie, mne to kdysi kamaradka take doporucovala nebo mozna nejaka ta konzultace s temi zvirecimi psychology.

[hanuled]

Jo, jasný, je to opravdu hrozné, co tady Verunka popisuje. Jenže vezměte si to z druhé strany, z té Fugovi.
Už tady přede bylo řečeno, jaký je to mazel, jak vyhledává lidskou společnost, sama Veronika ho v galerii označila za červa kvůli tomu, že po ní pořád leze. Já nevím, tohle třeba náš Kuba vůbec nedělá. Pomazlí se, jo, ale fakt jen sem tam a to už se mu musí sakra chtít
Fugova fixace na dvounožce je pravděpodobně až abnormálně velká, proto i to chování. Dát ho pryč třeba berete už jako jediné možné řešení, ale je to přece jen a zlobte se na mě, jak chcete, zbabělé a alibistické. Kdyby Fugo mohl sám by k tomu určitě řekl svoje. Spíše bych doporučovala hledat příčinu toho, proč tak šílí.
Takhle ho odstraníte k novým majitelům, ti si s ním nebudou vědět rady, šoupnou ho dál a takhle to třeba půjde dál, než se nějaký majitel budoucí rozhodne, že ho raději nechá utratit. I to se může stát, Vy už nebudete rozhodovat o jeho osudu.
My nemáme doma sice rošťáka, ala náš kocourek je už od malinka chronicky nemocný...Co týden, to jsme třeba i dvakrát na veterině, vím, že je to sice z jiného soudku, ale taky bych se ho mohla jednoduše zbavit, už několikrát mi tobylo dokonce i nabízeno. Taky nejsem v lehké situaci, nebojím se sice, když otvírám dveře bytu, co zase bude zničené, ale bojím se třeba toho, jak zaplatím povinné ručení, vánoční dárky a pak příští návštěvu na veterině. Jsem studentka a léčbu financuji brigádou, to znamená že vlastně všechno, co vydělám, padne na Kubu, často to ani nestačí a kloužu do mínusu, už se tam naspořila pěkná sumička
A přesto bych ho nedala a udělám cokoli, abych si ho mohla nechat. Protože ho mám ráda a on má rád mě, tečka.

[Chillhousová]

I já se divím Verunce, že to tak dlouho vydrželi...
Když náš kocouř volal slečny - volal je velmi slabý výraz pro jeho CELONOČNÍ vyřvávání. Opravdu hulákal non stop třeba od pěti večer do sedmi ráno. 3 měsíce jsem žila na REDBULLECH a jiných "oživovačích", 3 měsíce jsem spala sotva 2-3 hodiny denně, byla jsem na dně, nervy jsem měla v kýblu, ale z obavy o jeho vývin a zdravotní stav jsem čekala alespoň do devíti měsíců, kdy jsme ho nechali vykastrovat.
Pak byl chvíli klid. Po nějakém čase jsme měli budíček - někdy v pět, někdy ve čtyři, ale velmi často i třeba ve dvě hodiny. Chodil, mňoukal, skákal přes nás, strkal do nás, hladit ale nechtěl. Nedávno jsme mu (už né nám, ale jemu) pořídili kámíka. Možnost, že by mohl mít povahu (nevím jestli je to povahou nebo má opravdu nějaký psychický problém) jako Fugo mám stále v hlavě... a jen doufám, že takových je opravdu minimální procento. Doma teď máme svatý klid, kluci se spolu vyblbnou, rozumí si, jeden bez druhého ani ránu... Jsme pravidelnými krmiči a občasnými hladiči.
_________________
Chillhousovi
Jedna kočka nevyhnutelně vede k další. (E.Hemingway)
Stáváš se navždy odpovědným za to, co jsi k sobě připoutal. (Exupéry)

http://www.modrykocour.cz/golden-kocour.php?id=1026
http://www.modrykocour.cz/golden-kocour.php?id=1404

[Marge]

Verunko,

já jsem četla Vaše příspěvky a myslím, že je naprosto obdivuhodné, kolik jste toho vydržela. Nejsem odborník, jen kočkomil a nechci Vás zrazovat od pokusů s další terapií pro Fuga. Je možné, že to jeho řádění má nějakou fyzickou příčinu, kterou léčbou odstraníte, ale spíš mi to připomíná našeho kocourka Čerta. Babička ho měla v bytě a i když ho pak vypouštěla ven, prostě to nestačilo. Byl to ČERT se vším všudy. My děti jsme se ho regulérně bály, protože byl opravdu agresivní a divoký a do bytu se nehodil. Tak si myslím, že sehnat Fugovi hodné lidi s domkem a zahrádkou by bylo řešení.
Nemějte výčitky, trápit sebe i kocouře nemá smysl, zkusím se poptat mezi známými a když se někdo najde, dám Vám vědět,
Marge

[beta.1]

[Verunka]

Marge: děkuji za pomoc, budu jedině ráda.
Hanuled: já nevím na co se mám dívat z jeho strany. Myslím si, že pro něj děláme dost - stále obnovuji hračky, vyrábím mu i hračky z papírků, nití, různé závěsy na dveře, kuličky, třásně. Hračka ho baví tak 5 minut, záživnější je pro něj lézt za televizním stolkem a škubat kabely, nebo se po zácloně dostat z okna. Když jsme v práci, není sám, je s Dominikem - proto máme přece dva, aby jim nebylo smutno když jsme v práci. Po příchodu z práce (16:00) jsme doma, nikam už nechodíme. Víkendy jsme také doma. Má naši pozornost, hrajeme si s ním. Tak já už nevím co víc. Výpověď v práci kvůli němu dávat nebudu. Proto hledám nového majitele, který na něj bude mít třeba celý den, nebo tu variantu, že bude moci lítat venku a zabaví se tam.
Víte co, když chcete napsat, že je někdo alibistický a je to od něj kruté tak se zamyslete nad tím, že by jste ho měla doma. Kdo to nezažil nepochopí. A srovnávat to s tím, že vy máte nemocnou kočku je také nemožné. Ten kdo by se zbavil nemocné kočky, která potřebuje léčbu a lásku by dle měl byl alibistický sobec. Ale tohle je něco jiného - on je u nás nespokojený ničí nám byt i nervy, tak proč se vzájemně trápit? Když by byl třeba někde kde je páníček stále doma, či kde může na zahradu spokojený. A zbabělé??? Můžete mi říci co je zbabělé? Od února s ním trpíme. Prakticky od chvíle kdy jsme si ho vzali domů. Kdybych byla zbabělá, dám ho pryč hned v počátcích. Já se celou dobu snažila, doufala. Ale není to nic platné.

[tatiana]

Verunko,

s vykulenýma očima čtu o trápení s Fugem-neumím si to vůbec představit. Koček jsem měla vícero, teď mám sphynxíka-něco úžasného-a takového demolišnmena jako je Fugo bych prostě neskousla, ať si říká kdo chce, co chce.

Moralizuje a odsuzuje se snadno tomu, kdo to nezažil. Nevím, kdo by byl ochoten nadřadit život jedné praštěné kočky nad normální život rodiny. TO se mi zdá nenormální. Kočku si pořizujeme jako kamaráda-i v životě pokud nás lidský kamarád zklame, tak se s ním rozejdeme a nikdo nás za to odsuzovat nebude. Jen rána v srdci zůstane. Nechat se dlouhodobě terorizovat kočkou je pro mě osobně naprosto nepřijatelné.

Moc vám přeju, aby se brzy někdo našel, kdo by si Fuga vzal na zahradu, a kdyby se nikdo takový nenašel, tak i to nejradikálnější řešení - euthanázii - by vám nikdo normální zazlívat v tomto extrémním případě nemohl.
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz

[Karin]

[Markét]

Verunko takové trápení je opravdu nesnesitelné , lituju vás i kocourka . Vzájemně od sebe čekáte něco jiného - kocourek chce doma člověka a vy chcete mít hezký byt který by nikdo neničil , nedivím se to chceme přeci všichni . Jestliže tedy kocourek není nemocný a chce jen stálou společnost , v případě že nenajdete vhodného člověka který by mu pozornost poskytl zkuste útulek ve vašem okolí , bude tam větší parta koček různých povah a člověk k dispozici přes den , tito lidé mohou mít zkušenosti s hyperaktivními kočkami a můžou najít efektivní řešení . Třeba mu nesedí klidný Dominik a potřebuje živějšího kamaráda , kterého mu dát nemůžete . Rozhodně bych ale nevolila možnost ho uspat ? Nevyskytovali se nějaké problémy u jeho příbuzných ? Chovná stanice ze které pochází už existuje dost dlouho na to aby chovatelé měli přehled o tom s jakými kočkami pracují , případně by vám s hledáním domova mohli pomoci . Každopádně se vzájemně netrapte . Hodně štěstí .
_________________
Mája a Otík