[Verunka]

Od té doby, co jsme přivezli k Dominikovi kamaráda Fugouška, tak se strašně změnil. Začal se chovat tak, že nám přijde jakoby mu nebylo 17 měsíců, ale nejmíň 8 let. Pořád někde polehává, pozoruje Fuga, ale nezapojí se do žádné hry. Dřív si hrál hrozně rád se mnou - s peříčky, provázky, čímkoli. Teď když se vytasím s hračkou, tak napřed má radost, ale jak vidí, že si jde hrát i Fugo, znechuceně se otočí a jde si někam lehnout. Přestal taky úplně mňoukat. Dřív pořád něco "povídal", vše komentoval a teď ho slyším mňaučit jen když mu nesu jídlo, či když se s Fugem honí. Prostě máme pocit, jakoby to byl starý sešlý kocour a přitom je to vlastně mladý kočičák. Nevíte čím to může být?? Myslela jsem že s příchodem kotěte pookřeje a bude rád, že není doma sám a on je přitom pořád někde v ústraní... Jinak si spolu normálně hrají, honí se, sledují se po bytě. Jsou v pohodě. Ale proč se Dominik začal chovat jako "starý páprda" to nemůžu pochopit. Nebo jestli nám to tak přijde oproti Fugovi, který je ještě malé nevybouřené škvrně?

[Kicki]

Když jsme Kennymu přinesli Megušku, tak taky úplně přestal "povídat" a místo hraní s námi pronásledoval novou obyvatelku Dokonce i přestal na pár dní skoro baštit, jak to s ním zamávalo. Po nějaké době se srovnal, ale pár týdnů trvalo, než zase začal povídat. A teď vykecává, jak pavlačová bába
Když jsme loni v říjnu přinesli Barnabáška, tak sice nepřestal nikdo povídat, ale bláznivé kotě starousedlíkům bralo a stále bere hračky, takže chudáci nemají moc prostoru věnovat se hraní a raději jdou stranou. Řešíme to tak, že Barnabáška zavřeme do jiné místnosti a věnujeme se individuálně starousedlíkům. Oni si to užijou a bláznivé kotě to ani nezaregistruje
Takže předpokládám, že si Dominik stále ještě zvyká na nového přírůstka. Hodně ho mazlete a dávejte mu najevo, že je Vaše jednička. A na hraní se s ním zavírejte do jiné místnosti, ať si užije hraní v klidu.
Držíme palce, ať se brzy srovná!
_________________
Kicki + Kenny, Maggie a Barnabáš

[Verunka]

Jenže on se prostě mazlit nechce, když k němu jdu, tak se nechá pohladit a pak hned couvne a jde někam odkud má rozhled a pořád hlídá kde je Fugo. Když si s ním jdu hrát, zavřít se nemůžu, máme 1+1 a jakmile se zavřou dveře, tak Fugo ječí jako blázen. Takže stejně z hraní nic není. Kolikrát si třeba Fugo hraje sám s myškou, Dominik ho sleduje a pořád na něj doráží - vyskakuje, kouše ho. Jakoby mu záviděl, ale nezapojí se. To samé aportování - Dominik aportoval hrozně rád jednu starou plyšovou myšku, kdykoli jsem ji hodila, letěl jako blázen. Fugo aportuje také, zase s jinou myškou. No a když Fugovi házím myšku a on mi ji nosí, Dominik je někde v ústraní a smutně kouká. Tak házením pověřím přítele a Mikimu přinesu jeho oblíbenou myšku a zkouším jí házet, ale on se jen dívá a ani to s ním nehne. Podle toho jak se kočičáci chovají mi přijde, že už jsou na sebe úplně zvyklí, přecejen jsou spolu už nějaký ten pátek. Dominik prostě o vše ztratil zájem, tak přemýšlím zda to není tím jak slinil a jezdili jsme k veterináři - to bylo vlastně 3 dny poté co jsme přivezli Fuga. Tak že by ho změnil ten stres z neustálého ježdění k vetovi a tam utrpení?
Fakt už nevíme co s ním. Kdybych věděla, že se přívozem kamaráda z našeho perfektního, vynalézavého, zvědavého, ukecaného lumpa stane tohle, nikdy bych k němu druhou kočku nebrala.

[April]

Verunko, neviďte to všechno hned tak tragicky ... a rozhodně si nevyčítejte, že jste Dominikovi přivezli kamaráda!!! Ono když by byl doma sám bez něj, tak byste si zase vyčítali, že je sám a nemá parťáka.
Co jsem si tak všimla u našich koček, tak někdy prostě mají náladu si spolu řádit, jindy nemají ... když házíme Maxíšovi a přižene se k té věci Rubka, tak i on znechuceně odejde. Obdobně je to, když je v posteli Rubka, tak se Maxíš mazlit nechodí ... když tam je on a přijde Rubka, on odchází. Někdy taky jen pozoruje, jak si Rubka hraje. V poslední době dokonce i syčí, když na něj Rubka odněkud skočí, nicméně to nevylučuje fakt, že za pět minut se řežou až chlupy lítají. Ale včera mu Rubka čistila kožíšek na hlavičce a Maxíš se spokojeně protahoval. A oni jsou spolu od malička, takže člověk je takový vstřícnější, protože v průběhu soužití viděl, že nálady a přístup k sobě samotným se mění a vyvíjí, i přístup k nám se obměňuje.

Důležité by pro vás doma nemělo být to, jak se Dominik změnil ve vztahu k vám, ale jak si rozumí s Fugem. I kočky mají právo na to mít špatnou náladu, nemít chuť povídat, mazlit se ... jsou to osobnosti, nebudou se chovat tak, jak chcete vy ... a nikde není psáno, že by se mu ty puchýřky v tlamičce neudělaly i bez Fuga, že by tahle "změna" chování nepřišla, kdyby byl sám (pak byste si zase říkali, že je smutný, protože je sám). Možná Dominik příchodem Fuga zmoudřel a zestárnul a začal se chovat jako dospělý, aby tomu zbrklému kotěti ukázal svou důstojnou tvář.

Nechte kocoury "žít" ... nesledujte je tak podrobně, pokud projevuje zájem o Fuga, o to dovádět a hrát si, a jsou spolu spokojení, netrapte se. Jestli viditelně nemá zdravotní problém, tak prostě jen prochází nějakou etapou vývoje a života.

April
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[payushka]

[Verunka]

Já je nechávám "žít", jen mě prostě mrzí, že už Miki není to co býval. Nebrala jsem si druhé kotě kvůli tomu, abych se zbavila "povinnosti" se Dominikovi věnovat, ale proto, abych viděla oba šťastné. Teď mě trápí, že Dominik ze kterého čišela energie a lotrovinky, hrál si se mnou na honěnou, chodil se mazlit a hrál si je najednou jako "starý kocour". Možná to dělá opravdu proto, aby ukázal Fugouškovi svoji důstojnou tvář, přijde mi chvílemi že se snaží Fuga vychovávat...

Ty léze na jazyku nedávám za vinu příchodu Fuga, jen jsem to napsala, protože přemýšlím zda není divný právě kvůli tomu stresu co byl s nemocí spojený. Navíc občas sliní dál, dva dny nic pak najednou zase přijde uslintaný. Což píšu v tématu v sekci zdraví a zdrav. problémy, tak to nebudu rozebírat tady. Ale asi toho na něj bylo moc - nový přírůstek, chvilku na to nemoc, stres.... Doufám, že se to časem spraví. Jsem taková, že prostě když vidím náznak změny chování, mám hned strach zda to není projev nějaké nemoci a abych něco nezanedbala.

Payushka: kočičky je mi moc líto, musí to být moc smutné. Se soužitím Vašich kočiček to bylo téměř stejné jako je to teď u nás .

[Pavla1]

Před 2 týdny jsme Kokovi přivezli Amálku a taky se trochu změnil. Prostě už pro něj nejsem číslo jedna já, ale ona . Pomazlit se chodí, ale jenom někdy - když má zrovna čas. Je vidět že je svojí novou kamarádkou velice zaujatý. Taky míň povídá, i když před tím byl hodně ukecaný Ale vlastně pro to jsme Amálku pořizovali, aby měl kočičí kamarádku.
_________________
Pavla
http://www.kocicinadeje.estranky.cz

[Verunka]

Já jsem taky moc ráda, že má kamaráda. On je asi taky rád, ale přijde mi, že fakt jen když si spolu hrají. Nejlepší je to vždy o víkendu ráno, kdyyž nejdem do práce - to je radosti a lítání. Honěj se po bytě jak dvě torpéda a všechno lítá. Když jsme v práci, jsou tam taky dva tak nemám výčitky, že ho necháváme samotného. No a přesto našimi odchody trpí Fugo. Je hodně vázaný na lidi, paní chovatelka se s ním moc mazlila, takže je hodně navyklý na lidskou ruku a celkově na kontakt a přítomnost lidí v domácnosti. Když odcházíme do práce, tak stojí za dveřmi a strašně mńouká, přesto, že tam nezůstává sám, ale s Dominikem . No a když se v noci zavřeme v ložnici aby po nás nelítali, tak Fugo pořád ječí za dveřmi. Ale opravdu ječí, tomu už se ani nedá říkat mňoukání. Je to takový pronikavý hlas, že se to nedá vydržet. Tak vždy počkám až na chvilku přestane a vpustím ho dovnitř. Když začně brajg, tak je zase vyprovodím pěkně do kuchyně. Chvíli je klid, pak zas řev.

[Pavla1]

A nezměnil se třeba jenom kvůli těm zdravotním potížím? Až bude úplně v pořádku, tak bude třeba čilejší.
_________________
Pavla
http://www.kocicinadeje.estranky.cz