Modrý kocouř - Příběhy a články

Autor: Filip Prahl
© Modrý kocouř

Když navštívíte rezidenci Chartwell blízko Westerhamu v Anglii, která patřila Siru Winstonu Churchillovi, můžete v jejích zahradách zahlédnout statného zrzavého kocoura, jak loví myši nebo jen tak odpočívá v záhoně šanty. Když se o věc budete zajímat dále, zjistíte, že kocour Jock III tady vlastně plní poslední vůli velkého státníka. Praví se v ní totiž, že v rezidenci Chartwell má stále pohodlně žít zrzavý kocour.

Sir Winston Churchill kočky a kocoury miloval, obzvláště zrzavé. Říká se, že jeden z jeho kocourů se účastnil všech válečných zasedání vlády, kde pro sebe měl dokonce rezervovanou židli.

Je zajímavé, že žádný Churchillův kocour nikdy neměl rád další chlupatá stvoření v domě. V srpnu 1954 například Churchill napsal své ženě, že její „siamský kocour Gabriel vychází v domě dobře se všemi kromě svého žlutého rivala. Jejich vztah by se dal nejlépe popsat jako ozbrojená neutralita“.

Rezidenci Chartwell u Westerhamu v hrabství Kent v Anglii dnes spravuje státní The National Trust. Churchill zde bydlel od roku 1924 do konce svého života. Měl toto místo skutečně rád, řekl prý přímo, že „den mimo Chartwell je promarněný den.“

V domě je dnes muzeum, kde můžete vidět řadu fotografií, zvukových nahrávek a spousty dalších památek na tohoto velkého státníka, pro kterého byl Chartwell ve 20. a 30. letech 20. století místem jeho politické a literární práce. Dnes je zde vše zachováno tak, jak to vypadalo v 50. letech 20. století, od zařízení domu přes písemnosti ve studovně až po oblíbené květiny jeho ženy Clementine. Osobnost premiéra je cítit téměř na každém kroku. Je zde studovna, kde mimo jiné maloval, a v zahradě zeď, kterou vlastnoručně postavil.

Součástí rezidence jsou také nádherné zahrady s jezery, Vodní zahrada, kterou Churchill sám vytvořil a kde sedával a krmil zlaté rybičky, nebo Růžová zahrada lady Clementine. V zahradním ateliéru, v němž Churchill také někdy pracoval, můžete dnes vidět řadu jeho maleb.

Jocka (prvního), zrzavého kocoura s bílou náprsenkou a tlapkami, dostal Sir Winston Churchill v listopadu 1962 ke svým 88. narozeninám od Sira Johna (Jocka) Colvilla, který byl jedním z jeho osobních sekretářů. Po něm také dostal kocourek jméno.

Churchill si Jocka tak oblíbil, že se na jeho klíně objevuje dokonce na fotografiích ze svatby vnuka. Jock prožil svůj život v luxusu, včetně toho, že směl společně s Churchillem jíst u stolu a spát v jeho posteli. Když Churchill umíral, byl Jock, tehdy teprve dvouletý kocourek, po jeho boku až do úplného konce.

Churchill Jocka dobře zajistil. Žil v rezidenci až do své smrti v roce 1974 a je pohřben na tamním zvířecím hřbitově.

V domě a přilehlých zahradách dnes žije Jock III a pokračuje tak v tradici. „Dostal se sem jako koťátko od soukromých chovatelů ze Surrey v roce 1994 poté, co se dlouho hledal kocour s tou správnou povahou a vzhledem pro tuto roli,“ uvádí Judith Seawardová, manažerka pro služby návštěvníkům a marketing.

Jock III bydlí se dvěma členy personálu v jednom z apartmánů v domě. Má k dispozici kočičí dvířka, takže může chodit domů nebo ven úplně jak se mu zlíbí.

Jock se prý skutečně chová jako vznešený kocour – návštěvníky obecně se svou důstojností přehlíží, ale má cit pro situace, kdy se má procházet před novináři, kteří do Chartwellu přijíždějí ze všech koutů světa, aby si ho vyfotili.

„Jako malý byl Jock velký lovec, občas štědře nabízel ještě živé chycené myši svým opatrovatelům. Naštěstí se zdá, že jak stárne, nechává si tyto záležitosti čím dál tím víc pro sebe,“ doplňuje ještě paní Seawardová.

Kocour Jock III

Modrý kocouř děkuje za informace a fotografii Jocka III paní Judith Seaward
z The National Trust. Pokud hledáte více informací, navštivte stránky rezidence Chartwell.

<< Předchozí | Zajímavosti | Následující >>