Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum12. září 2008  |  KočičákMinda von Holomóc  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 642x / 1x

Měla jsem návštěvu

To si tak lebedím na terase, sluníčko svítí, dlaždice pode mnou příjemně hřejí a mně se oči klíží. A tu slyším z křoví, čauky mňauky Mindo, podívám se, kdo to mňouká, no jo, sousedovic kocour Šmurin. Povídám, co ty tady. Ále, jdu zrovna z lovu, jsem z toho vedra celej upachtěnej a tak si jdu za tebou chvilku orazit, mňoukne. Tak pojď k nám do chládku, já už jsem nějaká přeleželá, zvu tě do mého budoáru, nabízím mu. Šmurin se tváří nechápavě, do čeho to jako? No do budoáru, ty nemáš budoár? Naparuju se. Šmurin se šklebí a povídá, že se napřed koukne, jak to vypadá, a pak mi řekne.
Vedu ho po schůdkách do podkroví a rozšafně mu nabízím, že může jít první. Šmurin všechno pozorně prozkoumal, důkladně očichal a pak prohlásil, ty jo, to je ale dobrý, ta bouda, či jak jsi tomu říkala. Suprový pelešní, válendy s polštářkama, koberečky, záclonky, na nich se ti budou bezva lapat mušáci. Teda dost dobrá zašívárna. A to je jako celý tvoje, vyzvídá. No samo, mňouknu pyšně. Tak to teda Mindo kecáš, tady přece bydlí ta vaše holka, když přijede. Ta když se směje, tak se vám třesou i šišky na smrku. Kdyby jenom šišky, povídám, když tu byla posledně, tak se chechtala tak, že jsem z toho smrku slítla i já. To víš, intelektuálka! Tak jo Šmurdo, máš pravdu, ale momentálně je to celý moje. Máš recht, Mindo, co si kočka neznárodní, to nemá. Já už mám u nás doma taky všechno v osobním vlastnictví a těm svejm to jenom půjčuju. Jak se v baráku objeví něco novýho, tak to hned prolustruju a následně zprivatizuju. Chvilku sice nadávají, ale pak se s tím smíří. Většinou rezignovaně říkají, kdo má pořád toho kocoura odsud vyhazovat, ať tu tedy zůstane a alespoň bude klid. A já mám vyhráno.
Tak já zase půjdu a zejtra tě zvu ke mně. Mám na zahradě soukromý altán a přes pozemek mi protéká potok, můžeme si v něm máchat tlapky. Říkám, tak fajn Šmurdo, to mě zajímá. Po svačině se pro mě stav, budu tě vyhlížet pod tůjkama. Dojmy z návštěvy Šmurinova vylíčím příště :-)



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







3 komentáře

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

 Micínek
Kocouřák Micínek  Datum26. září 2008 14:50

Zvrhlost? Já tomu říkám odvaha. Velká odvaha, víme? Možná mě chtěli - než jsem se dostal do Zverimexu za pajcku - utopit. Proto mám z vody fóbii. Prostě strach, Mě dovede vytočit i kapající kohoutek.

Kačaba
KocouřákKačaba  Datum26. září 2008 10:18

Mindo, moc hezký, tvoje povídání se četlo jako pohádka. Už se těším na návštěvu u Šmurina. :o))

 Micka
Kocouřák Micka  Datum25. září 2008 21:16

Máchat tlapky? Jako ve vodě? Mokrý?!
Tomu já říkám zvrhlost!

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top