[Fifinella]

Dobrý den, projela jsem si diskuze, ale nenašla jsem recept na náš případ.
Včera večer jsem domů přivezla svému čtyřletému kastrovanému kocourkovi čtyřměsíčního brášku. Podle rad paní chovatelky a přátel jsem si nechala malého v ložnici a většímu nechala zbytek bytu. Běhám mezi těma dvěmi, aby nebyl nikdo ošizený. Ráno jsem prohodila pelíšky, aby se promísily pachy a už dvakrát jsem otevřela dveře do ložnice s tím, že jsem malého dala do přepravky. Zatímci malý je naprosto vyzývaný a v pohodě (paní chovatelka má koček několik, takže je evidentně zvyklý na dospěláckou společnost), starší kocourek je vyděšený k smrti. Nemá zkušenost s jinými kočkami - předpokládám, že na maminku a sourozence už si nepamatuje. Samozřejmě, že na malého syčí, ale už ani ne tak moc. Spíš se ho bojí. Dokonce začal ze stresu slintat, což nikdy nedělal.

Prosím poraďte, jak mám dál postupovat. Mám to risknout a pustit je k sobě "na ostro"? Bojím se, aby ten větší v panice neprovedl nějakou hloupost.

Předem díky! Fif

[gwen]

[Fifinella]

Děkuji, ten článek jsem četla. Ale bohužel nemám síť do dveří, takže musím buď, anebo... Nevím, jestli má cenu je ještě nechat oddělené, jestli to něčemu pomůže, anebo jestli je mám zkusit dát k sobě...

[gwen]