15. listopadu 2009  |  Sugar  |  1 025 480 468x / 1x

Pěkně od začátku..

Jednoho dne jsem se ocitl u mých dvounožců... Hned, jak mě pustili na zem, vzal jsem do zaječích a schoval se do ukrytu pod postel a nehodlal jsem vylézt!Volali na mě nějakým názvem, ale já nic! Počkal jsem, až bude tma, protože jak my kočičáci víme, oproti dvounožcům máme výhodu... vidíme i ve tmě:)! Pani nebyla doma a druhý dvounožec, ten větší, spal. A tak jsem se vydal na průzkum, nejdříve jsem zamířil k mističkám a pustil se opatrně do mňamky, byl jsem už pěkně hladový a taky se mi chtělo na záchod, a i ten jsem našel, stýskalo se mi po mé mamince, ale přeci jsem kocouří chlap a ty nebrečí, ale řekl jsem si, že udělám vše proto, aby mě vrátili zpátky k mé kočičí mámě. Od dalšího dne jsem začal! Nejdříve jsem si šel pěkně brousit drápky na sedačku, v noci jsem dělal rámus, přes den trhal záclony při hře s lítajícímy tvory a i shodil konzoli. Vždy na mě zavolali tím názvem, co jsem neznal. Až když už zaclony byly samé oko, panička je vyměnila za kratší a přinesla škrabadlo. To se mi moc líbilo, tak jsem jančil na něm, až spadlo, a rovnou na sošku a zlomilo se jí ucho, podruhé, při mé hře, u které jsem se úplně zapomněl a letěla konzole!!! Teda to pán už zařval... SUGI! ... a já pochopil, že tady je to marný a taky, že ten název bude asi mé jméno! Časem jsem už pěkně povyrostl, tak jsem se zklidnil. Ale pořád mě to lákalo ven, nejdříve jsem utikal okny, ale vždy mě chytli, a tak mi po pár marných pokusech pani od dvounožců pověsila něco na krk, ještě s něčím, kde má být adresa, kdybych se ztratil nebo mě někdo ukradl, tak to ne, já si nikde zvykat nebudu, je mi tu vlastně dobře, chodím na průzkum, na chodbě je sice vééélký čtyřnožec, ale na toho jsem si zvykl poměrně rychle, i když poprvé jsem měl šok, když ke mně strčil tu obrovskou hlavu a čumák. Tak ji chytil a je klid. Občas se spolu vyhříváme na podlaze a ani svůj pelech nemá špatný, akorát divně páchne, no, a abych se joo nenudil, přinesli mi čtyřnožce našeho tipu, ale to až příště.....

Sdílejte!  |  O sdílení

Minda  20. listopadu 2009 15:49

Sugi, ty jsi ale pěkný kus ďáblíka. A to se říká,že jsou briťule klidné kočičky.
Ale je vidět,že se ničeho nebojíš a je s tebou legrace. Páníci mají jak je vidět pevné nervy :-))