[terez4]

Chtěla bych se zeptat na Váš názor - s přítelem máme celkem 3 kočky (za 6 let) a bohužel tento týden jsme se rozešli. Ani jeden nechceme o kočičky přijít, takže jsme se domluvili na jakémsi střídání (obdoba střídavé péče u dětí ) s ohledem na povahu a vzájemnou kompatibilitu koček, tzn. u jednoho z nás bude kočka, u druhého oba kocouří a každý týden, případně podle potřeby, si to prohodíme. Co myslíte, jsou takové změny pobytu pro kočky těžké, nebo si relativně v pohodě zvyknou (zvlášť když se střídají víceméně pravidelně jen dvě místa pobytu). Je mi to hrozně líto, že se to stalo a že je tomuto musíme vystavit, ale jiné řešení nejsme schopni vymyslet.

[ivi.ik]

s tímhle zkušenosti nemám..ale budete to muset zřejmě nejdřív vyzkoušet a zjistit,co kočičky na to...a hlavně,myslím,že jestli jsou zvyklé být pořád spolu,nebude to pro ně až moc těžké,že je rozdělíte,kocouři a kočička zvlášt? já vím,aby aspon každý z vás měl nějakou..ale beru to z pohledu koček..velká změna najednou a ještě vždy zůstane jedna sama ,nebudou jí kocouři chybět?střídání bytů a ještě zůstane kočička sama.asi bych to zkusila nějak vydržet a to samé by měl přítel a střídala bych kočičky všechny,aby to pro ně nebylo tak těžké..vy ten smutek přeci jen zvládnete myslím líp,než číči,aby pak nebylo stresem moc zle pro ně...podle mě by asi bylo nejlepší se s přítelem dohodnout pořádně a vyzkoušet a kdyby to nešlo,museli by číči být jen u jednoho z vás...vím,je to těžké,ale budete muset myslet hlavně na ně v tomhle...držím palce
_________________
ze začátečníka se stala hrdá majitelka 6 úžasných kočičích kožíšků,jednoho psíka a 2 želviček

[kaba]

Určitě to zkuste. Pokud to vypadá, že kočka je povahou jedináček a kocouři se mají rádi, nevidím důvod to nezkusit. Rodiče mého muže mají kočky celý život a jelikož každý týden jezdí na chatu, berou kočky s sebou a je to úplně v pohodě. Kočky si zvykli snadno(a to na chatě mají volný výběh a v Praze ne).

[Jizi]

Je moc hezký, jak na kočinky myslíte, ale co vy? Nevím, proč jste se po tak dlouhé době rozešli, ani jak to snášíte, ale vídat se každý týden s ex, brr, do toho bych nešla...

[Darya]

Pár názorů na podobné téma:

http://www.kocky-online.cz/forum/viewtopic.php?t=6733&highlight=st%F8%EDdav%E1

Já bych se přikláněla k tomu, si kočky rozdělit a nepřehazovat si je...Pokud kočička moc s klukama nevycházela, nechte ji příteli a Vy si vezmete raubíře. Nebo naopak...

Teď se to může zdát jednoduché, ale jak to bude např. s neočekávanými výdaji na veterinu, léčbou, co budoucí partneři (např. nové slečny našich ex umí být pěkně hysterické semetriky - vlastní zkušenost ) atd. Jednodušší pro všechny zúčastněné je dohodnout trvalé bydlení a kočky nestěhovat sem a tam.

[lucbic]

Nu, já mám s obdobným častým přemísťováním spíš negativní zkušenost. Kvůli dovoleným a opravám v bytě atd. jsme celkem často - alespoň jednou za 14 dní stěhovali kočky z našeho bytu k rodičům. Na obě místa byly kočiny zvyklé, ale ty neustálé časté přesuny je prostě štvaly. Začaly být nevrlé, při každém náznaku odjezdu šílely - naučily se dokonale nesnášet přepravky. Teď jsme je už cca 2 měsíce nikam nevezli a jsou daleko spokojenější, vyrovnanější....prostě jsem měla dojem, že to pro ně nebyl žádný med, že mají rády svůj klid a teritorium.

[ivi.ik]

[Luci + 4]

Terez,

chápu, že jste ve složité situaci, ale myslím, že tzv. střídavá péče není pro kočičáky moc vhodná. Na rozdíl od dětí jim těžko vysvětlíte, proč mají v nějakých časových úsecích měnit místo bydlení, také se - na rozdíl od dětí - nemohou vyjádřit, jak to chtějí ony.

A přesouváním sem - tam a zase zpět v nich jen vznikne pocit zmatku, nejistoty, nespokojenosti. Bylo by to těžké, i kdyby takhle pendlovali sem tam s jedním dvounožcem, takhle ještě vždycky o jednoho dvounožce přijdou a jen si trochu zvyknou na režim a pobyt v jednom místě, už zas se postěhují jinam.

Řešení, které navrhuje Darya, považuji v dané situaci za nejlepší možné. I když vím, že loučení s jedním či dvě kočičáky bude zatraceně bolet. ale tu bolest by mělo vyvážit nesobecké vědomí, že kočky jsou v pohodě .
_________________
Někdo má kočky na střeše, někdo v kleci, někdo na kšeft, někdo ve voliéře, někdo na exhibici... Naštěstí je pořád dost těch, kteří mají kočky v srdci.

[terez4]

Všem moc děkuju za názory, dost mi pomohly. Bohužel nevím, jak to dělení zvládneme, ale budu za to bojovat. Kočiček se ale vzdát nemůžu, jsou to moje zlatíčka a moje všechno

[BlackOrchid]

Řeknu to zcela upřímně - já bych sbalila kočky a neptala bych se ho na jeho názor.

[Betty]

[terez4]

Tak to dopadlo tak, že jsme si je rozdělili- já kluky a přítel kočičku. Pro ně to asi bude ideální řešení, porotže kocouři kočičku hrozně drtili, několikrát denně bylo slyšet kočičky hrozný řev a vrčení když ji zase zahnali někam do kouta (kocouři jsou taktici takže u toho spolurpacovali) a pak se ještě půl hodiny klepala. Jinak kluci spolu vycházejí skvěle, kočička vždycky vypadala že by byla nejradši sama, takže jí určitě chybět nebudou.

Nerozešli jsme se ve zlém, a navzájem si řekli, že když jeden bude chtít vidět ty druhé, tak se může kdykoliv zastavit. Tak snad to nějak půjde.

[Luci + 4]

Terez, tak to je moc dobrá zpráva! Myslím, že v dané situaci jste to vyřešili nejlépe, jak jste mohli - rozumně a ve prospěch koček i vás obou .
_________________
Někdo má kočky na střeše, někdo v kleci, někdo na kšeft, někdo ve voliéře, někdo na exhibici... Naštěstí je pořád dost těch, kteří mají kočky v srdci.

[terez4]

Tak o víkendu už snad dodělám byt a vezmu si svoje kocourky k sobš, už se hrozně těším. Pořád je má u sebe ex.přítel, a mě se tak hrozně stýská... jsou jak moje děti, tak už je snad budu mít brzy u sebe. Jen se bojím jak přijmou nové prostředí, snad je to nebude moc stresovat.

[April]

určitě si na prostředí zvyknou rychle. my se po přestěhování taky trochu obávali, aby nebyli vystrašení, a vůbec, kde se to ocitli ... ale vzali to úplně v pohodě, Maxíš to tu hned prošmejdil a okamžitě našel zašívárnu, kde opravdu není k nalezení a najde ho tam jen ten, kdo o ní ví

nebojte se, bude to dobré, hlavně se nestresujte Vy!
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[terez4]

No bohužel jeden kocourek to stěhování nevzal dobře. Zatím máme za sebou tedy první společnou noc v novém domově, takže je asi brzy, ale doufám, že se to srovná. Když jsem si kocourky přivezla včera přes den, tak do věčera byli tak nějak v pohodě, dokonce se u mě stulili, fakt pohoda, akorát Oliver trochu řval, ale jsem zvyklá, že to je uřvánek. Nejdřív jsem je nechala v jedné místnosti a k večeru se podívali po celém bytě. Oliver teda doteď vůbec nic nesnědl, přitom je jídlo jeho hlavní životní náplní. Nejhorší ale začalo večer, když jsem se uložila do postele- Oliver celou noc hrozně řval, spala jsem asi hodinu a to ani ne v kuse, vůbec nechtěl spát a neustále řval dlouhým táhlým hlubokým mňoukáním, fakt jako kdyby brečel Byl hrozně zmatený a mně ho je tak líto. Pokračovalo to dnes ráno, kdy se ode mě nehnul na krok a když jsme zašla do koupelny, tak spustil zase to příšerné řvaní. To měli asi sousedi radost. Druhý kocourek je úplně v pohodě.

Jedu koupit Feliway, i když nejsem si úplně jistá jeho účinností, ale musím to zkusit. Kdybyste měli prosím někdo ještě nějaký tip, jak zklidnit kočičí stres, tak prosím napište. Večer si taky zkusím ještě proheldat starší diskuze.

[April]

Nebojte se Terez, to se usadí. Ono vždyť to by se člověk ani nemohl nikdy přestěhovat, kdybychom brali na ty naše kočkouny až takové ohledy, aby se jim náhodou při stěhování nepřeložil chloupek křivě Určitě to během pár dnů bude dobré - ostatně zvyknout si musí, přece se kvůli němu nebudete stěhovat a hledat jiná řešení.

A jestli jen hulákal a nezačal Vám z nelibosti nový byteček občůrávat, tak je to ještě ta lepší varianta.

Hlídáme u nás občas dva kočkouny kamarádce a můžu říct, že s tím jedním je vždycky ta první hlídací noc vyloženě na prášky - celou noc, kompletně celou noc prohuláká, ani špunty nezabírají.
A náš Maxíš, když jsme jezdili na pár nocí na návštěvu k sestře, první noc taky prokřičel - v kuchyni na okně. Vrauu ... hrauu ... krásný hrdelní nářek ...

Se nebojte, určitě bude líp!
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[terez4]

Děkuju April, ten váš příspěvek mě celkem uklidnil Dnes jsem se po příchodu z práce celý večer věnovala kocourům, pořád jsem s nimi mluvila, protože je to evidentně uklidňuje, no povídala jsem jim skoro nepřetržitě dvě hodiny A teď ten větší nerváček usnul na parapetu, tak snad už se cítí líp.
Řeším to i kvůli sousedům, byt mám v podnájmu od kamaráda, kolem v bytech jsou samí starší lidé a nevypadají zrovna přátelsky (upřímně celou noc jsem čekala že se ozve zvonek a někdo mi přijde vynadat za to řvaní) tak nechci působit hned nějaké nepříjemnosti. Ach jo kdyby tu byli aspoň nějací kočkaři

[janča]

Souhlasím s April, to se srovná, možná by stálo za to nejbližší sousedy obejít, pozdravit je, představit se, a vysvětlit jim situaci a poprosit o trpělivost. Zvlášť starší lidi by to mohli ocenit. J.

[kockodan]

[terez4]

Tak dnes už to bylo mnohem lepší, fakt to chce asi čas a pevné nervy.
kockodane- ano taky si vzpominam, ze jsme si před nějakou (už delší) dobou psaly kdo by to čekal, že to takhle dopadne, že. Děkuju ti, taky ti přeju hodně štěstí

[terez4]

tak po delší době se zase ozývám - myslím, že ten starší kocourek si stále nezvykl, ale je to o dost lepší , když používám Feliway. Po jeho pořízení (ten do zásuvky) se tak cca po týdnu kocourek hodně zklidnil, přes noc většinou spal, většinou až ráno kolem páté začal být slyšet, ale to jsem jim vždy dala granulky a šli zas oba spát; celkově byl takový klidnější. Minulý týden se spotřeboval Feliway, tak jsem si říkala, že to zkusím už bez něj- během dvou dnů začal starší kocourek vyvádět jako na začátku, takže jsem honem rychle dokoupila náhradní náplně a skutečně během pár dnů zase ok. I když jsem tedy byla vůči Feliway docela skeptická, můžu říct, že u nás asi fakt působí.

Jinak kocourci jsou zlatí, jsem moc ráda, že je mám- nedovedu si teď zpětně představit nějakou střídavou péči- že bych je třeba 14 dní neměla. A poté, co jsem viděla, jak na ně stěhování zapůsobilo, mi přijde představa neustálých, i když pravidelných změn prostředí nemyslitelná. Jen se mi moc stýská po kočičce, která zůstala u ex- vím že se snaží o ni starat, ale pravidelně ji nechává samotnou přes dva dny a je mi jí hrozně líto. (Už bych si nikdy s nikým nepořídila společně jakékoli zvíře, vždycky bude moje aby v případě rozchodu zůstalo se mnou.)

[Aélinnel]

No jen aby přítele nepřestala kočička za chvíli bavit...já nevím,já bych si všechny zvěře vzala k sobě,ale samozřejmě to vždycky nejde..

[Ajuš]

Tak jeden takovej rozchod, kdy sem přišla o dva kočičáky, sem taky zažila. Bohužel tam tehdy dohoda moc možná nebyla. Spíš to byl takovej naschvál ze strany ex. Chtěl si mermomocí nechat jednoho, přestože věděl, že já je nerozdělím. Byli na sebe moc fixovaní a ublížilo by jim to. Ani né po měsíci mu jeden spadnul ze 6.patra a zabil se (tehdy mě to hrozně bolelo). furt sem si vyčítala, že sem mu je nechala. U mojeho Pufína nastala podobná situace, pořízení a rozchod, ale tehdejší ex byl rozumnej a věděl, že jsem na něj hodně fixovaná, takže mi ho nechal. Dokonce mi ještě nějaký čas pro něj posílal pamsky.

[kaba]

S bývalým přítelem jsme si postupně pořídili 2 kocourky a psa. Při rozchodu jsme se dohodli že on si nechá psa a já kočky, pes ho měl a má rád víc než mě a já mám zase blízký vztah ke kočkounům. Ačkoliv jsme se rozešli v dobrém a psa mi půjčuje kdykoliv si řeknu, už bych si s nikým nepořídila zvíře napůl. Při rozchodu hrozí, že ex se začne prostřednictvím zvířat mstít, jak psala Ajuš, ale i kdyby ne a rozejdete se v dobrém tak někdo z vás o to zvířátko "příjde". Takže ve vztahu si zvířátko pořídím už jen pod podmínkou "kdyby něco, pes/kočka zůstane se mnou".