Je zle. Panička se na mě zlobí, ale copak jsem mohl vědět, že ten závěs v ložnici nic nevydrží a když na něj začnu šplhat, tak spadne? Vždyť by mě měla litovat, strašně jsem se lekl. Ale ona se zlobí opravdu. Už deset minut si mě nevšímá a že se snažím. Roztomile si hraju s míčkem, vůbec nelítám jak pošuk, taky jsem si lehnul do pelíšku a vzorně ležel. A ona nic. Nevím, co mám dělat, abych si ji udobřil. Jestli na něco příjdu, dám zítra vědět.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?