[Daniela]

Dobrý den, pořídila jsem si 13ti týdenní kotě MCO kočičku, klidnou a mazlivou. Bohužel mi neustále skáče na tříleté dítě. Nějaké nesmíš na ni neplatí a já mám strach o zranění obličeje. Hlavně když se malý dívá na televizi a leží. Vím, že to není zlý úmysl , pouze kočičí hravost, ale jak se bránit, aby nedošlo ke zranění. K druhému 8mi letému synovi ani k nám si to nedovolí. Manžel už vyhrožuje, že půjde z domu.

[tatiana]

Ostříhala bych jí především drápky!!!

To "nesmíš" musíte říct zvýšeným hlasem, z důrazem na s a š neSSSm튊Š!!!

Případně noste u sebe třeba plechovku od piva, do které dáte suché fazole nebo hrách, otvor zalepíte. A když bude dělat neplechu, to "nesmíš" doprovoďte kraválem dělaným plechovkou. Mělo by to fungovat. Nebo jestli máte doma píšťalku, co se dá dát kolem krku, řehtačku, cokoliv, co dělá rachot a leze to mít u sebe v kapse, aby to bylo okamžitě k použití. Kotě není blbé, pochopí.
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz

[Jana Babická]

[Jana Babická]

[Daniela]

[JanČe]

Dobrý den,

to co popisujete je naprosto běžné kotěcí chování. Řešila bych ostříháním drápků a neřešila sem tam nějaký škrábaneček na dítěti. Kotě jinak než drápkem neublíží (a jestli ublíží drápkem, tak nechtěně, je to prostě zvíře, proto jste si ho přece pořizovala, že chcete zvířátko...)
_________________
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal."

[JanČe]

Omlouvám se za další příspěvek, ale po odeslání mě ještě napadlo, že říkáte, že skáče jen na malého...on si u vás v domácnosti našel parťáka, který mu nejvíc odpovídá (myslím toho nejmenšího) a bere ho za sobě rovného. Asi se vám to nebude líbit a bude se zdát že je to odpověď na všechny tady řešené problémy, ale myslím že tento problém by to určitě vyřešilo-pořiďte si druhé kotě. Vyblbnou se spolu a nebudou chtít zapojovat do řádících her vašeho syna.
_________________
"Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal."

[Krausová]

Ahoj Danielo,
měla jsem stejnou zkušenost s hravým kotětem a dítětem (7 let). Je to sice o čtyři roky rozdíl, ale kotě rozdíl nedělá. Naše kočička po příchodu do našeho království plakala-mňoukala tři dny a nemohla být někde sama, mazlila se a tulila, nikam ani na krok, furt u nohy jako pejsek. Pak se rozkoukala, začala si hrát a hledat parťka na hraní. Našla parťáka jak ve mě, tak v synovi. Ruce a nohy poškrábané někdy až do krve a to i když jsme si s ní zrovínka nehráli, ale ona právě chtěla. Takže při své hře útočila, jen jsme se pohli, protože jí není jasné, že když vy ležíte, tak není čas na hru. Nečekaně vyskakovala po nohách po obličeji i po rukou. Taky jsem se bála, že synovi vyškrábe oči. Nastala výchova, jak syna a mě, ale i kočičky. Kočičku jsme učili na zákaz nesssssmíššššš a pořidili plyšového tygra a medvídka výhradně pro ni, když ji popadne útočná chuť na hru. Dá to starostí a nervíků, ale dnes už kočička v mnoha případech ví, že tohle nesmí a my zase víme, podle jejího výrazu ve tváři a postoje těla, že má tyhle choutky, tak ji vrazíme na likvidaci plyšáka postříkaného sprayem s catnipem a rve se s ním a ne s námi.
Když dojde na útoky, okřinem ji nesmíš a stáhne se. Naučila se, že když ji takovouhle hru naučíme, tak velice omezila použití drápků a zubů. A taky už si nedovolí se mi vyškrábat se mi s pomocí drápků po mé noze až do pasu. Jó, to jsem kvílela bolestí.
Je fakt, že syna na to upozorňuju vždy, když si s ní hraje a budu asi dlouho. Že ji nesmí upřeně hledět do očí, že o to spíš jí podnítí ke skoku do obličeje. Že musí sledovat její výraz, pohyby, postoj, aby se naučil, kdy se útok blíží.
Já osobně jsem naši kočičku Hanďu naučila hru na číhanou, kterou miluje. Lezla jsem po čtyřech a číhala jsem na ni za rohy za hračkami a prostě, kde to šlo. Teď jsme si už obě naučili, že musím být připravena krýt obličej v případě omylu a kočička zase, že i když mě chytne za hlavu packama, že mě jen drží, ale drápky zůstanou zataženy.

Píšu moc široce, ale chci tím říct, že jak vy a děti, tak kotě se vzájemně učíte a vychováte jeden druhého. Ona vás naučí své přirozenosti-jak na to reagovat a jaká hra ji baví, dáte ji co nejvíc jiných podnětů ke hře (u nás zabírají plyšáci). Vy se učíte ji vychovávat a učit ji, že když ona si chce hrát na loveckou sezónu, tak ale musí bezpečně. My teď po třech měsích máme jistotu, že při hře nám neublíží, jen výjimečně. Na zákaz nesssssmíšššš se naučila velice dobře, to na ni poznám, ale je to ještě puberťák a občas i přesto, že ví, že nesmí, tak se pomalu přikrade a udělá to vzápětí znovu, jen tak pro srandu. Ale musím zaťukat, zvykla si na ten okřik dobře.
Ostříhané drápky rozhodně musí být, protože kotě je má o to víc ostřejší.
Pří útočné hře na děti okřiknout nesssssmíšššš, a to velmi důrazně a odpoutat pozornost hračkou-plyšákem. Dítě vzhledem k věku stále opakovaně učit reakcím koťátka i tomu, že je to jen škrábnutí a že kočička to neudělala naschvál, chtěla si jen hrát. A uvidíte, že se všemu naučíte všichni a hry koťátka se stanou bezpečnější.

Fíha, to jsem se rozepsala, ale jsem mamča kočičího puberťáka a tyhle trable, jak si hrát bezpečně prožíváme zrovínka teď a tomu učení, jak si kotě rádo hraje a zasekává máme za sebou. To teď se potýkáme zase s jínými výchovnými potížemi, ale ty se snad taky zvládnou, když jsme zvládli první dny v naší rodině.

Tak držím palečky, vydržte a věřte, že za čas to bude bez škrábanců.

Lenka
_________________
Leňuška

[tatiana]

Lenko, všechny palce nahoru! Tak to má být a přesně to je ono!!!!
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz