Potřebuji volno z rodinných důvodů

Jak se Eliška zakulacovala, odhadovala celá rodina, kolik bude mít koťátek. Často chodila za paničkou pro pomazlení, zvláště hlazení po bříšku se jí líbilo. Panička vozila domů pytle se značkovými granulemi pro koťata, na kterých jsme si pochutnávali i my ostatní. Taky jsme podle toho vypadali... Nachystali jsme volný pokoj s měkkým pelíškem a s napětím jsme očekávali den D. Naštěstí ten den byly paniččiny dcery doma - měly prázdniny. Eliška mňoukáním oznamovala, že je to tady.

POTŘEBUJI VOLNO Z RODINNÝCH DŮVODŮ, řekla panička v práci, když jí přišla sms, že Eliška rodí. Samozřejmě ho nedostala, když přiznala, že se jedná o kočičku. Nervózně sledovala mobil a přijímala sms od dcer, které dělaly porodní asistentky:

15:20 - uz se narodilo prvni kote a je cely cerny.
16:11 - uz je na svete druhy a je cernobily.
16:27 - mame tri, je taky cely cerny.
17:28 - dalsi je tu - bilomourovaty.

Holky sledovaly zázrak přírody s nadšením. Koťátka jsme pojmenovali Black, Angie, Miky, Jerry. Byly to 3 slečny a jeden kluk. Zatím bydleli v privátním pokojíčku - panička měla strach, abychom jim neublížili. Jakmile trochu povyrostli, přidali se k nám, ostatním kočičákům. Byl jsem nadšen! Tolik kamarádů!
Páníčci doufali, že najdou koťátkům domovy, jenže při čtení informací, jak se noví majitelé dokážou o kočičky špatně starat, nám koťata zůstávala doma. Žádný uchazeč o drobotinu jim nebyl dost dobrý. Například jedna paní by si kotě vzala, ale minulou kočku jí zajelo auto a paní bydlí u silnice.
Takže jsme zůstali všichni doma v naší kočičárně. Máme tu skvělý servis - záchůdky, misky s krmením a hlavně - miluje nás celá rodina. Každý z nás si vybral svého přítele z rodiny. Já Tygr miluji mladší dceru, která má nejvíce ráda mimo mě ještě Blacka. Druhá dcera má Toma-tatínka od koťat a Jerrynku. Panička visí na Flíčkovi (a on na ní) a mazlí se s Eliškou. Paníček si nosí do postele Mourinku (ta na něm spí) a také hladí Montyho. Vy ještě nevíte, kdo je to Monty??
Monty je kotě, které přišlo jako poslední do naší rozvětvené smečky. Páníček ho našel opět na procházce. Při jeho příchodu řekla panička: "Je to už jedno, kolik jich máme."
Monty vyrůstal s našimi koťaty jako jejich bratr.
Ještě zbývá od narození plachá Miky, která se moc ráda nemazlí.
Služby má naše obsluha rozdělené: holky čistí ráno a večer záchůdky, panička nosí granule a konzervy a páníček, protože vstává jako první, uklízí menší/větší nehody.
Tak je nás 10 kočiček. Já jim šéfuju, ale neperu se - spíš se jen přísně podívám. Všichni vespolek spolu dobře vycházíme (no až na nějaké menší spory).

Tak se mějte pěkně, kočičí kamarádi, zdraví vás šéf Tygr

Sdílejte!  |  O sdílení

4 komentáře

Reklama
Reklama