Jak jsem spadl

Nevím jak ostatní, ale já jsem hodně zvědavý kocour. Každou novou věc musím prozkoumat. A tak když panička dala na okno truhlíky s kytkama, čekal jsem na vhodnou příležitost, abych je poznal blíž. Truhlíky sice už znám, máme je na balkoně, ale na okně v pokoji byly nové. Jenže na otevřené okno mě panička nepouští, že tam není síť. Ale jsem kocour trpělivý a tak jsem se jednoho dne dočkal. Panička zalila kytky a protože zazvonil telefon, nechala okno otevřené, a to byla moje chvíle. A tak jsem očichal první truhlík a chtěl jsem přelézt na druhý, když v tom povolila zahrádka na okně a ani nevím jak, najednou jsem letěl já i truhlík. Šok. Bydlíme v prvním patře, moc vysoko to není, ale nečekal jsem to a taky nejsem zvyklý takhle chodit ven. Dopadl jsem na zem, truhlík vedle mě, a koukám, kde to jsem. Venku v trávě. To by bylo fajn, ale nevěděl jsem, jak se dostanu domů. Bylo tam plno oken a já najednou nemohl poznat, které je naše.
V tom jsem slyšel paničku, jak mě volá z okna. Co volala, nebylo zrovna milé, ale věděl jsem, že mně zachrání. Za chvíli pro mě přišla a vzala mě domů. Taky mi trochu nadávala, jako že jsem truhlík, a že se tak ven nechodí, ale to mi vůbec nevadilo, byl jsem doma. Za chvíli jsem se z toho leknutí vzpamatoval a teď čekám, jestli panička zase někdy nezapomene zavřít okno. Dala na něj totiž nový truhlík s novýma kytkama, když se ten starý rozbil.

Sdílejte!  |  O sdílení

4 komentáře

Reklama
Reklama