Mňautobiografie pana Profesora - Deratizace

1. 8. 2006 19.30
Ležím ve vrbině. Mám tu klid. Dobrá večeře potřebuje pořádně strávit. Jen mě rozčilují ty skřeky. Měl bych se jít podívat, co se děje. Holku asi někdo přepadl. Proč by jinak zpívala. Ví, že smí zpívat pouze v sebeobraně. Nebudu se vzrušovat. Zpěv zesílil. Ubrání se sama. Navíc z okruhu několika kilometrů zdrhne všechna lesní zvěř.

3. 8. 2006
V pokoji se objevily tašky. Holka řekla, že pojedeme na pár dní domů. Na to ať zapomene. Nikam nejedu.

4. 8. 2006
Jedeme domů. Jsem naštvanej. Jsem hrozně naštvanej. Jedeme domů a na chalupě jsem zapomněl myš Evelínu. Holka odmítla se pro ni vrátit. Chtěl jsem vyskočit okýnkem. Holka ho zavřela a nazvala mě blbounem. Nejapným. Vsadim se, že nevěděla, jak moc umí blboun škrábat. Tak už to ví.

15.40
Jsme doma. Holky nosí tašky. Jdu do obýváku. Jásám!! Vidím myš Evelínu! Narostla jí křídla! Přiletěla za mnou. Muselo ji to vyčerpat. Leží na zemi. Běžím k ní. Jsem štastnej.

15.45
Jsem neštastnej. Nebyla to Evelína. Byl to netopejr.

15.50
Holka nabrala netopejra na lopatku. Vyhodila ho. Řekla, že sem musel vletět ventilačkou. Řekla, že jí začíná něco kousat. A že doufá, že netopejr neměl blechy.

15.58
Měl blechy. Měl hodně blech. Už je nemá. Máme je my.

16.02
Nemůžu psát, musím se drbat. Nemůžu psát, musím se drbat.

17.50
Nemůžu psát, musím se drbat. Svědí mne všechno. Nemůžu psát, musím se drbat. Nemůžu psát, musím se drbat.

18.00
Nemůžu psát, musím se drbat. Holka mne napatlala nějakým utrejchem. Ještě to k tomu všemu. Nemůžu psát, musim se drbat a mýt.

19.30
Hroch zjistil, že nejde najednou jíst a drbat se. Při drbání buď polyká granule celé, nebo mu padaji z tlamky. Točí se dokolečka a oslintané granule lítají po kuchyni. Já nemám na jídlo ani pomyšlení. Nemůžu psát ani jíst, musím se drbat. Holky se drbou taky. Nadávají netopejrovi výrazy, o kterých ani radši nechci vědět, co znamenají. Taky jsem na něj naštvanej. To si nemohl ty blechy oklepat, než sem vletěl?

20.00
Holka už potřetí luxuje a vytírá celý byt. Nesnášim to. Vlezl jsem si na sedačku, drbu se a honím blechy v kožichu. Občas hodím vyčítavý pohled na holku. Jsem to přece říkal, že máme zůstat na chalupě.

22.30
Nemůžu spát. Drbat už se nemusím, kombinace utrejchu a lovu v kožichu byla účinná. Ale spát se tu nedá. Holka se pořád drbe. Každou chvíli rozsvítí, vstane, maže se nějakým fujtajblem. Zrovna dneska, kdy jsem se rozhodl, že budu spát na jejích zádech.

00.45
Jak to myslí, že ta velká mourovatá blecha na zádech už jí taky rozčiluje??

Piškot Pišutka v.t.

Foto: Chvátej s tím vytíráním, ať už jsou všechny kousavky pryč!!

Sdílejte!  |  O sdílení

10 komentářů

Reklama
Reklama