[Andrea.]

Ke svému 5 let starému vykastrovanému kocourkovi Mikimu jsem si pořídila 2 měsíčního kocourka Sama, aby si měl Miki s kým hrát. První dny Miki Sama fackoval a chrčel na něj. Teď moc se nechce mazlit a stáhl se spíš do ústraní, Sama jen pozoruje. Sam by se s ním chtěl skamarádit, ale Miki moc nechce. Sam je hodně aktivní a pořád lítá po domě. Mikiho si všímám stejně jako před příchodem koťete, ale moc se to nelepší. Ani si nechce hrát. Na noc chodí ven a pak celý den prospí, jako předtím, ale večer si vždycky hrál, ale teď už si nehraje. Může mi někdo poradit, co mám dělat?

[Tereza]

Jak dlouho jsou kocourci spolu? Ono někdy trvá i měsíc až dva, než si na sebe kočičáci zvyknou. K staršímu kocourkovi bych se být vámi nechovala stejně jako předtím, ale naopak ještě vlídněji. Hlavně mu dejte najevo, že on je u vás stále na 1. místě, pohlaďte ho jako prvního, dejte mu najíst jako prvnímu.... Už jsem slyšela i o případech, kdy sbližování trvalo i půl roku a dopadlo to dobře. Nejlepší je samožřejmě pořídit rovnou 2 kočičáky, ale s tím už teď nic nenaděláte

[Andrea.]

Jsou spolu už druhý týden. Vím, že sbližování může trvat dlouho, ale je mi Mikiho hrozně líto, protože je smutný. Vždycky dávám Mikimu najíst jako prvnímu, hladím ho taky jako prvního, přivítám se nejdříve s ním, tak doufám, že se to spraví. Jinak děkuju za odpověď!

[Tereza]

Přesně vím co prožíváte, vím jak jsem se cítila, když jsem si vzala Aliho a Mustafovi bylo tenkrát také 5 let. Také ho hned nepřijal a stále ho fackoval, syčel a kousal. Bylo mi Aliho tak strašně líto, stále se snažil skamarádit a Mustafa o to nestál...
Tak dny ubíhaly a až po 3 měsících se teprve začali kluci kamarádit! Honili se spolu, ale nikdy si na sebe třeba nelehli. Moc vám držím pěsti, ale je to také ponaučení pro příště a pro ostatní - nejlépe brát si 2 koťata rovnou, většina lidí ale myslí, že jim bude stačit jeden a kamarád přibyde až pak... Já se chystám v září také pořídit nového kamaráda. Ali pak určitě natlapkuje deníček jak to bude probíhat u nás

[Anonymní]

Ono to nebylo tak jednoduché - nejdříve jsme měli jednu kočku - Filipku, ta měla každý rok koťata. Tak jsme si nechali jedno kotě - Toma, ale ten se toulal a chodil se domů jen nažrat, tak jsme si nechali další kotě - tohoto Mikiho. Potom umřel Tom na otravu, tak jsme si nechali kocourka Jerryho, Filipka byla na kastraci a už měla něco s ledvinama, a tak za pár týdnů zemřela. Jerryho pak přejelo auto a zbyl nám jen Miki. Nad další kočkou jsem nepřemýšlela. Jenže pak přijela teta, že chová britky a že nám jedno kotě dá, protože jsme pro ni něco udělali. Tak jsme souhlasili, a teď máme Sama....
Držím palce ať to u vás proběhne dobře!

[Tereza]

Teda koukám, že jste si taky své užili no doufám, že se to u vás brzy uklidní, určitě pak napište

[Andrea.]

Miki už se trošku lepší, už si se mnou hraje, ale Sama furt fackuje. Až se to zas zlepší, tak napíšu!

[Andrea.]

Dívala jsem se na Vašeho Aliho, je to hezký kocour!

[Tereza]

Diky za pochvalu Aliho
Na Sama jsem také koukala - blahopřeji k fotu týdne. Mikiho jsem ale nějak nenašla!

[Andrea.]

Mikiho tam nemám, protože on pořád spí a když ho vyfotím, tak jde na té fotce vidět jen černá koule... Ale doufám, že se mi ho brzo podaří nějak hezky vyfotit... Jak jsem dnes přišla na tyhle stránky, tak jsem málem měla infarkt, že na foto týdne je fotka Sama!

[Andrea.]

Tak kocourci už se lepší. Miki už Sama olizuje, ale Sam se ho bojí a tak mu dá facku. No a tak začíná bitka Sama jsem naučila chodit na vodítku, ale zatím jsme byli jen na zahradě....
_________________
Andrea. (Kissy a Twix)

[Andrea.]

Jo a Miki už je ve Zlaté knize koček!
_________________
Andrea. (Kissy a Twix)