Náš kočičák Valentýnek nedávno dovršil tři roky. Z koťátka vyrostl osmikilový kluk jak buk. A jak zmoudřel za poslední měsíce! To je k nevíře! Ty tam jsou ranní škrábací neplechy, dávno už nad ránem neřinčí předsíňovým zrdcadlem, ani neškrábe tapety. Světe, div se! Moudrý Valda rozvážně prochází bytem, sem tam nám zvýšeným hlasem něco vytkne, sem tam ladným obloukem přeskočí křeslo, vyskočí zpod závěsu na kolemjdoucího. A ráno stačí šeptem pronést: "Válečku, ticho, ještě se spí," Valda jen potichoučku zamňouká, že by navzdory tomu něco pojedl.
Chtělo by to nějak ten klid rozložit! Co takhle kamarádka?
A je to tu! Koupíme koťátko, malou Stellinku!
Strýci Valentýnkovi nastane čas starostí a vyučování. Bude to na něm, jak si koťátko vychová k obrazu svému.
Hledali jsme a našli: malá Stellinka už je na světě a u mamainky se činí, aby byla pěkně kulaťoučká a napapaná.
Valda má denně na talíři: "Příjde Stellinka! Budeš si s ní hrát!" Vypadá to, že Valda jen čučí a neví, co si má o našich řečech myslet. Nebo, že by už přemýšlel o vychovných prostředcích pro malé rezaté kočičí miminko?
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?