[Pavlína]

Máme tříměsíční kočičku Agátku a rozhodli jsme si jí pořídit kamarádku. Tak jsme včera přivezli čtyřměsíční kočičku. Čekala jsem, že to chvilku potrvá, než se očuchají, ale Agátka se chtěla hned kamarádit, byla hodná, ale ta nová kočička na ní jen pořád vrčí a syčí, dokonce po ní i vyjela, když se Agáta trochu víc přiblížila. Je mi jí líto, protože se snaží být přátelská. Taky syčela i na nás. Říkala jsem si, že to třeba ráno bude lepší, že si trochu zvykne, jenže když se ráno potkaly, bylo to snad ještě horší než večer. Nevím co mám dělat. Je takové chování normální? Poraďte prosím, děkuju.

[Tereza]

Seznamování je pokaždé jiné, kočička od kočičky. U nás to bylo podobné. Pořídili jsme kotě, ale náš kocour ho ne a ne přijmout. Bylo mi ho strašně líto, protože si chtělo furt hrát a vždycky dostalo nakládačku
Štěstí je, že jste se rozhodli tak brzy a ne třeba za půl roku. Dala bych jim tak 2 týdny a uvidíte, že se to zlepší a bude to už jen radost

Zkuste kočičkám pomoci - zkuste je zapojit do společné činnosti hračkou apod. Nebo kupte kozlíkové kapky v lékárně a nakapejte je nahračky, to zabralo u nás.. držim pěsti a dejte pak vědět

[Filip]

[Pavlína]

Děkuju moc za Vaše odpovědi. Docela mě to uklidnilo. Taky mě ale ještě napadlo, že Rozárka (to je ta nová) je o dost větší, tak aby toho nevyužívala. Ale na tom asi nezáleží.

[Filip]

[Pavlína]

tak to u nás nedopadlo vůbec dobře. Holky si opravdu nepadly do oka. Jediná možnost byla mít každou v jiné místnosti a to nám nepřišlo jako nejlepší nápad. Chtěli jsme přece kočičky které by si spolu hráli a místo toho jsme je museli hlídat, aby se k sobě nedostaly. Takže Rozárka jela zpět k původnímu majiteli. Je to ale moc hodný pán, takže se určitě špatně nemá. Možná, že to za čas zkusíme s jiným koťátkem, které bude stejně staré nebo mladší jako Agátka.

[Tereza]

Tak to mě moc mrzí, jak říkám, u nás to trvalo několik měsíců a taky jsem někdy chtěla kotě vrátit... nakonec to dopadlo dobře.

Moc jsem Vám držela pěsti, tak snad to další kotě bude OK, možná když pořídíte nějakého prcka (12 -13 týdnů) tak to bude jednodušší, nevím

[Ainny]

kočičky někdy potřebují i půl roku než si na sebe zvyknou a vy jste to vzdali po čtyřech dnech... Kdyby jste si přečetla rady tady na Modrém kocouřovi nebo na jiných kočičích stránkách tak té nové kočině dáte větší šanci! Pro kočičku v novém prostředí je to velký stres a opravdu se nedá čekat, že od první chvíle bude všechno v pohodě. My si brali v létě čtyřměsíční kočičku z útulku k téměř ročnímu kocourovi. Měsíc trvalo než se jakžtakž sblížili a dodnes si kočička s ním odmítá hrát. Myjí se navzájem, spí a jedí společně. Ale jak ji Sára začne honit po bytě, vříská na celé kolo.
Pravda nevím jak to u vás vypadalo, ale četla jsem příběh paní, která měla čičiny oddělené ve dvou místnostech půl roku a postupně je sbližovala. Dneska se číči nehnou jedna od druhé. A to šlo o dospělé kočky, u vás to byla koťata jedno domácí a druhé vyplašené a bázlivé, které to asi maskovalo tím, že nejlepší obrana je útok...
Omlouvám se za asi příkrá slova, ale bohužel si myslím, že chyba byla v první řadě ve vás, že všechno neprobíhalo dle vašich představ...
_________________
Ainny

[Pavlína]

Máte pravdu, možná jsme jednali moc zbrkle a pak mě to dost mrzelo. Takže až si pořídíme další kočičku určitě už budeme mít víc trpělivosti. Teď už jsem si přečetla o seznamovaní dvou kočičáků dost rad, tak už z toho nebudu tak vyplašená. Jsem opravdu kočičí začátečník.

[Tereza]

Nikdo není bez chyb, a začátečníci dělají zpravidla chyby...
Druhý pokus se určitě povede!

[Ainny]

Chybami se člověk učí a až se k tomu odhodláte, tak dejte vědět. Víc hlav víc ví a určitě to zvládnete!
_________________
Ainny

[Kity]

Tak tohle je zrovínka téma pro mě. Máme doma dvě kočky. Nejdříve byla jen jedna /ruská modrá - Zuzanka/ a asi za tři roky jsme si pořídili Kačenku - kočka toulavá, bylo to malé koťátko, když k nám přišla od jedné moc hodné paní, která se u nás stará o kočičky. A udělala jsem velkou chybu v jejich sbližování, protože jsem Káču dala Zuzince přímo pod nos, žádné pomalé sbližování apod. Tu ji máš a poraď si. Taky že jo. Asi týden bydlela Zuzinka pod postelí, jedla jenom kočičí bombóny a na záchod chodila v noci. Vrčela na všechny a všechno. Bylo to pro mě moc těžké období, protože nikdo nechce vidět, jak se jeho zvíře trápí. Naštěstí Káča je více než vlezlá a otrkaná, nedala se ničím odratit, lehce ovládla nové prostředí. Asi po měsíci se Zuzinka začala přizpůsobovat, ale kamarádky rozhodně nejsou. Nespí spolu, nemyjí se a společné jídlo mě připadá jako humoreska. Ale žijí vedle sebe a Káča Zuzinku respektuje jako vůdce, i když ji občas zlobí a to pak Zuzka řve, jako by ji na nože brali. Ale pak vidíme, jak i ona číhá na Káču. Já jsem spokojená, že to dopadlo takhle. A když mají obě strach, třeba při nějakých pracech v bytě, tak se i spolu krčí ve stupačce, jako minulý týden, kdy úplně zmizely a já je našla až ve stupačce, kožíšek na kožíšku, očka vyděšená... )))
A aby toho nebylo málo, tak u nás bydlí od minulého čtvrtku malé koťáko - Max, které porazilo auto. Kotě divoké, které člověka nikdy nevidělo. Nejdříve jsem se pouze o něj postarala, dostalo antibiotika, jídlo a tak, a bylo u jedněch lidí, ale prostě jsem vyměkla. Je mu asi měsíc a je tak nádherné a pak jsme si řekli, dvě nebo tři a šup, bylo u nás. Má svůj pokoj a probíhá sbližování. Nejdříve si totiž musí zvyknout na nás lidi a pak až můžou nastoupit původní obyvatelé. Max se už naučil chodit do kočkolitu, jí jako deset a např. včera jsem si už mohla pohladit zadní tlapku, ale jenom během hry, jak to zjistil, zasyčel a utekl. Syčí při každém přiblížení, ale už to ustupuje. Každý den dělá velký pokrok, ale i tak už bych si s chutí pomuchlala ten jeho kožíšek, jen musím být trpělivá a počkat, až přijde sám. Ostatním kočičkám dávám čuchat jeho čůrání a tak, aby se seznámily s novým pachem. Dělám to podle jedné knihy, kde takové věci radí, aby si kočky mezi sebou navzájem předávaly pachy, čichaly u dveří a pod. I tak to bude zase těžké, ale určitě se to povede. Musí. O Káču ani tak strach nemám, ta na takového kamaráda čeká, ale Zuzinka asi omdlí. Tak se oběma kočičkám teď zvýšeně věnujeme, aby věděly že je máme rádi, pořád jim to vysvětluju a tak. Prostě kočičí psychologie jako vyšitá. Říkám si, že co se vleče neuteče. Všechny zdravím a když bude čas, budu informovat o dalším vývoji.

[Kity]

Ještě mám prosbu, jestli někdo nemá ještě nějaké další rady na sbližování koček, ale i třeba na krocení divé zvěře. Budu moc vděčná, zatím to dělám selským rozumem a instinktem, ale pravda, do těch mourovatých hlav nevidím. Díky.

[Tereza]

U nás zabrala společná aktivita. V zápalu hry najednou kluci zapomněli na rivalitu. A co jsem už ve fóru psala - kozlíkové kapky. Pro kočky jsou jako droga, seženete je v lékárně za cca 20 Kč, ale působí asi jen na 60 - 70% koček. Také jsem někde četla (ale pozor, není to ověřené!!!), že pomůže, když přerazíte kočičí pach třeba voňavkou nebo právě zmiňovanými kapkami (lehce kočku potřít - to by nemuselo škodit). Kočky jsou pak trochu zmatené a neví jestli mají syčet či co...

Jsem zvědavá na další průběh sbližování

[Kitty]

Tak u nás došlo k posunům, malým, ale přece. Kočky se už viděly "face to face" a probíhaly učebnicové uvítací ceremoniály. Tedy syčení, kočičí hřbety, a pak oboustranný útěk do bezpečí. Teď už Maxe pouštíme tak 2x denně do velkého kočičího revíru a dějou se věci. Zuzinka mě velmi mile překvapila (musím to ale zaklepat), protože nebyla až tak nepřátelská, naopak vyběhla k Maxovi blíže a jen zírala. On se snažil vrkat a přiblížit ale bylo mu hned vysvětleno, kdo že tady vládne. Dostal už i první nakládačku, ale malou. Zuzinka se prostě chová jako vládkyně a je si toho plně vědoma. A co hlavně, netrucuje. Normálně jí, spí a dělá všechno co běžně, i se chodí pochovat. Jen trochu více vrčí na Káču, ale já to beru jako její utvrzování se ve funkci. Jen Káča se pořád schovává před Maxem, syčí a utíká. On by moc chtěl kamaráda, dělá různé návrhy, ale Káča je takový trumbelín. Zvědavě ho třeba sleduje při hře, ale jak se přiblíží vrčí a utíká. Ale jinak to je kočička sladká, nechá se muchlovat a tak. Maxík na sebe zatím ještě nedá šáhnout, ale už mě ležel i na klíně. Chytám ho na jídlo, to ho teda fakt zajímá. Už jsem měla i jeho hlavu v talíři... . Nalákala jsem ho na smetánku, vylízal kelímek a pak si na chvíli lehnul na moje nohy. Seděla jsem a ani jsem nedutala. Nádherná chvíle a slastný pocit. Někdy totiž propadám náladám, že se to nikdy nepodaří ho ochočit a tak. Ale je u nás teprve třetí týden a teď budeme přes svátky více doma a bude stromeček, tak se těším a věřím. Zatím zdravím.

[Kitty]

Tak jak jsem pevně věřila a doufala, tak se i stalo. Z Maxe je kocourek, kterému v klidu můžeme udělat uzel na ocásku a on u toho ještě vrní. Je z něho obrovský mazel, žrout a lumpík. Už pobíhá celý den ve velkém revíru a jen na noc ho zavíráme do pokoje. Už ani neprotestuje. Jen jsem mu při první prohlídce kožichu našla nějaké dvě breberky. Jednu zelenou a jednu světle šedou. Nevím ,jestli to byly blechy, protože neskákaly a pod. Byl sice už druhý den po odchytu nastříkán u veterináře Frontlinem, ale tam kde jsem ho držela, tedy pod krkem, tak tam ty potvory zůstaly. Nemám s tímto hmyzem žádné zkušenosti, takže jsem dala na doporučené veterinářky a koupila sprej netuše, že existují ampulky a hlavně mnohem lepší aplikace a tím i účinek. Takže teď jsem koupila Stonghold a aplikovala do kožichu. Sice sebou šmýknul ale snad ta dávka stačila. Včera když jsme mu česali kožich, tak jsme ještě objevili extrementy od blech, tak doufám, že od dávno umřelých mimo náš domov. Ale preventivně zajdu dnes koupit Frontline ampulky pro naše dvě krasavice. Jistota je jistota. Všude jsem pečlivě vysávala a vytírala, ale blechy nikdy nespí, že... )) Takže zatím tak.

[Kitty]

Tak jsem si myslela, že teď už budou pouze radostné dny a pohodička a ouha. Tohle úterý nám začala stonat Kačenka. Ráno neběžela radostně k misce, zůstala ležet na topení a když za mnou přišla do koupelny, tak si tam jenom lehla. Byla úplně apatická, bez zájmu o cokoliv. Byli jsme ještě ten den u veterinářky, která ji prohlédla a nic nezjistila. Dala nám úkol odebrat moč a když se to nebude měnit k lepšímu, tak odběr krve. Jevila se jí jako naprosto zdravá kočka, i když s trochu silnějším kožíškem v pase Po návratu domů se Káča trošku najedla, napila a nám začalo pozorování. Je sice pořád taková bez zájmu, ale už jí, i když méně než dříve, pije, chodí čůrat a kadit jako dříve. Tedy mám ten dojem, ono strach všechno zkresluje a všemu teď přikládáme velkou pozornost. Třeba si častěji olizuje čumáček a polyká, ale jí bez námahy či bolesti a krk si nechá normálně hladit, tak nevím. Teď přes víkend zkusím tu moč, ale bude to horor, protože máme 3 kočky a 3 záchody, ale když ony si chodí do kterého chtějí, že... Nevíme, jestli třeba nemá depresi z toho malého koťete, které je plné síly a zájmu o cokoliv, všude je první a vyžaduje neustálou pozornost. Jestli začíná zabírat i její místa , fakt nevím. Ale co jsem viděla, tak Maxík si hraje i sám, nehoní ji a tak. V noci má úplný klid, protože malý spí zavřený v pokoji. Dnes ráno už skoro běžela k misce a i si sama začala hrát s tyčinkou. Ale pak si jde sednout k oknu a čučí z něho. Vlastně jako by jenom nedělá rošťárny, nehoní se s MAxem a Zuzičkou a radostně nevrká před jídlem. Jako by chybí jenom ta obvyklá nálada. Ono to možná druhá kočka po příchodu další nové kočky má horší. Vůdčí kočka si své postavení obhájí, ale ta druhá může být i event. třetí. Tak se jí teď zvýšeně věnujeme, tak aby nám nezačala ještě stávkovat Zuzinka nebo tak něco. To této doby byly všechny naše kočky v naprosté pohodě a kromě očkování jsme veterináře nepotřebovali a já to považovala za samozřejmost. Mám velké ponaučení a poznání, čeho si vážit. Pevně věřím, že to všechno zvládneme a za velmi krátký čas u nás zavládne pohoda jako dříve.
P.S. Nemá někdo zkušenost s podobným stavem u své kočky. Uvítám jakoukoliv radu. Děkuji.

[Tereza]

Moc zkušeností nemám, u nás si to kluci vyřizovali tlapkama, trvalo to dlouho a oba u toho jedli jak zjednaní )
Tak doufám, že to bude OK!

[Kitty]

Tak u nás nejsou zatím žádné veselé zprávy. S Kačenkou je od neděle zle. V neděli ráno vyzvracela snídani a sní bezoáry. Od té doby pořád zvrací, a protože už ani nejí, tak zvrací i vodu co vypije. Jídlo loudí pořád stejně, ale pak sedí před plnou miskou, olizuje se, ale nejí. Nic. Byli jsme včera i dnes na veterině. Dostala injekce proti zvracení, antibiotika, a něco na žaludeční štávy, což jí teď ještě dáváme formou tabletek. I po těch injekcích zvracela v noci několikrát, byla to opravdu zoufalá noc. Naposled zvracela ve 4 ráno a při dnešní kontrole v 10 jsme nic nenašli. Uvidíme, co bude dál. Konzultujeme všechno stále s veterinářkou, ta z nás musí mít asi radost. Tajně i veřejně doufám, že si při zvracení bezoáru silně podráždila žaludek a třeba i jícen a z toho tohle všechno. Jinak se jeví dobře. Tedy v rámci možností. Vypadá to na případný odběr krve a následně ultrazvuk. Těch příčin tohodle stavu může být tolik, je to děsné.
Z Maxe se stává pravý lotr. Má asi tři měsíce, takže u nás nastává doba ochrany majetku a osob. Myslím, že kávovník třetí kočku nepřežije, je otrhaný děsně. Jí jako deset a z misky všech, takže se musí krmit odděleně. Ale je to naše radost.
Tak doufám, že třeba příště budu mít mnohem příznivější zprávy.

[Tereza]

Moc držím pěsti, ať to není nic vážného. My jsme zatím (ťuk, ťuk na dřevo) neměli se zvracením problémy, tak Vám ani nemůžu radit.
Jinak u nás také není moc veselo. Už jsme se s Alim přestěhovali, od soboty nepapá a protestuje, furt šmejdí po bytě a mňouká. No když byl posledně ve stresu tak nepapal 5 dní, ještě chvíli počkám a uvidíme!

[Jana(Micinka)]

To my zvracení řešíme taky každou chvíli, koberce teda už vypadají hrozně, fakt se těším, až je vytepujeme. Není to asi tak časté jako u vás, ale taky mám pocit, že poprvé jde ven bezoár a pak to už je jen zvracení z podráždění žaludku (i ta samotná voda už ven šla). Když ne, je to začervením, aspoň podle našeho názoru. Kdybychom s tím šli k doktorovi, jakože tam chodíme často s různými problémy, navrhnul by nám zase krevní testy a následně testy na FeLV... Je fakt, že to může být čímkoli, tak budu zvědavá, co vám řeknou po testech...
_________________
Jana (Micinka a Tulinka)

[Kitty]

Tak Kačenka je od středy večer na klinice v Brně. Byli jsme ve středu ještě u jednoho pana veterináře na ultrazvuku, ale nic nenašel a ten nám právě doporučil Brno. Je to při vysoké škole veterinární a farmaceutické. Byli jsme v dobrém šokování úrovní tohoto zařízení a přístupem personálu. Už jenom to, že přijímají 24 hodin denně (pro lidi se pohotovosti ruší) a celkově vybavením a vším. Byla to a je vlastně naše poslední naděje. Udělali ji všechna možná dostupná vyšetření, která až dosud byla vlastně bez nálezu, až na zvýšený počet bílých krvinek, což prý může znamenat někde probíhající zánět. Teď čekáme ještě na výsledek stěrů, které ji vzali z žaludku a začátku střeva, kde prý měla nějakou tekutinu, která tam nemá být. A samozřejmě je od středy na kapačkách, což je nejdůležitější, že dostává vodu a ostatní látky, tedy se stabilizovala. Včera ji zkoušeli dát najíst ale nechce. Paní ošetřující doktorka se přiklání k tomu, že to je především psychický problém, protože Káča je na nás velmi vázaná a to prostředí je pro ni velmi stresující, čemuž věřím. Takže si pro ni ve čtvrtek pojedeme, doufám, že už s diagnózou a léky a budu ji rozkrmovat já. Doufám, že výhoda domácího prostředí bude rozhodující a začne jíst a nebude zvracet. Na jednu stránku už ji chci mít doma, ale zdravou. Tak nám držte palečky, ať se všechno povede. Je moc mladá, má teprve 4 roky a vždycky oni bylo pečováno, tak doufám a věřím. Znovu se obracím o radu, jestli někdo něco podobného již řešil. Děkuji.

[Petra H.]

.... na této Klinice dávali do pořádku i našeho mazlíčka, který, jak už jsem tady na fóru psala spadl ze 7.patra. Přístup k nám i zvířecímu pacientovi jsme si nemohli vynachváli, fakt odborníci! Hodně štěstíčka a dejte vědět, jak to všechno dopadlo Petra.

[Kitty]

Tak máme Káču od čtvrtku doma. Páni, ta je vyhublá, srst je taky výrazně horší, prošla si holka svým. Výsledky ukázaly, že měla chronický zánět žaludku a začátku střeva. Začala už jíst v Brně v úterý, takové ty speciální konzervy a maličko, ale jí. Dostali jsme antibiotika, a pak další prášky na nějaké baktérie v žaludku a na kyselé šťávy. Takže ji tímhle krmíme ráno a večer a je to dílo. To asi každý zná, dát do kočky prášek. Takže to rozpouštíme a dáváme ve dvou dávkách injekční stříkačkou. Už se zdokonalujem, ale je to boj. Vždycky se na nás pak naštve, což se ani nedivím, protože ten jeden prášek je po čertech hořký a ještě po něm slintá. Ale co naplat, budeme to dávat ještě nějaký čas, jak jsem to dneska konzultovala s panem veterinářem. Ona klinika je výborná i v tom, že tím, že zvíře už máte doma, tak léčba pro ně nekončí. Jsme tzv. ve spojení. Takže Káča jí, pomalu a v malých dávkách speciální granule, konzervy už moc nechce. Dnes ráno si už i hrála s myškou, ale pořád to ještě není ona, ale to je pochopitelné. Jsme moc rádi, že ji máme už doma a doufáme a věříme, že teď už to bude jenom lepší. Děkuji za Vaši podporu.

[A.]

[Tereza]

Tak to jsem moc ráda, že to vypadá trochu lépe. Jen mě napadá, když jsem dávala Alimu léky a slintal po nich, tak mi vet říkal, že je lepší dávat je vcelku (ale nevím jak je to u Vás, jestli je kvůli žaludku nemá mít rozpuštěné). No to mě jen tak napadlo... Určitě se holka brzy uzdraví! Pozdravujte

[Petra H.]

tak to je VÝBORNÁ zpráva , určitě všechno dopadne dobře. Držte se a pozdravujte kočičku. Hodně zdravíčka Petra a Mikešek

[Kitty]

Děkuji všem za podporu, snad se vše ubírá dobrým směrem. Jen máme jeden problém, a to dávání těch prášků. 2x denně ji musíme lapnout, což začíná býti dosti složité, protože holka je už velmi ostražitá a jen tak na něco nám nepřijde. Jak jsme doma dva a divně se potulujem po kuchyni, tak většinou zahučí pod postel a čeká. Hlavně ráno, to je dílo. Už sice dáváme jenom jednu várku, ale ten Entizol je fakt hnusný, jsem to dnes ráno lehce olízla, je hořký až běda. Jenže dát ji kousek té tabletky v kuse je nemožné, tak to děláme přes injekční stříkačku, ale např. včera večer jsme měli dva pokusy a i tak nevím, nevím. Dávám ji pak kuře uvařené ve vodě, tak to si dává. Přidat ji to do jídla taky nejde, ona to ve všem 100% pozná a nedá se ošidit. Taky je na dietě, takže nemůžeme volit různé pochutiny, ale ona je jak drogový pes, vyčichá a najde ve všem. Dočetla jsem se na diskusi na ifauna.cz, že někdo někde koupil v lékárně tzv. APLIKÁTOR TABLET pro malá zvířata. Snažím se to sehnat, ale u nás to v lékárnách neznají a na netu to mají jenom pro velkoobchod. Neslyšeli jste o tom? Nám by to možná dost pomohlo, anžto my ty prášky máme na dlouhou trať. Díky. Kitty

[Tereza]

[Kitty]

Terezo, prosím, můžete se mi ozvat na můj email: koprj@email.cz. Děkuji moc. Kitty