Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum18. září 2008  |  KočičákPiškot Pišutka  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 725x / 3x

Mňautobiografie pana Profesora - Inspirace

Mňautobiografie pana Profesora - Inspirace

20. 10. 2007
Nemohl jsem psát. Intenzivně jsem pracoval na spisu Žádost o okamžité zapsání mě do Červené knihy kriticky ohrožených druhů. Jsem kriticky ohrožen. Vřeštění holky, které Kalassymita každé ráno prokusuje palec, by nepřežil ani mamut. A to mamut nespal u holky na polštáři a nebyl každé ráno v šoku z decibelů, které vydává. A stejně vyhynul.

22. 10. 2007
Jsem velkorysej kocour. Žiju s holkou už 5 let. Čekal bych, že za tu dobu už se mohla ode mne přiučit. Velkorysosti. Nepřiučila. Kdyby jo, tak by teď nedělala takový povyk. Vždyť může tu předložku vyprat. Nemůžu za to, že v jedné kadibudce bylo Tsunamissy, v druhé Bubu, v třetí Kalassymita a do čtvrté se mi zrovna nechtělo.

28. 10. 2007
Kalassymita se naučila vyskočit na skříň v kočičárně. Oznámil jsem jí, že si nepřeji být v mé pracovně rušen. Že pracuji a bádám. Že potřebuji klid. Potřebuji se soustředit. Kalassymita místo okamžitého opuštění skříně na mě hupsla. Vrazila mi do žeber své zadní hrabky. Sice je má jen o něco silnější než párátka, ale šlupka to byla strašlivá. Vrátil jsem zpátky do plic vyražený dech a vyrazil do boje. Použil jsem osvědčené chvaty. Kalassymita mne práskla levou zadní do čumáku. Napnul jsem všechny svaly a hlavně se soustředil na to, aby mi bolestí nepovolil svěrač. Zvládl jsem to. Nezvládl jsem ale kontrolu prostoru. Kalassymita mne mazaně dostrkala v boji až k okraji skříně. Nevěděl jsem, že pád kocoura může udělat takový rámus. Může. Holka přilítla a řekla, že jsem spadnul jak zralá hruška. To si dovolila fakt už moc. Jsem naraženej a uraženej.

30. 10. 2007 13.30
To už je vrchol!! Další tečkovaný tvor v bytě. Tak to ne. Dosť bolo teček, terazky tě sežeru. Tady se žádné další tečky promenádovat nebudou.

13.45
Nemluvím s holkou. Řekla, že jsem škaredej kocour. Že ten brouček byl malinkej a roztomilej. To je možné. Jeho chyba, že měl tečky. Kdyby měl pruhy, tak bych ho nesněd. A neměl bych v tlamce jak v polepšovně. Netušil jsem, že mandelinky chutnají tak hnusně.

3. 11. 2007
Pracuji na novém, originálním spisu. Bude to má stěžejní, významná práce. Nazval jsem ji Mnoho povyku pro nic. Zatím mám jen nadpis - nemohu se soustředit. Musím počkat, až holka donadává na nějakého blba, který jí celoodpoledním ležením zachlupil černé kalhoty.

6. 11. 2007
A kruci. Ono ne dost dvou katastrof v bytě. Nastala ještě třetí. Tsunamissy se muselo bacit do hlavy. Jak jinak si mám vysvětlit, že se přede mnou svíjí, natřásá si tečky a vrká jak holub?? Pořád mi nastrkuje před oči své tečkované pozadí. Je to neestetické. Netuším, co Tsunamissy chce.

8. 11. 2007
Opět zvažuji autoevakuaci. Tsunamissy, kdykoliv mne zahlédne, sebou práskne na zem a podivně se zmítá. Musím se podívat do encyklopedie, o jakou chorobu jde. Nerad bych se nakazil. Jedním z příznaků Tsunamissí choroby je i nepřetržité vyřvávání. Někoho volá. Doktor to asi nebude.

10. 11. 2007
Už vím, na koho Tsunamissy vřeští. Shání nějakého mňauláčka. Neznám.

12. 11. 2007
Dali jsme s Kalassymitou fotbálek. Připojil se dokonce i Bubu. Tsunamissy odmítlo. Prý musí volat mňauláčka. Nevadí. Klidně můžem hrát ve třech. Kalassymita má docela talent. Z 10 střel dala neomylně 10 gólů. To zas bude mít holka řeči, až jí míčky a myšky vlítnou zpod regálu do té řvoucí vysávací obludy. Jestli si toho vůbec všimne. Sotva kouká. Tsunamissy provřeštělo už šestou noc. Holka říká, že bengálky jsou skvělé, ale mají jednu nevýhodu: nedají se na noc vypnout.

16. 11. 2007 16.20
Jsem poetickej kocour. Tsunamissy jest mi inspirací. Zlehka jsem do sedačky načtrtl báseň.

Lákání, lákání,
bláhový volání
široko daleko
žádnej chlap k sehnání.

17.00
Procítěně jsem báseň přednesl Tsunamissy. Vůbec nemá smysl pro poezii. Plesklo mi facku. Nakoplo mne zadními boxerkami. Rozcuchalo mi pruhy. Prý si nemám dělat legraci z vážných věcí. Prý ještě jednou a ztluče mne do kuličky... Do kuličky?? A kruci. Asi už vím, co po mně tím svíjením Tsunamissy chtělo. Tak nic, no.

Piškot Pišutka v. t.


Foto: Tsunamissy vyhlíží mňauláčka... a já pěkně v odpočinkové pozici počkám, až jí to přejde.



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







10 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Evelin
KocouřákEvelin  Datum1. října 2008 11:50

Pane profesore, jste tak duchaplný, tak okouzlující, tak šarmantní, tak vtipný..!

Veronika J.
KocouřákVeronika J.  Datum30. září 2008 13:59

:-)

 Minda
Kocouřák Minda  Datum29. září 2008 17:15

Čauky mňauky Piškotku. Pokud tě to bude doma moc séřit, jak zajeď k nám do Holomóca. Pod Svatym Kopečkem mám svuj barák, les kósek od něho a o sósedoviho Šmurina teče přes zahrado potok, akorát Šmurin žárli na každyho kdo jenom trocho vepadá jak kocór.

Kačaba
KocouřákKačaba  Datum29. září 2008 9:54

Ahoj Piškote, obdivuji, s jakým nadhledem zvládáš tečkované ataky. Taky bych tě pozval k nám, ale to by sis moc nepolepšil. U nás zase vládne černočerné šílenství. Kam se hnu, všude číhající černý čumáček a hbité tlapky Sváti. Už jsem z toho na prášky. Tak pevné nervy a klídek, že jo. Zdraví Fanfán

EvaNo
KocouřákEvaNo  Datum28. září 2008 9:36

Drahý pane profesore, obdivujeme Vaši trpělivost, se kterou všechny ústrky snášíte, a těšíme se na Vaše další pojednání o soužití s tečkami. Přejeme Vám mnoho sil do další badatelské práce a loučíme se s pozdravem dejtepokojstečkamimámerádisvůjklídek, F+M+F.

Maxik
KocouřákMaxik  Datum26. září 2008 7:55

Vážený pane profesore,
také u nás máte místo. Pokud se rozhodnete opustit tečkovanou rezidenci budete v Maxíkově vítán. Je tu klid a dobré jídlo. Je mi Vás líto. Tady byste měl celou pracovnu pro sebe. (Ale není tu potok, chalupa, houby......)

 Raika
Kocouřák Raika  Datum19. září 2008 8:06

Poetický kocouřek a jeho úžasný deníček, to je pošušňáníčko ke kávičce!!!

 Laďka + rabiát Franta
Kocouřák Laďka + rabiát Franta  Datum18. září 2008 14:01

Haha, to jsme s Fanoušem napnutý, jak bude vypadat deníčkový zápisek za období červen až září 2008 :-)) Jestli to nebude v morseovce a nesrozumitelný - za použití písmen, který jsou samá tečka.-) Že by se jako převaha tečkovaných mrňousů závažně podepsala na Piškotkově duševním zdraví.-)

 Matylda 2
Kocouřák Matylda 2  Datum18. září 2008 11:48

Milý Piškotku, neuvěříš, jak moc jsem vyhlížela další zápisek... Dokonce jsi mi tak chyběl, že jsme si několikrát dookola četla Tvoje všechny zápisky a jaká byla moje radost, když jsem dnes otevřela Modrého kocouře, klepla na Tvé jméno a hurááááááááááááááááááá. Už se těším na další... taky bych Ti nabídla azyl, přijeď klidně za mnou do Českého Těšína... sice nemám barák, ale docela velký byt... Tady si můžeš bádát do aleluja... Už se na Tebe moooooooooooc těší i moje dvounožka, pa Matylda

beta.1
Kocouřákbeta.1  Datum18. září 2008 1:35

Oh pane profesore, je mi vás moc líto, nabízím vám azyl, u nás je klid. Tady si můžete dumat a přemyšlet podle libosti. K dispozici vám bude velký barák, Barunka a Matěj mi tady napovídají,že se na vás těší a budou vám k ruce při vašem bádání a koumání. Tak se k nám nastěhujte, prosím Bětka, Barunka a Matěj

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
RSS kanály (24x)
2
Naléhavě hledáme dobrovolníka pro pomoc ... (12x)
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top