Přišla k nám návštěva.
Čekal sem, že se jako bude dodržovat slušný chování a dojde na formální představení, ale vono ne. Panička řekla jenom: "Aničko, pojď sem honem, podívej, čičí," ale aby se taky někdo vobtěžoval a uvedl: "Mordechaji, dovol, abych Ti představila Annu," to bych teda asi čekal moc.
Ale já si poradim. Čuchnul sem k návštěvě a bylo mi všecko jasný – lidský mládě asi rok a kousek starý, holka. Mrně tak malinkatý, že jsem se jí skoro díval z očí do očí.
Panička se strachovala, ale to vona se strachuje pořád, abych něco nevyved.
Já teda nemám rád, když se křičí, a u mě doma páníčci občas křičej´ - tak to pak prskám a běžím se schovat. Ta malá holčička, jen mě viděla, začla děsně vřískat a ječet a znělo to jako: "Mňauuúú!!!" a do toho se hihňala. Trochu mě to tahalo za ouška, ale to víte, s mládětem musíte trpělivě a tak sem neutek´, ale zůstal jsem s ní a seznamovali jsme se.
Určitě by se mi taky nelíbilo, kdyby mě šťouchali prstem. To si mi teda doma nedovolí udělat nikdo, páč bych je hned seknul... Ale holčička Anička, která se pořád hihňala a pokřikovala "Mňau" mi strkala maličkatej prstíček na čumáček a do očiček. No co sem moh´ dělat, mláďata přeci nemůžete poškrabat, tak jsem jen maličko poodešel a skočil na židli a natáh se a nechal jí, aby mě tím svým droboučkým ukazováčkem píchala do nosu.
Když se mi někdo zamlouvá, otírám se mu kolem nohou, ale nesnes´ bych teda rozhodně, aby mě tahal za ocásek. Protože se mi malinká Andulka zalíbila, otíral jsem se o ní sem a tam, z prava do leva a dělal, že neslyším její povykování a necítím šťouchání prstíkem. Když jsem se k ní otočil zády, tak mě za ocásek popadla a zatahala... Jenže s mláďatama se zkrátka musí vopatrně. Tak sem jí nechal, ať mě tahá, a umiňoval si, že za chvilku ale fakt vodejdu.
Já se moc rád hladim, ale nerad se drbu. Když mě někdo podrbe na zadečku, tak ho tak troch kousnu. Jelikož mě moje kamarádka Anička, která nepřestávala pokřikovat "mňau", píchat mě ukazováčkem a tahat za ocásek chtěla pohladit, natáh sem se před ní na podlahu, načež mě s vervou začala drbat na zádíčkách. Mládě je mládě, nechal jsem jí, ať drbe, a když už to fakt bylo k nesnesení, vyskočil jsem si na židli.
Nemyslete si, panička nás neustále sledovala ostřížím zrakem a chytala se za srdce, to mě dost zklamalo. Snad si nemyslela, že bych moh´ jakkoli ublížit svojí milovaný kamarádce?
Nakonec se Aninka rozhodla dát pusinku každýmu, koho má ráda, dala jí svojí mámě, mojí paničce, což je její teta, a než jí v tom stačil kdokoli zabránit, taky mně, pěkně mlaskavou, čumáček na čumáček.
Paničky byly úplně zděšený – Toxoplazmóza! Paraziti! Zdraví dítěte ohroženo! Ale my s mojí milovanou sestřičkou - holčičkou Aničkou víme svoje.
LÁSKA JE LÁSKA.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?