[Alena V.]

Mezi britskou a kartouzkou kočkou byl v minulosti opravdu minimální rozdíl, až do 80 let 20 století se chovaly jako jedno plemeno. Od té doby se ale hodně změnilo. Obě plemena se oddělila a jsou vyšlechtěna do ustáleného typu, rozdíly jsou zřejmé na první pohled. Zatímco kartouzské kočky se chovají pouze v modré barvě, britky mají spoustu barevných variet. Rozdíly jsou i ve tvaru hlavy a stavbě těla, výborně jsou rozdíly popsány na http://www.deseoazul.com/?lang=cj&ids=751&akce=3 .

[beta.1]

Dobrý den,mám dvě britské kočky,kočičku a kocourka.Jsou 2,5 roků staré,mám je od kotěcího věku.Z vlastní zkušenosti mohu říci:jako koťata se projevují stejně,jako kterákoliv jiná rasa.Jsou mazlivá,lumpačí .V dospělosti se hodně zklidní.Jsou to klidné nenáročné kočičky,ale pokud něco chtějí,dokáží si to pěkně vymňoukat.S mazlením je trochu problém,velmi nerady na klíně,nebo v náručí,ale vydrží vedle mne ,nebo přede mnou na stole dlouhou dobu a nechají se hladit,škrábat.Moje se mnou také rády lehávají.Snesou se dobře i s dětmi,pokud jim vadí klidně odejdou,nemají problém se psy,ani s jinými domácími zvířaty,ale je jasné,že si na ně musí zvyknout,zvykají si bez problémů.Podle mne,jsou to kočky,se kterými žít je pohoda,dokáží se sami zabavit,mám dvě,vystačí si sami.Ovšem nedokáži vám říct,jak je to,když je pouze jedna,tam možná více vyhledává společnost člověka,kdo je rád sám .O kartouzské kočce vám nic neřeknu,ale myslím si,že povahově se moc neliší.Vzhledově je britská kočka taková mohutnější,kulatější,rozdíl je vidět ve tvaru hlavy.Nemyslím si,že je moc velký ať v povaze nebo ve vzhledu.Rozhodnutí je na vás,mne moje britky moc vyhovují,je s nimi pohoda.Přeji šťastnou volbu


BBMM

[Alamka]

Kartouzskou kočku neznám, briťáka mám doma rok a půl starého. Můžu vřele doporučit. Klidná kočka, pohodová. Můj kocour je přítula a mazel, rád chodí i na klín nebo když si někdy odpoledne lehnu, přijde a lehne si vedle mě nebo rovnou na mě, na nohy či na břicho, pohodář Když chce zrovna mít klid, zaleze za gauč ani o něm nevíme.

Pokud jde o dotaz na vztah k vodě, nevím, co významného na to říct. Vodu má rád, když je někde v lavóru nebo kýblu, zkouší v ní čvachtat a olizuje si packy. Strká paprčky do vázy s kytkami, má-li ji dostupnou. Někdy chodí pít z kýblu s papyrusem. Že by po vodě toužil a vysloveně ji vyhledával, takový pocit nemám.
Pokud jde o pití, normálně pije z misky.

[Alena V.]

Britky chovám řadu let a podle mě je to ideální kočka do bytu. Co se týká vztahu k vodě tak je různý - některá se čvachtá pořád a jinou přivede jediná kapka k šílenství.

[April]

Kočky netřeba koupat, pokud se tedy nepohybují převážně venku, nicméně to zase pak nemá koupání smysl, když jí okoupete a druhý den znovu pustíte ven, to byste nic jiného nedělala. Dá se však tvrdit, že většina koček koupání nesnáší.

Co se týče pobíhání po venku, nejlépe voliéra, kšíry s vodítkem. Ale na volno pouštět kočku navíc v lokalitě, kde je velký provoz, je naprostý nesmysl. Protože dříve či později dojde k maléru, v tom lepším případě se kočka vrátí domů po bouračce, v horším případě zůstane někde u silnice mrtvá či polomrtvá.
Jsou kočky, které jsou na pobíhání po venku zvyklé, nemohou bez toho být, případně se jedná o plašanky, kterým stačí pelíšek, čerstvá voda a trochu dláboše. Ale většina plemen nejsou kočky tohoto typu. Navíc si nemyslím, že pokud za kočku dáte cca 3 a více tisíc, bude se Vám líbit, že Vám jí v tom lepším případě někde ukradne, v tom horším - přejede.

Ovšem jde o to, jak kočku vnímáte ... zda jí uberete svobodu a budete jí mít čistě za mazlíka případně spolunocležníka v posteli s občasným proběhnutím na zahradě pod dozorem, nebo budete jen krmič kočky, která bude převážně pobíhat po venku. Myslím, že varianta mezi vlastně není.

http://www.modrykocour.cz/forum/viewtopic.php?t=2433
http://www.modrykocour.cz/forum/viewtopic.php?t=2330
http://www.modrykocour.cz/forum/viewtopic.php?t=2519
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[Alamka]

Jak už jsem psala, mám briťáka. Je to mazlík miláček. Ven samotného bych ho nepustila ani omylem! ( A jeho cena 5.000 Kč, která u briťáka s rodokmenem patří spíše k nižším, není ten hlavní důvod) Představa, co by se mu mohlo všechno stát, mě dostatečně děsí. Asi bych se zbláznila, kdyby se ztratil nebo zranil.
Bydlíme v paneláku, ale jezdíme pravidelně na víkendy na chalupu s velikánskou zahradou. Když něco dělám venku, brávám kocoura na postrojek ven. Držím ho na krátké šňůře - 2,5 m většinou upevněné ke kolíku zapíchnutému do země. Většinou si sedne na křeslo, které mu vezmu ven, a spokojen, že je se mnou, pozoruje okolí. Nebo brousí kolem na dosah vodítka, čachtá packami v jezírku, okusuje trávu. Nejeví snahu jít dál, spíše se bojí, stačí vítr v trávě nebo když zachrastí větve, a krčí se k zemi. Máme tam taky přitoulanou venkovní kočku, tu krmíme a drží se pořád s námi, ale zase nechodí dovnitř. S kocourem se ostražitě pozorují, on se tiskne k zemi a občas mručí, ona chodí kolem a sem tam na něho zasyčí. Nejblíž byla těsně pod křeslem, když na něm on seděl. V zásadě to ale znamená, že se snášejí, protože když jednou přišla další cizí kočka, tu ta naše želvuška prohnala až za plot.
Takže suma sumárum, jestliže chcete koupit britku, ven bych ji vůbec nepouštěla, volně v žádném případě! Pokud chcete kočičku spíše venkovní, pořídila bych kočku domácí čili evropskou, v útulcích jsou často nádherné kočenky i koťátka. Když se vykastruje, bude se držet u domu a nebude mít tendence utíkat někam daleko. A naočkovaná a opečovávaná může být pak v podstatě bytová s volným výběhem ven.( Ale já bych se stejně i tak o ni bála, že se jí něco stane.)

[beta.1]

Jak už jsem psala mám dvě britky,kočičku a kocourka,jsou vykastrovaní obá.Máme barák,kočky mám v baráku,ale jdu s nimi na chvilku(asi hodinu) denně ven,dokud jsem nevěděla,jak se budou chovat,byli na vodítku.Dneska jdu s nimi bez vodítka,ale chodím za nimi,hlídám.Za tu dobu si označili své teritorium a nikam jinam nechodí,ale hlídat je budu i nadále,co kdyby....Pokud si pořídíte i obyčejnou čičinu,tak bych také hlídala,píšete,že je velký provoz.Najít svou kočku u silnice mrtvou by se mi teda nechtělo,to si ten čas udělám a tu hodinu nedělám nic jiného,než že za nimi chodím.


BBMM

[April]

Nic bednit nemusíte, jen je třeba si uvědomit, že kočka neslyší na povely jako pes a neodvoláte jí, usmyslí-li si se za zeď dostat, a že kočka vleze do každé skulinky a že to jsou někdy pěkně přemýšlivé potvory, které Vám dokážou, že i sebelepší fígle na zabezpečení zahrady jsou k ničemu a že se k sousedům stejně dostane.

Voliéra je překvapivě dobré řešení pokud chcete kočce poskytnout luxus pobytu na vzduchu bez toho, aniž byste jí musela sledovat ...

Ono překvapivě i kočka v bytovce nebo v paneláku může přijít k úhoně a i my panelákovci musíme mít balkon zasklený či zasíťovaný, do oken síť, nebo otvírat okna tak, aby nemohla vypadnout ... musíme se postarat především o jejich bezpečí; je to obdobné jako s malými dětmi ... také je nenecháte úplně bez dozoru .. a když někdy necháte, zaručeně se malér stane.

Z kočky neuděláte psa. Ideálně prostě je kočku pomalu učit na zahradu, ale nikdy! jí tam nenechávat úplně bez dozoru. Nespoléhat na to, že kočka na rušnou silnici nepůjde, nebo že jí přejde bez následků, protože je chytrá ... (přejde ji 100x, po 101 jí auto srazí).

Ptáte se a my odpovídáme na otázky, které pokládáte a předem upozorňujeme na rizika, protože ta existují a nebudeme je popírat či tajit jen proto, že to může znít tvrdě (zvláště zmíníte-li rušný provoz kolem). Kdybychom Vám napsali - jasně, můžete pustit kočku ven bez dozoru, klidně jí tam nechte, ona se určitě bude držet u domu, té rušné silnici se určitě vyhne, bylo by to od nás nezodpovědné.
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[Silvie OK]

Hezký den,
kočka je opravdu neporovnatelně zdatnější (nejen fyzicky) než pes. Pokud bude chtít, přeskočí nebo přeleze co bude v jejích silách. A je úplně jedno, jaké je to plemeno. Takže nejen u britek musíte počítat opravdu jen s těmi dvěmi variantami (samozřejmě vyjímky existují), přesně jak psala April - buďto kočku "venkovní", kdy podstupujete riziko, nebo "domácí", což si vyžaduje určitý cvik a někdy i nervy, ale není to nic nezvládnutelného nebo nepřekonatelného. Já byla zarputilý pejskař do 25ti let a přesto jsme se s naším kocourkem sžili perfektně za pár dní.
Osobně nevidím nic špatného na tom, "držet" kočenu doma a brát ji ven jen za Vaší asistence a přítomnosti.

[April]

Proč hned obmotaný domek pavučinou

http://www.kocicka.eu/sekce2006/2006/2006.html

Řešení existují, jen to chce trochu nápaditosti.

Při troše šikovnosti se konstrukce dá přistavit k otevřenému oknu a kočka může courat tam a sem a dveře na terasu mohou být zavřené ...
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[adelnik]

April: Spíš myslím, že paní řeší to, že mají přes léto otevřený dům, naši to mají taky, celý den otevřené oboje dveře na terasu. Jak v tomto případě ošetřit pohyb kočky.
_________________
adelnik + Amís + Dori + Mia + MrnyVrny
"Každý život by měl mít devět koček." Jack Canfield

[Luci + 4]

Přidám svou zkušenost: před lety domek na konci malé vsi, stranou frekventovaných silnic, před domem louka a pole, za domem zahrádky a chaty, pro kočky zdánlivě idyla. no. Během pěti let - jedna kočka zastřelená pár metrů od domu, dvě kočky zakousnuté sousedovic psem, dvě kočky zmizely, nikdy jsme je nanašli, jeden kocour přejetý. I z těchto důvodů jsme "idylku" na vsi opustili. Nyní již tři roky jsme v bytě a kočky bych ven bez dohledu nepustila ani omylem, rozhodně ne tak, aby si odešly kdy chtějí. Maximálně je vezmu na zahradu za domem, kde máme byt a tam je velmi obezřetně hlídám. Pokud jdou na terasu, tak zase jen se mnou a opět - hlídám ( terasa je bohužel tak řešená, že zasítovat prakticky nelze) .

Výjimku tvoří pobyt na chalupě, kde je ale ověřeně bezpečno a i tam je sledujeme a hlídáme.

Pokud uvažujete o pouštění koček ven, musíte vzít v potaz nejen rušnou silnici ( a je téměř 100% jistota, že kočky na ní skončí) , tak i třeba sousedy, kteří mohou kočky vnímat jako škůdce , případně další nástrahy a rizika , které může kočka venku potkat.

A britky svou povahou a mentalitou určitě nejsou kočky na pobyt venku.

Dveře na terasu osadit rámem se sítí, totéž okna. Nebo okna jen na mikroventilaci - i v standardní ventilačce může kočka uvíznout.
_________________
Někdo má kočky na střeše, někdo v kleci, někdo na kšeft, někdo ve voliéře, někdo na exhibici... Naštěstí je pořád dost těch, kteří mají kočky v srdci.

[beta.1]

Ptáte se,jak řešíme okna v baráku.Já mám okna,která se otvírají tak,že se otáčí kolem svislé osy,takže žádná ventilačka a ani síť,ale mám na oknech zarážky,koupené v Magnetu(nevím,jestli to ještě existuje),okno otevřu pouze na takovou šířku,aby se čičina nedokázala protáhnout,větrám na plno,pokud nejsou v té místnosti,kterou větrám a to si pořádně ohlídám.Když jsem s čičinami venku otevírám okno,které vede na zadní stranu baráku,kde se pohybujeme.Celou dobu,co jsme venku mám otevřeno dokořán,pokud má některá chuť skočí si na něj a jde domů,jinak se na něm vyhřívá naše kočka domácí,která ven nejde,našly jsme jí v lednu v těch velkých mrazech,ven jí to vůbec neláká,ale v otevřeném okně si ráda poleží.Jinak okna doporučuji zasíťovat,u nás to bohužel nejde.


http://www.modrykocour.cz/kockoalbum-kocour.php?id=45978


BBMM

[Alamka]

Jak zmiňuje myslím April, na to jsem zapomněla, okna máme samozřejmě zasíťovaná, a sice sítí proti hmyzu, plní tak dva účely. Jsme ve třetím podlaží a kocour rád sedává na okně a kouká ven, že by jednou něco zahlédl a rozhodl se po tom skočit, to nechci riskovat. Kamarádovi kocour ze druhého patra vypadl, naštěstí se mu nic nestalo a vřískal u domu, protože chtěl zpět. Na chalupě máme také zasíťovaná okna a "letní dveře" králičím pletivem, tady ne kvůli vypadení, ale kvůli potenciálnímu "odchodu" na výlet. Takže se větrá, kocour vidí ven, může si sednout na okno nebo u dveří na šplhadlo. Když se mu nelíbí, že jsme venku, a chce za námi, dožaduje se mňoukáním. Jindy na nás kašle a spokojeně někde spí.
Postrojek mu nedělá potíže, je zvyklý. Ze začátku, když ho dostal, lehnul na břicho a odmítal se hýbat, teď je mu to jedno. Jak jsem už zmiňovala, venku se často spokojí s tím, že sedí blízko mě, ani nikam jít nechce. Postrojek má spíše proto, kdyby se z jakéhokoliv důvodu "splašil" a někam se rozběhl, aby si neublížil a abych ho nehonila. Ono by to ani nemělo smysl, toho bych nedoběhla.
Je to holt tak, jak napsal Exupéry v Malém princi, "když si něco ochočíme, stáváme se za to zodpovědní". Mít kočičáka je nejen nekonečné potěšení, ale taky velký závazek k němu, dobře se o něho postarat. A to ještě nepřišlo na přetřes, co dělat, když chce někdo odjet třeba na týden k moři Musím říct, že já jsem se výjezdů na dovolenou jinam než na chalupu vzdala a dokonce jsem letos i odmítla lázně, protože si nedovedu představit nechat kocoura měsíc na starost manželovi

[Luci + 4]

[tatiana]

Luci, kousek cesty........?

Budou to dva roky, co k nám přišel Adam jako první, a dnes už jich mám 7! Bez koťat A zřejmě tím pádem žádná dovolená nehrozí , a když, tak já sama, manžel sám-ten druhý se musí starat o náš zvěřinec 7koček + 1 psice. A nějak mi to ani nevadí.........asi nejsem normální - aspoň dle našich dcer
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz

[Luci + 4]

[tatiana]

To rozhodně! Já jsem k úvaze o pořízení kočky na svůj web umístila toto:


Pořízení kotěte-co to obnáší

Byli jste někde na výstavě a zalíbilo se vám nějaké kočičí plemeno? Nebo jste na nějaké zajímavé narazili při brouzdání po netu? Nebo o nějaké kočičce uvažujete už delší dobu a teď máte najednou pocit, že dozrává čas a že je tady ten okamžik "už" ?

To je sice skvělé, ale uvědomujete si pár hodně důležitých věcí?

Chcete si pořídit živého tvora, který bude s vámi sdílet vaši domácnost řadu let, 10-15, možná i déle. Jste na to připraveni?

Kotě vám poleze všude-na stůl, na kuchyňskou linku, do postele-snesete to?

Pokud není zrovna plemene sphynx nebo rex, bude línat a chlupy budou všude. V polévce, na oblečení, na gauči, na podlaze-nevadí? Budete muset víc uklízet-nevadí?
Občas vyndáte z pračky (hlavně černé) oblečení sice čisté, ale chlupaté-nevadí?

Kočka sem-tam i nechtěně může něco shodit=zničit-nevadí?

Budete nejspíš muset zlikvidovat většinu kytek, na které jste tolik pyšní-nevadí?

Váš byt bude muset "zkrášlit" zařízení nutné pro kočku-škrábadlo-ne každému se líbí tato dekorace třeba v obýváku-co vy na to?

Po zemi se vám bude věčně něco povalovat-myšky, papírky, kočičí hračky, chlupy, byt bude pořád vypadat neuklizený-nevadí?

Někde budete muset umístit kadibudku-příliš krásy nenadělá, ale vaše kotě navíc 1-2x denně chodí bobkovat a ono to dóst páchne, snesete to? Pokud k vám v tento moment přijde někdo na návštěvu, může nastat prekérní situace-zvládnete to? Stelivo se dost na tlapkách vynáší a najdete je všude-někdy i v posteli, nevadí? Budete muset velmi často uklízet-nebo budete mít doma chlíveček-nevadí?

Malému kotěti se občas stane nehoda-do svého výtvoru v kadibudce ťápne a roznese to na tlapkách VŠUDE - třeba i do postele, na stůl - uklidíte to s úsměvem? Očistíte kotě a nebudete naštvaní? Občas může zvracet, a s naprostou jistotou si vybere k této činnosti váš koberec nebo místo, kde to bude zaručeně co nejvíc vidět a vadit. Nevadí?

Budete muset dávat pozor na to, co kam okládáte-na kočičí fotbálek se hodí všechno-klíče od bytu, mobil, brýle, peníze, rozkousat a rozcupovat se dá taky kde-co-faktury, složenky, peníze, časopisy, knihy...nevadí? Budete trpělivě kotěti vysvětlovat, že tohle se u vás ale doopravdy nesmí?

Počítáte s tím, že ho budete muset krmit kvalitní stravou a ta leze do peněz? Že budete muset kupovat stelivo, občas budete muset k veterináři, prostě vaše výdaje stoupnou? Ustojíte to?

Do oken a případně na balkón budete muset dát sítě, aby vám váš miláček nevypadl ven. Počítáte s tím?

Se vší pravděpodobností se vám nastěhuje do postele, i když máte nevím jaké přesvědčení, že NE (takových už tady bylo!). Vaše budíčky mohou začínat v dobu pro vás naprosto neakceptovatelnou - vyrovnáte se s tím? Ráno budete velmi pravděpodobně muset dřív vstávat, protože váš miláček (a tím nemyslím životního druha) se bude dožadovat svého přídělu-potravy, mazlení, pozornosti v dobu pro vás naprosto nevhodnou. Nevadí?

Budete si chtít číst, ale vaše kočka má na to jiný názor a naprosto zásadně se musí usadit na novinách, časopise, knížce-a je značně vytrvalá. Co vy na to?

Když začne dospívat, začne vyřvávat, možná i značkovat močí-zvládnete to? Budete mít to srdce dát ho ( ji) vykastrovat? Nebo ho (ji) chcete do chovu-budete to snášet a ustojíte takové soužití?

A co za tohle všechno dostanete?

Možná vám kočka dovolí si s ní hrát a mazlit se s ní, když ona bude chtít. Možná vás potěší svým vrněním a slastně přimhouřenýma očima, když bude mít náladu na vaše hlazení. Možná vám dovolí, abyste jí sloužili celou svou duší a celým svým tělem. A budete šťastní, když vám to dovolí. A když už sloužíte jedné, a ona vám to dovolí, tak si se vší pravděpodobností honem rychle pořídíte další, a budete doufat, že občas vás obě vezmou na vědomí a dovolí vám se s nimi pomazlit a posloužit jim.

Ono totiž pořízení jedné kočky velmi, ale doopravdy velmi často vyvolává nezbytně nutnou potřebu kočky další. Člověk je prostě stvořen k tomu sloužit svým kočkám-aspoň kočky jsou o tom naprosto přesvědčeny a podle toho se k nám-lidem chovají.
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz

[Luci + 4]

Tatiano, perfektní!! Fakt! Tohle by se mělo povinně - jako takový tester - dávat všem, kteří uvažují o tom, že nechají svůj život řídit kočkou .

Jen bych ještě doplnila - pokud dokážete ustát projevy touhy vašeho miláčka ( a ani zde není myšlen partner ) a budete uvažovat o koťatech - ustojíte psychicky obavy a péči s tím spojené? Troufnete si absolvovat s kočkou porod ? Počítáte s tím, že porod nemusí mít hladký průběh , mohou nastat komplikace , mohou vzniknout vyšší výdaje za veta? Totéž s kotisky ... Zvládnete třeba kotata přikrmovat, kdyby měla máma kočka nějaké potíže či málo mléka? A třeba nejen přikrmovat, ale také masírovat bříška, pomáhat s vyměšováním? Počítáte s vyššími výdaji na kvalitní jídlo pro mámu kočku už v průběhu gravidity i po porodu? A s vyššími ....dost vysokými výdaji za kvalitní jídlo pro kotiska? S výdaji za zvýšenou spotřebu steliva, s výdaji za očkování, odčervení? A jen co kotiska povyrostou, počítáte s neustálým hemžením, nepořádkem, nutností zabezpečit byt ještě důkladněji než pro velké kočky ( kotě vleze i tam, kam velká kočka už ne, kotě má snahu všechno zkoumat, ochutnávat ) ?
Počítáte s tím, že potenciální zájemce o kotě budete muset opravdu velmi důkladně prověřit , abyste kotěti zajistili opravdu dobrý, laskavý domov? Pozor, tohle není snadné... předejít riziku, že kotě se dostane někam, kde ho budou krmit rohlíky v mléce, spát bude ve sklepě a podobně. A nakonec - dokážete ustát loučení s kotisky? ( To je , podle mne, jediná nejtěžší věc , která s kotisky souvisí ).
_________________
Někdo má kočky na střeše, někdo v kleci, někdo na kšeft, někdo ve voliéře, někdo na exhibici... Naštěstí je pořád dost těch, kteří mají kočky v srdci.

[tatiana]

Tei, kdyby všichni lidé, co si chtějí pořídit zvířátko, uvažovali předem tak zodpovědně jako vy, nebyly by potřebné žádné útulky pro opuštěná zvířata.

Luci, skvělé! Je to tak. Já to psala, když jsem ještě koťata neměla a tudíž ani žádné zkušenosti. A po jednom vrhu o zkušenostech s chovem taky ještě moc mluvit nemůžu. Jen už vím, co je to strach o kočku i o koťata, jak jsem je obrečela a jak se mi po nich dlouho stýskalo, jak jsem jim vybírala nové rodiny. Jak jsem byla vzhůru při každém písknutí kotiska nebo jiného dechu kočky.
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz

[Balisek]

Dobrý den Tei, mám dvě čistě bytové kočky v baráku, takže se podělím o své zkušenosti. Rozhodně nemusíte obehnat dům 3metrovou zdí s elektrickým ohradníkem, schovat jej pod síť nebo zabednit všechna okna.

My je dokonce nemáme ani zasíťované! Vše je pouze otázkou trochy disciplíny, cviku a zvyku (všech členů rodiny). Větráme pouze ventilačkou na škvíru zajištěnou tak, aby se kočky neprotáhly. Pokud chceme otevřít okna dokořán, musí nejprve proběhnout kontrola, kde se nacházejí kočky a zda nejsou v místnosti. Dveře se holt musejí zavírat.

Kočky jsem si pořídila z bytového odchovu, tudíž nic jiného než toto prostředí neznají a ven je to netáhne. Zkoušela jsem sice vycházky na kšírách, ale venkovní prostředí se jim vysloveně nelíbí - bojí se a cítí se nejistě. Naopak, byt je jejich teritorium, kde jsou v bezpečí a spokojené. Troufnu si říci, že jim tu nic neschází a v porovnání s kočkami s volným výběhem nijak nestrádají. Dokonale si vystačí s sezením na parapetu a sledováním dění kolem.

Stejně jako Vy jsem byla původně pejskař - psi jsem chovala 16 let, než jsem přesedlala na kočky. Když to srovnávám, v náročnosti péče či v dělání nepořádku v bytě moc rozdílů není. Naopak, kočka je v porovnání se psem z hlediska nároků velice pohodlné zvíře - užívám si, že nemusejí ven bez ohledu na hnusné počasí venku; že nenanosí špínu na tlapkách a chlupech z procházky; že se nemusím věnovat výcviku... Samozřejmě, jistý rozdíl tu je - kočka je prakticky nevychovatelná a pohybuje se v 3D prostoru. Těžko jí vysvětlíte, že nesmí skákat na linku či procházet se po policí s míšeňským porcelánem. Maximálně to nebude demonstrativně dělat před Vašima očima:-).

Myslím, že se všemi těmito skutečnostmi jste smířena. Když ještě přijmete, že kočka bude jen v bytě (či na kšírách nebo ve voliéře), nemusíte už dále váhat. Věřte, že uhlídat jí, aby zůstala pouze ve vnitř domu, není zas až takový problém. Když si pořídíte čistokrevné kotě výhradně z bytového odchovu (což jsou prakticky všechny z chovatelských stanic), nemusíte mít vůbec výčitky svědomí, i kdyby v životě nevytáhlo paty z baráku. Kočka je nesmírně přizpůsobivé zvíře a ani v tomto omezeném teritoriu nikterak nestrádá.

[mistle]

Dobrý den,

osobně si, paní Tei, myslím, že jste na kočičku zcela připravená a že si dokážete představit, co chlupáč potřebuje. Pokud jste již měli pejska myslím, že kočička větší zátěží nebude. Ze začátku je to určitě nezvyk a člověk si na většinu věcí přijde sám. My třeba měli doma 15 let venkovní kočky a po pořízení kocourka na doma to bylo něco úplně jiného. Zvykali jsme si na neustálý kontakt mezi sebou, na to, že je v podstatě zcela odkázaný na naší každodenní péči a že si v případě nutnosti neuloví nějakou myš nebo neudělá bobek do záhonku, kde se o to nikdo nemusí starat. A i tak bych své rozhodnutí si ho pořídit nikdy zpět nevzala.

Je to úžasná čistá dušička, která nás pohladí vždy když je nám ouvej. A i přes to, že ne vždy na nás má náladu tak víme, že nás má rád a je mu s námi dobře a dokáže nám to projevit nejkrásnějšími kočičími způsoby. To je pro člověka tak velká odměna, že dokud nezažijete, neuvěříte. Určitě to za to stojí a můžu říct, že život s kočkou je o moc bohatší a veselejší. A čert vem desítky rozkousaných kabelů, poblinkané koberce a milion chlupů. Od čeho jsou izolační pásky, hadr a vysavač?

Ještě k plemeni Britek. Osobně jsem poznala jen 3 kočičky (2 kocouři a 1 kočka) tohoto plemene a všechny měly téměř stejné rysy. A to rozvážné, umírněné, klidné, hravé byly jen zřídka, mazlení příliš nevyhledávaly a chování v náručí nebo ležení na klíně dvounožce se jim nelíbilo vůbec. Samozřejmě 3 kočičky, které znám není až tak velké číslo, takže to může být u jiných úplně jinak. Takže to záleží spíše na tom, jakou kočičku hledáte. Jestli trošku šelmu a rošťáka, nebo oceníte kliďase, který Vám se vší pravděpodobností nic moc nezničí. Přeji mnoho štěstí při výběru kočičky. Je to úžasný tvoreček

[Alena C.]

Taky se mi líbí, že na to Tei jde zodpovědně s rozmyslem a zvažuje a ptá se na všechny možnosti a souhlasím s názorem, že kdyby takových zájemců bylo víc, měly by kočky spokojený život a útulky by byly prázdné.

K té mazlivosti nebo nemazlivosti britek - je to hodně různé. Je fakt, že se hodně nerady nosí, ale mám jednu, které to nevadí. Na klín mi přijde dobrovolně málokterá, ale přilehnout a v noci se mazlit ostošest, to většina ovládá bravurně. Moje tříbarevná britka je můj veliký ocásek, kam se hnu, tam jde taky, motá se pod nohama a pořád něco komentuje. Mazlí se s každým, i s návštěvami. Její koťata jsou takové mazlivky a vtírky, předhání se v tom, kdo bude u mě na klíně. Doufám, že jim ta mazlivost vydrží i u nových majitelů.

[Efis]

K té mazlivosti/nemazlivosti britek také něco dodám - pořizovala jsem si kočku ne dle vzhledu, ale podle podmínek, které jí mohu nabídnout. A protože vím, že mám ve své současné situaci nárok jen na jednu kočku, tak jsem vybírala z plemen, které nepotřebují (relativně) tolik společnost a netrpí tolik samotou. A Evelína skutečně individualistka je (no - někdy bych řekla skoro až autistka ). Mazlení je pro ní něco obtěžujícího - a hlasitě se proti tomu ohrazuje, hlazení spíše protrpí (a po chvíli zdrhá), a že by se mi někdy třela například o nohy (nedej bože si ke mně vylezla, když se třeba dívám na televizi), tak si ani nepamatuji. Nabídky ke hře také nijak nevyužívá - pohyb jaksi moc nemusí.. Ve své nepřílišné příchylnosti se nezměnila ani po kastraci. Je to spíš taková tichá bytová společnice, které nejraději něco pozoruje, takže od jara do podzimu leží na lodžii (zasíťovaná v přízemí) a zblízka pozoruje okolní život (psy, ptáky, lidi..). A aby se nenudila ani přes zimu, když je přes den na balkon zavřeno, tak jsem (jí) pořídila akvárko s dvěma velkýma barevnýma rybičkama (čučí na ně celé hodiny). Možná tohle není úplně typické pro britky, dost lidí říká, že jsou jejich kočky mazlivé a víc komunikativní, ale raději vám to píšu, aby jste věděla, že i takové mohou britky být (proti psům je to samozřejmě diametrální rozdíl). Už jsem i párkrát slyšela názor:"No a proč tu kočku vlastně máš, když s ní nic není? To jsi si měla vzít normální kotě z vesnice a bylo by s ním víc zábavy.." No, co na to říct?.. Mám ji prostě ráda takovou, jaká je, navíc jsem s ní nikdy neměla nejmenší problém ohledně nepařičného chování, je přizpůsobivá, pohodová .. a každý jsme prostě nějaký:-)

[kaba]

Tei

Dobrý den,
doporučovala bych Vám zajít na nějakou větší výstavu koček a podívat se, jak vypadají obravdové(ne "čistokrevné" bez pp) britky a kartouzsky "v reálu". Na výstavách je ta obrovská výhoda, že tam vidíte velké množství plemen a můžete si popovídat s chovateli a všem, co Vás zajímá. Ale pozor, může se stát, že se zamilujete do úúúplně jiného plemene koček

[Alamka]

[beta.1]

[quote="Alamka"]

[Alamka]

[mistle]

Kdyby jste náhodou přemýšlela i o jiných plemenech, tak sem napíšu zkušenost s naším kocourkem. Je to kočka sibiřská. Je to temperamentní, živý, veselý kocourek. Zatím je ještě nekastrovaný, tak nevím, jak se jeho povaha změní či nezmění po zákroku. Rád se mazlí i nosí v náručí. Jen málo kdy se z náruče vykrucuje a nechává se nosit jak dlouho nás to baví a dokud nás nebolí ruce. Přeci už je to kus chlapa Jediné co nemá rád je když ho neseme bříškem nahoru, jako miminko, to se pak snaží obracet bříškem dolů a když se mu to povede, tak zase spokojeně v náruči zůstane. Když si sedneme k počítači, tak přibehne, lehne nám na ruce, nastaví bříško a za hlasitého vrnění vyžaduje drbání. Lehat na klín také chodí. Samozřejmě má i své nálady a to buď zaleze a spí a nebo zase běhá po bytě jako střela, ježí se a dupe a vyvádí lumpárny. Ale myslím, že se tohle rejdění po kastraci zmírní. Je dost upovídaný. Nemňouká úplně jako typická kočička, spíše tak nějak vrká, mručí, kníká. Také typické pro sibiřky je, že si vybírají svého oblíbeného páníčka. Tak je tomu i u nás. Neznamená to ale, že se pak mazlí jen s jedním človekem. Ale s tím svým vyvoleným se mazlí nejvíc

[adelnik]

Myslím, že skvělé jsou všechny kočičky... zvláště Chandler od Mistle je podle deníčků zde na MK velmi statečný a obětavý kocourek. Naši takoví nejsou... nezajímá je zahradničení (drcení houbičky na mytí), hadové (kabely) je nechávají naprosto v klidu... ale přece to nejsou ležáci, tropí spoustu legračních lotrovin, hlavně se k sobě hodně mají, spinkají spolu, olizujou se, laškují.... a hlavně, nebudí nás. Přijdou, až když zazvoní budík. V každé kočičí domácnosti je to stejné a v něčem jiné. Máme mainského kocourka, ten byl první a k němu jsme po dvou letech pořídili britskou slečnu. Lepší páreček jsme nemohli sestavit Myslím si, že když už uvažujte o jedné kočičce, měli byste mít na mysli, že u jedné nezůstane. Dvě kočičky si spolu naprosto vyhrají, aniž by své dvounožce o cokoli ošidili. Člověk pak nemá výčitky že se se jim v určité době nemůže věnovat, protože "zrovna musí do práce vydělat na kapsičky a granule"... Všeobecně si myslím, že nejen britská(kartouzská) kočička jsou klidné plemeno, i mainská mývalí je naprosto pohodová kočka. Sice máme velkého, ale jemného a něžného kocourka, nikdy nic neshodil, neseknul drápkem....
Fotky máme v albech, tak třeba nakoukněte. Není nic hezčího než dvě kočičky v harmonii... Přeji Vám šťastnou ruku ve výběru kočičky/kocourka do Vaší rodiny.
_________________
adelnik + Amís + Dori + Mia + MrnyVrny
"Každý život by měl mít devět koček." Jack Canfield