Na konec to není tak špatné

Jak už víte, páníčkové mi domů nastěhovali zrzavou Lištičku Wyome. Začala se v mém domě chovat, jako by jí tu vše patřilo. Proto jsem jí několik dní bedlivě sledovala. Ona na mě každou chvilku vrčela, ale pomalu jí to přestávalo bavit a mě taky. Musím vám ale napsat, že jinak se Lištička chovala poměrně slušně na to, jaké je prtě. Nijak mě neobtěžovala, nechávala mě být a nevšímala si mě. To mi ovšem začalo vadit. Tak jsem se k ní občas přiblížila a začala jí očuchávat. Dokonce se mi podařilo jí olíznout kožíšek. K jídlu jí panička dává výborné prtěcí konzervičky, ty mi moc chutnají. Lištičce ale ne. Jednou po mě dojedla mojí konzervičku. Nevadilo mi to, protože jsem ji už nechtěla. Ráno mi ale strčila čumáček přímo do mojí mističky, když jsem jedla. Rychle jsem přemýšlela, co udělám. No a řekla jsem si, že jí nechám, když jí to chutná a když je malá. Pak mě dokonce nechala, abych jí protlamkovala kožíšek a večer se se mnou honila. No řeknu vám, že to byla docela legrace. Panička se se mnou sice taky někdy honí, ale je strašně pomalá a není to ono. Tohle bylo jiné kafe. Teda kafe nepiju, ale panička to tak nějak vždycky říká. No a včera jsem si zkusila na škrabátku lehnout vedle Lištičky. Nechala mě. Bylo to moc příjemné. Hřály jsme se kožíšky a vrněly si ke spaní. Pak jsem svojí Lišenku pořádně umyla. Hlavně na hlaviče, kam si nedosáhne, a taky na zádíčkách. Mně se to líbilo a jí určitě taky, protože krásně vrněla. No, na konec to není tak špatné mít kámošku, i když je ještě prcek.

Sdílejte!  |  O sdílení

3 komentáře

Reklama
Reklama