Tajemství kočičích očí
Autor: Filip Prahl
© Modrý kocouř
© Modrý kocouř
Každý ví, že kočky vidí dobře ve tmě. Jak je to možné, to se vám pokusí osvětlit tento článeček.Kočičí šelmy potřebují vidět svou kořist i při minimálním světle, loví totiž často v noci nebo za šera. Proto je oko kočky složitý a skutečně dobře vyvinutý smyslový orgán. Svědčí o tom už poměr velikosti oka a těla, který je u kočky mnohem vyšší než například u člověka.
Kočky potřebují vidět v noci, na druhou stranu ale musejí být schopné dobře vidět i za plného denního světla. Tuto schopnost jim poskytuje zornice, která se za šera může hodně otevřít a pustit do oka maximální množství světla, za světla je potom malá a citlivou sítnici oka chrání před silnými slunečními paprsky.
U lidí je zornice kruhová, což má svá jistá omezení. Zornice koček je uzavírána dvěma svaly ze stran a dostává tak svůj charakteristický eliptický tvar. Obecně se dá říci, že velké kočky mají zornice kulaté, malé je mají protáhlé až štěrbinovité, a za dne jimi proniká do oka kočky pouze úzký svazek světla.
Na sítnici oka jsou dva druhy receptorů světla – tyčinky, které jsou citlivé na slabé světlo, a čípky, které fungují při silném světle a umožňují barevné vidění. Kočky mají vyšší množství tyčinek, které jim umožňují vidět právě při slabém světle. Pro zajímavost: uvádí se, že kočičí oči jsou až šestkrát citlivější na modrou část barevného spektra než oči lidské.
Stejně jako u lidí je největší koncentrace obou druhů receptorů, tyčinek i čípků, ve středu oka. U koček je těchto buněk ale více v širším vodorovném pásu. Je to důvod, proč jsou kočky citlivější na pohyb ve vodorovné ose. Spatří pohybující se kořist na opravdu dlouhou vzdálenost.
Obecně také platí, že čočka v kočičím oku je více prohnutá, což umožňuje lepší zaostřování i na jejích okrajích, a tedy na okraji zorného pole.
Kočičí oko má ale ještě jednu vlastnost, která jim umožňuje využít maximálně i tu trochu světla, která se za tmy do oka dostane. Jedná se o vrstvu buněk za sítnicí, která funguje jako účinné zrcadlo. Světlo, které prošlo sítnicí, se tak odrazí zpět a projde receptory ještě jednou, využije se podruhé. Odrazná vrstva se nazývá tapetum lucidum a má také na svědomí známý fakt, že když na kočku ve tmě posvítíte, zdá se, že jí „září“ oči (vidíme odražené světlo).