[politzerka]

Zdravím všechny. Mám teď už sedmiměsíčního kocourka doma a začíná mi dělat starosti. Ńé žadné veliké, ale mám obavy, že už mu asi jako kamarádka nestačím. Vím, že je teď v pubertě a taky to dává docela znát. Přemýšlím tedy o kočičí kamarádce pro něho. Chtěla bych se zeptat, jestli je ta správná doba teď nebo jestli si mám druhou pořídit až po kocourkově kastraci. Chci si pořídit kočičí slečnu ale rozhodně nechci aby měli kotátka, takze kocourka vykastruju hned jak zacne znackovat. Jen by mě zajímalo jestli nebude kocourek malou slečnu obtěžovat až to na něj přijde, vím, že by z toho nic nebylo, bude to miminko, ale asi by z toho nemuselo byt moc nadsene Takze otazka je, jestli nemám počkat ty zhruba tri mesice, nez dejme tomu zacne znackovat a poridit si dalsi az po kastraci. Jenze nevim jestli to jeste vsichni vydrzime:-)Driv byl kocourek docela tichy a klidny, ale ted je to cim dal horsi, je nevyradeny a docela casto mnoooučí a několikrát za den ho chytne lovecká a začne mě pronásledovat a kousat do noh a podobně. Nechci ho trestat, protože voda na něj neplatí a z plácnutí si nic nedělá. Naopak si myslí, že mu vracím to kousnutí a pokračuje dál. Všichni ho máme moc moc rádi, takže s ním máme trpělivost, ale myslím si, že se asi čím dál víc nudí a dává nám to najevo. Sice je s ním pořád někdo doma, nestává se, že by byl sám, ale přece jen už ho naše hry nebaví. Chtěla bych se zeptat, jestli pořízením kamarádky se to jeho mmnoukání zklidní. Děkuji moc a všem kočičkám a kočičákům spoustu zdravíčka.

[renata72]

Našeho kocourka Kubíčka jsme dali kastrovat už v 8 měsících, ještě před značkováním, protože tomuhle jsem se opravdu chtěla vyhnout. Vet říkal, že v tom není žádný problém. Kubíček to nesl velmi dobře a je úplně v pořádku. Když měl 1 rok, tak jsme mu pořídili kamaráda, dalšího kocourka, z kočičky a její kastrace mám docela strach. Matýsek k níám přišel ve 13-ti týdnech a náš 6,5 kg Kubíček na něho dost syčel a útočil na něho. Vždycky ho zalehl až malý vřeštěl, syčel a škrábal. Matýsek se ale nedal, pořád zkoumal a neschovával se. Měli jsme strach, protože to vypadalo dost drsně, ale tady jsem se dočetla, že seznamování může být i dlouhé a kočičí hry vypadají drsně. Na druhé straně u jídla se nenapadali a jeden druhého nechali najíst, dokonce dlabali z jedné misky, u záchodu to bylo taky v klidu. Za chvíli se Matýsek rozkoukal a už se nedal a získal si Kubíčka. Už po 14-ti dnech byli kamarádi a teď zhruba po 1 měsíci musím říct, že je to super. Spinkají v jednom pelíšku, jejich hry jsou lepší než televize a je vidět, že se mají rádi. Radit moc nemůžu, ale tohle je moje zkušenost.

[liw]

mame skusenosti s prinesenim maciatka k nekastrovanemu kocurikovi. Absolvovali sme to dokonca 2x (ten nekastrovany bol vzdy iny, druhykrat to bolo to povodne maciatko). Takze nase skusenosti:
Male maciatko vonia nekastrovanemu kocurovi podobne ako macicka v ruji. Neciti z neho "kocurovinu", takze sa nasi obcas snazili dvorit, obcas sa snazili "nakryvat", obcas utocili. Maciatka to prezili v pohode, rychlo sa naucili branit, obcas to vyzeralo, ze s tym ani nemaju problem. Ale ... my mame samych kocurov. Vo vasom pripade by som asi zvolila najskor kastraciu a az potom prinesenie malej macacej slecny. Macicky totiz mozu mat ruju uz ako 4 mesacne (samozrejme je to individualne) a kocurik si to vsimne skor ako vy. Takze sa vam moze stat, ze v siestich mesiacoch budete mat doma macaciu maminu a neplanovane maciatka. 3 mesiace, ktore chcete pockat do kastracie, su totiz dost dlha doba na to, aby sa vam kocur s macickou sparili.
Osobne som si nevsimla velky rozdiel v zoznamovani nekastrovanych a kastrovanych kocurov s novym prirastkom. Kocurik bude este nevyblaznene maciatko.
Na vasom mieste by som zobrala kocura k veterinarovi a zistila, ci je na kastraciu dospely - veterinar to zhodnoti podla stavu kocurika, nie podla veku. A bude na vas, ako sa rozhodnete. My sme cakali, ale druhykrat by som to pri takej silnej ruji, ako mal nas Ferino, nepodstupila. Ak Max, nase posledne maca (teraz ma 8 mesiacov), zacne stvarat take psie kusy, ake sme si zazili, pojde pekne krasne na kastraciu.

[politzerka]

Děkuji za rady a zkušenosti. Nakonec jsem se rozhodla si kočičku vzít. Pojedu si pro ni asi příští týden. Kocourek Gery půjde na kastraci cca za měsíc i veterinář souhlasil. Kočičce budou teď tři měsíce, takže doufám, že ten měsíc to vydrží s nemrouskáním. Tak doufám, že nam to doma dopadne dobře to szenamování:-) Myslim, ze kdyz je gerymu 7mesicu a ji 3 tak by to seznamovani ještě mohlo dopadnout dobře a rychle, ale člověk nikdy neví. Tak dám potom vědět, jak vše dopadlo

[politzerka]

Zdravím kočkaře. Tak jsem si necekane dovezla kocicku jiz tuhle sobotu. Je to hrozne malinkej drobek oproti nasemu tlustochovi. Jmenije se Joli a je to take britska modra.Vim, ze je mam teprve dva dny u sebe, ale jsem dost nervozni. Ze zacatku se Joli hodne bala ale hned druhy den uz se otrkala a prosmejdila celej byt. Problemem je nas pubertacek domaci. Ten za ni neustale chodi, plizi se za ni a skace na ni. Vypada to jako by ji chtel ulovit. Mala vzdycky zacne sycet a chrcet, kdyz se odvazi Gery vystartovat. Proste si asi Gery mysli, ze jsem mu domu prinesla hracku,, kterou ma za ukol ulovit. Uz jsem ho aji pristihla jak ji kousl do ocasku a do zadku. Cetla jsem, ze je mam nechat si vse vyrikat, jenze to se lehce rekne. Bojim se, aby ji neseknul nebo neco neudel, prece jen je to uz velky kocorisko oproti te male smudlince. Nevim si rady, jak ho mam potrestat kdyz na ni zautoci, nebo jestli ho vubec trestat. Mala se nakonec vzdyubrani, kdyz zacne vyhruzne sycet, ale moc se mi nelibi, kdyz se k ni Gery plizi a macha po ni packou. Ostrihala jsem mu drapky, ale stejne by ji dokazal poradne seknout. Vim, ze musim pockat, ze to bude trvat nez se uklidni situace, ale mam strach je nechat v byte samotne. Ted s nima jeste muzu byt tak tyden doma, tak uvidime jestli s emezitim situace zklidni. Mozna kdyby byla Jolinka aspon trosku etsi, ale ona je takovej dobecek Jsem rada, ze mi apsn papa bez porblemu. Snazim se hladit a vsimat si vic Geryho aby nebyl smutnej, ale kdyz on vzdycky zaleze pod postel do rohu a pozoruje Jolinku, tak to moc dobre nejde. Tak to je zacatek pribehu o dvou kockach v byte doufam, ze pokracovani bude trosku pozitivnejsi. Kdyby jste nekdo meli nejakou radu, budu rada.
Dekuji a mejte se hezky. G@J

[April]

To není o radách ... kočičí hrátky jsou někdy pro dvounožce vizuelně poněkud drastičtějí, někdy i zvukově.
Gery prostě má kamarádku na hraní (ne k ulovení) a bere to tak. Veřte, že malá, ačkoliv se nezdá, určitě umí drápky vytasit a její zoubky jsou taky pěkně ostré. Kousání do ocásků a zadků se u nás praktikuje taky ... nejlépe předstírat zájem o hlavu a pak kousnout do zadku
Určitě je někdy lepší tomu neasistovat a nevidět je, člověk se pak děsí toho řvaní a pištění a kníkání, takže nemějte obavy nechat je klidně doma samotný.
Opravdu se nebojte, ona se malá o sebe postará. Spíš je důležité vždycky omrknout, jestli mají oba v pořádku očiska, to je asi jediné, o co bych měla trochu větší obavy.

Tipuju, že většina kočkařů Vám napíše, že všechno je tak, jak má být a že máte zbytečné obavy a rozhodně u Vás teď bude o hodně veseleji

April
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[renata72]

Gratulu ke kočičce! No u nás to probíhalo podobně. Kubík chodil za Matýskem, jako stín. Vždycky, když se Matýsek při hraní rozběhl, tak už po něm Kubík vystartoval a zalehl ho (6,5 kilo živé váhy a Matýsek tak kolem kilíčka, bylo to 13-ti týdenní miminko malilinkaté), Mates pištěl a vřískal, nechávali jsme to tak, jenom, když už to vypadalo móóóóóc drsně tak jsme tleskli a Kubík ho pustil. Jenomže za chvíli to bylo zase stejné! Už jsme taky nevěděli jestli to tak má být, nebo si nezvyknou . Matýsek se vždycky po tom Kubíkovo náletu schoval, ale hned zase vylezl a hopkal si vesele dál! Za týden už se Matýsek nedal a oplácel to startování Kubíkovi a teď po měsíci jsou to kámoši jak hrom, spinkají spolu v pelíšku a navzájem se umývají. Myslím si, že pokud jeden druhého nechají najíst a vykonat potřebu a na dlouhou dobu se před sebou navzájem strachy neschovávají, tak to bude dobré. Ty jejich hry drsňácké pokračují, ale teď už u toho tak nevřeští a nepiští, teď už je vidět, že si opravdu jen hrají, je to prima zábava je pozorovat čerty malé .

[Fol]

Je to přesně tak, jak psaly April a Renata. Já mám taky čerstvou zkušenost se seznamováním, věkově na tom byli skoro stejně jako ti vaši (půlroční a tříměsíční), jen pohlaví bylo obráceně, ale v tomhle věku je to asi jedno. Pokud se neseznamují úplně malá koťátka, tak se to asi neobejde bez těch seznamovacích "rituálů", jejich intenzita a délka závisí hodně na povahách zúčastněných. U nás se to zastrašování omezilo pouze na akustické projevy - kočena hluboce vrčela a malej syčel a občas "zavyl". Třetí den si už hráli, po týdnu se už občas ukládali společně ke spánku a teď jsou to takoví "bratři v triku" a "parta hic" .
Kocourka určitě netrestejte, nechápal by, za co to je. On malé určitě neublíží a holt musí strávit, že se mu do teritoria vloudil cizí element - kočky jsou přecejen náturou samotáři a nedůvěřují a prověřují mnohem víc než třeba psi. Ale po čase zjistí, že mít kámošku je prostě hrozně fajn! Brzo uvidíte, že to byl skvělý nápad!!!
_________________
Ava + Honey