[martina.f]

Ahoj všichni,prosím o radu.Mám doma 6měsíčního kocourka perskou činčilu a rozhodla jsem se,že mu pořídím kamaráda,aby nebyl moc velký věkový rozdíl.Tak jsem jela pro druhého kocoura ,také stejnou,perskou činčilu,jsou mu 3 měsíce.U chovatelky jsem byla na obhlídce,vše proběhlo O.K.,kocourka jsem si zamluvila a už se těšila až si pro něj pojedu.Transport proběhl dobře,ale první setkání?!?!Prskání,syčení...vrčení.S tím jsem tak trochu počítala Kocourka máme doma už 5 den a nic se celkem nezměnilo.Starší kocour je uražený,jak může,tak na něj číhá a skočí.S jídlem je to v pohodě,mají jednu misku na vodu a 2 na granule a jedí spolu.Záchod také používají jeden.Spí také spolu,ale když se proberou,tak je to pohroma.V noci a přes den,kdy nikdo není doma,je nemohu zatím nechat pohromadě
Malý kocour je pohodář,je to mazel.vrní jen co se na něj sáhne Zrovna teď ho mám na klíně a pozoruje myšku Se starším kocourem se mazlím,hraju si s ním,ale je na něm vidět nervozita.Mám teď obavy,jestli jsem udělala dobře a bojím se,abych ho nemusela vrátit.

[Alena V.]

Pět dní je velmi málo. Oba kocourci jsou mladí, uvidíte že za pár dní budou oba v pohodě. Když už dokážou spát spolu tak je to na dobré cestě. Já bych dokonce doporučovala oddělovat je co nejméně i ve vaší nepřítomnosti. Nevím co myslíte tou pohromou, ale pokud je to jen syčení a vrčení a nervou se tak bych v tom problém neviděla. Musí si vzájemně vyxjasnit své pozice.

[April]

Jen doplním: na titulní stránce dole jsou některá často opakovaná témata, vč. situací při pořízení druhé kočky; každá tlapička vede do jiného tématu zabývajícího se tímto problémem.

April
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[tatiana]

Já mám teď třetí kotě, které jsem pořídila, když jednomu kocouři je 13 a druhému 10 měsíců-a taky se s tím musí vyrovnat! Jo a navíc je tu velký pes, kterého kotě vůbec neznalo.

První den kotě pořád jen řvalo, když se k němu kdokoliv přiblížil, dneska je u nás 3. den a už spolu baští z jedné misky, vrčí jen občas a jenom jako, a kocouři se kotě už nesnaží zmasit. Stačilo je občas okřiknout, když toho bylo dle mého názoru příliš, ale kotě se zuřivě bránilo samo a dalo těch pacholkům dostatečně najevo, že svou kůži lacino nedá, že už má jejich respekt. Vše je na dobré cestě a za den dva to bude úplně v pohodě.

Když jsem přinesla druhé kotě, byl Adam starší o 3 měsíce a taky se mnou pár dní nemluvil, a jakpak si zvykli, spí spolu, hrají si spolu, jeden o druhého pečuje... Chce to jen trochu času-kočce je lépe ve dvou (třech, čtyřech.... ) než samotné.

Bude to dobrý, já bych je nechala pohromadě, rozdíl 3 měsíců není takový, aby starší mladšího zakousl. Ty jejich boje hrozivě jen vypadají, ve skutečnosti to není tak zlé. To u nás je kotě proti nejstaršímu mrňavé, a taky je nechávám pohromadě, jen na noc si kotě beru do postele a kluky nechávám spát spolu jinde. (Nenechali by mě vyspat, pacholci )
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz

[anetka]

to já jsem si pořídila kocourky kteří byly o šet let mladší než můj první kocou a stímhle jejich s¨"strejdou" spaly hrály si a byly v pohodě tet se to postupem času zhořšilo protože jsou oba zralý na kastraci ale jinak je to pořád dobré [/b]

[Alena H]

Moje zkušenost je podobná, s Martinou. Nový přírustek se chce vždy kamarádit, ale domácí osazenstvo dělá drahoty. Někdo chvíli a někdo déle. Ale nakonec si zvyknout všichni. A když si všichni zvyknou, tak si nová kočička nebo kocourek začíná dobývat vyšší místo ve smečce.

Vendulka, Spidy, Nina, Toník a Jaruška