[AjA]

Chtěla bych své 2leté britské kočičce pořídit kámoše/ku, protože se máme stěhovat a byla by celý den sama. A pohrávám si s myšlenkou vzít si kotě ze zahrady - máme tam celé "stádo". Za 1) zachránila bych 1 kočičí život, a za 2) jsem alergik na kočky (ale sžila jsem se) a britky jsou prý nejhorší. Pročítáním fóra jsem ale narazila na různé problémy, které může takové venkovní kotě způsobit. Co byste mi jako zkušení (i nezkušení) chovatelé poradit? Mám do toho jít? Pokud se mi podaří kotě vůbec odchytit. Asi si to celé představuju jako Hurvínek válku. Uvítám všechny rady, tipy i odrazení.

[uju]

[Alena V.]

[Nadja]

Už delší dobu umísťuji nalezená koťata téměř výhradně do bytu. Kotě je po odchytu samozřejmě nejdřív pár týdnů u nás, aby si na pobyt v bytě zvyklo. První dva nebo tři dny tráví většinou v koupelně, abych zjistila, jestli je schopné bez problémů používat kočičí záchod. Tam se také dá případná "nehoda" snadno zlikvidovat. Pak už může do ostatních místností. Za pár let jsem se setkala jen s jedním kotětem, které bylo nevhodné pro život v bytě. Byl to velice temperamentní kocourek, který se neustále snažil dostat ven, otvíral si dveře, skákal na okno... Pokud jde o ostatní koťata, nezpozorovala jsem téměř žádný rozdíl mezi koťaty z venku a sibiřskými koťaty, která u nás bývala dříve. Ta také dokázala pěkně řádit, než vyrostla a "dostala rozum". Pokud se po nějaké době ukáže, že se kotě pro pobyt v bytě nehodí, můžete ho zase vrátit tam, odkud jste ho vzala. Ale většina koťat v útulcích je také odchycena na ulici, přesto řadu z nich čeká život domácích mazlíčků.