Jak se jezevčík vrátil

Už to byly dva týdny, co jezevčík byl pryč. Stihla jsem si dost zvyknout na lidi - krmit se šunčičkou, chodit do domu a prosit o jídlo, i když ho byla plná miska, chodit za lidmi, spát nerušeně na nejlepším křesle, prostě to kočičí labůžo.
Jen co však daný čas uplynul, jezevčík přijel. A hned vyžral naše misky, vrhnul se nás honit - páníčci ho okřikovali, ale on honí, honí a honí.
Teď už to je nějaký ten čas a já už se tolik nebojím, ale na jezevčíka si dávám pozor.
Naštěstí tu mám své páníčky, kteří už vyžírání misek zabránili a dokonce i jezevčíka občas nepouštějí ven, abych měla klid.

Sdílejte! | O sdílení

<< předchozí | obsah deníčku | následující >>

2 komentáře

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

reina

19. července 2008 22:42

laa, ona se musí nejdřív gabi ještě trošku víc otrkat, je totiž plašan...
ale jinak já jsem ráda za každou její novou zprávu!

Laalaa

19. července 2008 16:43

Ahoj Gábitnko, kdyby tě ten pesan moc zlobil, tak mu můžeš dát pár výhovných ran drápkem a on dá pokoj.

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Jak se jezevčík vrátil

Modrý kocouř.cz (c) 2024